Jsem zvědavá žlutě

První ze dvojice filmů, jejichž barvitý název vychází ze švédské státní vlajky, je v jádru filmový experiment. Příběh „filmu ve filmu“ sleduje mladou herečku Lenu, která se vydává do Stockholmu, aby zde v anketních rozhovorech zkoumala sociální, politická, ale i sexuální témata. Lena je zároveň herečkou, jež vystupuje ve filmu režiséra Vilgota Sjömana. Záhy není jasné, zda sledujeme skutečné improvizované scény či Lenu ve Sjömanově filmu – přechod obou „realit“ je zamlžený. Sjöman otevřeně sleduje nejen Lenin veřejný, ale i soukromý život v hledání sexuální identity. Snímek čerpá inspiraci v podobných dílech Francouzské nové vlny, ať už použitím filmové ankety či zkoumáním témat společenské proměny. (Febiofest)