Čuk a Gek

Ač poměrně známý sovětský film, neměl jsem příležitost jej shlédnout v dobách jeho největší popularity, dostal jsem se k němu až nyní. A zřejmě to byla chyba. Nejspíš je to tím hnusným novým dabingem, který je naprosto amatérský a za jehož vytvoření bych vydavatele DVD nechal pozavírat do gulagu, každopádně ve výsledku na mě film působil strašně strojeně a uměle, bez napětí a příběhu. Dost možná, že původní dabing by tomu dodal lepší a věrohodnější atmosféru. Takhle to na víc jak slabý průměr nebude. Už jen schází, aby kapitalisté nevážící si původních dabingů vytvořili nový dabing k Odvážné školačce a Lovcům mořských hub. I když pochybuji, že tyto filmy se k nám vůbec ještě někdy dostanou, byť s nejamatérštějším dabingem. 40% (20.08.2018)

„Čuk a Gek" není prvním dětským sovětským filmem, který nás přesvědčuje o tom, že tvůrci těchto filmů nepodceňují malého návštěvníka kin jako konsumenta uměleckého díla. V Sovětském svazu je výroba filmů pro děti svěřována nejlepším režisérům, scénáristům, hercům i hudebním skladatelům, těm, kteří si velmi dobře uvědomují, jak citlivě nutno působit na dětskou duši. — Spisovatel Arkadij Gajdar je milován sovětskými dětmi. Cítí v něm svého přítele, který dobře chápe jejich zájmy a jejich romantický postoj k životu. Mladí čtenáři mu důvěřují. A zásluha autorů filmu „Čuk a Gek" spočívá v tom, že filmovými prostředky dovedli vyjádřit náladu a hluboký smysl Gajdarovy povídky. Nepotlačili nikterak ony klukovské sny, překypující energií, touhou po dobrodružství a hrdinských skutcích, ale naopak vystihli je tak krásně a bezprostředně, jako to dovede říci sám Arkadij Gajdar. — Poslání filmu „Čuk a Gek" je jasné. Byl natočen tak, aby zapůsobil na dětskou duši, aby upevnil dětský charakter pro budoucí život. Není pochyby, že tento svůj úkol splnil u sovětských dětí a že jej splní také u našich malých návštěvníků kin již také proto, že „Čuk a Gek" je jim předkládán v dobře přemluveném českém znění. Filmový přehled 51/1953 (16.12.2008)

Tak jsem se konečně dočkal! V dobách, kdy byl Čuk a Gek předmětem našich strojených rozhovorů v rámci výuky ruského jazyka, jsem si (nevím proč) myslel, že Čuk a Gek jsou psi. Filmu nelze nic vytknout. Průhledný děj plynule směřuje ke zdárnému konci. Bohužel film také nedokážu za nic pochválit. Největší ránu však filmu dal novodobý český dabing. S překladem (ať už dialogů nebo titulků) si také hlavu nikdo nelámal. A tak jednu a tutéž osobu v rychlém sledu nazývá strážníkem, strážným a hlídačem. Ovšem za vrchol hnusu považuji dabing. Chápu, že z hlediska pohodlnosti a rychlosti je výhodnější, když dva malé chlapce nadabují ženy, ale poslouchatelné to opravdu není. (čtvrtek 18.08.2009) (18.08.2009)

Z dětství, kdy jsem tento film povinně shlédl, jsem měla nejasnou vzpomínku, že to bylo ve srovnání s Odvážnou školačkou či Timurem a jeho partou ještě dobré. Ta vzpomínka nelhala, ideologie skoro žádná, k tomu dobrodružný děj v tajze.... Ale nyní po letech jsem jen těžko snášel ty dva hlavní hrdiny, byli prostě tak správně roztomilí a rošťáčtí, že by prošli i v americkém filmu. Herodes, to byl král. (07.03.2016)

Krásný starý ruský film. Co více k tomu dodat? Příběh maminky se dvěma dětmi, která se vydá navštívit do vzdálené tajgy svého manžela a otce dětí. Čug a Gek ještě před odjezdem nechtěně ztopili telegram od táty, že mají přijet později.Tak se vydají na cestu, ale táta je nečeká. A tak všichni musejí několik dní přežít uprostřed lesů… Opravdu hezký film, který mi připomněl pohádku Mrazík, možná to bylo tou hudbou…anebo ruskou atmosférou? Nic bych mu proto nevytkla, i když uznávám, že někoho může pohoršit tehdejší vychvalování Moskvy, ať už z řeči vypravěče či v závěrečné písni malého hrdiny. Já bych filmu nic nevytkla, sice jsem dříve několikrát přečetla knížku (a ta bych řekla, že byla lepší), ale i tak jsem se na něj podívala s chutí. Více nemám co říct, snad jen… Podívejte se:-) (15.07.2009)