Jsem zvědavá žlutě

Duo snímků Jsem zvědavá... je fascinujícím projektem, který pod vlivem evropských nových vln mění zavedené úzy. Stává se neotřelou sondou do myšlení tehdejší populace (nejen v relativně liberálním Švédsku). Originálním mísením reality s filmem o filmu vzniká unikátní mix. Divák se zvolna ztrácí v tom, co je filmový příběh a co realita. Bohužel tehdejší kladení nabroušených otázek nemá ani dnes jednoznačné odpovědi. Stále tápeme a čekáme na zmoudření. (14.12.2019)

Perfektní zhodnocení šedesátek. Film ve filmu / o filmu / s vlastní reklamou ve filmu na promítaný film / soutěží pro diváky / anketou pro Švédy o Švédsku a (bez)třídní společnosti / genderově vyváženou nahotou (lidově řečeno vidět je bobra i piňdoura), nikoliv ale pornografií (akt kopulace není nikdy plně a vizuálně průkazně nasnímán, tudíž jde maximálně z tohoto hlediska o erotický film), s řadou rozličných zcizujících efektů a audiovizuálních vtípků par excellence, zkrátka filmový dokument - fikce - reportáž - asambláž - skrumáž - blamáž - persifláž, či cokoliv chcete. Aneb jak se Lena Nymanová ve stopách Martina Luthera Kinga metodu nenásilí prosazovati snažila, mužskému egu / libidu a vlastní touze v osobním životě úspěšně (ne)odolávala a kterak se k osobní svobodě a důstojnosti postupně propracovávala. PS: tak teď z hereckého ansámblu poněkud nepochopitelně absentuje už jen Börje Ahlstedt. (28.03.2011)

Je to Cinema verité. Vypadá jako dokument, ale nesnaží se věci ovlivnit, je jen zvědavý na skutečnost. Tenhle styl sice pochází s Francie, ale neřekl bych že Sjöman inspiraci čerpá právě odtud. Jednak je film složitější, kombinuje více žánrů a taky Sjöman ne poprvé šokuje diváka. Navíc před natáčením jistý čas pracoval i v Americe, a tak není překvapením zvolená sociální tematika. Další věc: Sexualita. Poprvé v historii je ve filmu nahota ukázaná přirozeně. Za tohle musel v Americe před soud, který ale nakonec vyhrál. Měl tak velký úspěch, že inspiroval i další tvůrce. Třeba hned první takový film byl Půlnoční kovboj, který získal hned Oscara i tak, že byl zařazen do kategorie X ...Kdybych měl Sjömana popsat, tak mě napadá jméno Lars von Trier. Šokuje otevřeností i tématikou jako nikdo jiný. Třeba ve filmu Postel sourozenců 1782, který byl ještě dříve natočený než tento. Tak tolik ve zkratce abychom věděli na co se díváme. Druhý díl (modrá) ,je uvolněnější. (03.06.2014)

Když měl tento film premiéru bylo mi patnáct. A to je doba, kdy se (tehdy) mladý člověk ohlíží po spoře oděných ženách, kde to jen jde. A z té doby také o tomto filmu vím, protože jej reflektoval i jeden český časopis (Kino?), samozřejmě si pamatuji už jen na fotku... Teď po padesáti letech (moje premiéra) mě film Vilgota Sjömana překvapil svojí svěží spleteností úpstav i dějů - a do značné míry i aktuálností (i když levicové pohledy jsou vždy aktuální). Tehdy za Olofa Palmeho (předsedou sociální demokracie se stal až v roce 1969) se formoval "švédský socialismus", který právě nyní naráží na četné zkoušky (přístup nejen k migrantům, ale i k vlastním lidem - znám jednu Švédku, která chce kvůli tomu emigrovat). (25.02.2016)

Divácky náročný filmový experiment, který je jakýmsi portrétem politicko-sociální situace Švédska 60.let. Žánr hraného filmu plynule přechází do televizních reportážních forem a zase zpět. Drsně zobrazuje nevyrovnaný milenecký vztah a nebojí se ukazovat i na dnešní dobu celkem kontroverzní milenecké situace ve své plné nahotě. Pozor, rok poté byl uveden druhý díl tohoto filmového diptychu, Jsem zvědavá - modře. (05.02.2020)