Fascinující proměny přírody

Umění s jakým dokáže David Attenborough pracovat s kamerou a chlupatými i opeřenými "herci" by mu mohla závidět většina filmařů točících filmy o lidech. V mém alternativním vesmíru pracuji v jeho filmovém štábu a spolu s ním se toulám nádhernou přírodou. V mé realitě aspoň vzdychám dojetím nad fascinujícími záběry a dojemnými příběhy zvířátek. (09.03.2023)

Šestidílná dokumentární minisérie je ve srovnání s "mega" úspěšnými sériemi Planet Earth a Life koncipována trochu jiným způsobem. A to spíše ekologicky a etologicky, kdy se zaměřuje na velké jevy či události odehrávající se na různých místech a v různých prostředích naší planety Země. Tato jiná koncepce jí ale neubírá na kvalitě a kráse zdělovaných informací. Těmito událostmi jsou: E01 The Great Melt (Velké tání), E02 The Great Salmon Run (Velký tah lososů), E03 The Great Migration (Velká migrace), E04 The Great Tide (Velký příliv), E05 The Great Flood (Velké záplavy) a E05 The Great Feast (Velká hostina). Oproti některým novým sériím (jako např. výše zmíněné sérii Life), zde chybí tak populární "deníky z natáčení", které jsou vždy třešničkou na dortu. Verdikt i přesto ale: 5* a 90 %. (14.01.2012)

Na takových dokumentech mě uchvacují úžasné záběry a skvělá hudba a naopak velmi otravují až urážejí komentáře. Slzopudná prohlášení typu: "Podívejte se jak si těchto sedm lvíčat krásně hraje, za tři měsíce zbyde jen jedno..." jsou naprosto nepatřičná a zavádějící. Místo aby nám tyto dokumenty připomínaly, že přežití nejsilnějších má své opodstatění a předkládaly nám tak námět k zamyšlení nad pokřivenými pravidly naší existence, snaží se jen lacině donutit diváka k neopodstatněnému a ve své podstatě nežádoucímu soucitu. Komentář ponižuje toto krásné a mistrně propracované dílo jen na 4*. (02.05.2010)

Jeden z nejkrásnějších dokumentů, které jsem kdy viděl. Některé záběry jsou opravdu dechberoucí a smekám před filmaři, z jakých pozic a jakým způsobem dokázali některé scény natočit. To platí zejména pro podmořské scény ve 4. a 6. části. Čtvrtá část je pro mě také vrcholem celého dokumentu, tenhle díl je, co se týče hodnocení, čistých 100%. Terejové mě naprosto dostali. Nemohu také nezmínit hudbu, která je na dokument nezvykle výrazná a opravdu moc povedená. Krom malilinko slabší 1. části s ledními medvědy, kde jsem se tolik nového nedozvěděl, jsou ovšem všechny ostatní díly minimálně na 90%, a proto nemohu Fascinující proměny přírody hodnotit jinak než plným počtem. (HD, dabing) (26.11.2013)

U dokumentů Davida Attenborougha pravidelně zakouším tutéž radost jako Eugène Delacroix při svých návštěvách v pařížském přírodopisném kabinetu: „Přírodopisný kabinet, přístupný každé úterý a pátek. Sloni, nosorožci, hroši, podivná zvířata! Rubens je překrásně vyjádřil. Sotva jsem vstoupil do té sbírky, měl jsem pocit štěstí. Čím dále jsem šel, pocit rostl; zdálo se mi, že se moje bytost povznáší nad hrubosti nebo malichernosti drobné starosti okamžiku. Jaká úžasná rozmanitost zvířat, jaká rozmanitost rodů, forem, určení! Co chvíli něco, co je v našich očích nestvůrností, vedle toho, co pokládáme za půvab. Zde stáda Neptunova, tuleni, mroži, velryby, obrovité ryby s necitelným okem, s tlamou hloupě otevřenou; korýši, mořští pavouci, želvy; pak ohyzdné plemeno hadí. Ohromné tělo hroznýše s malinkou hlavou, ale jak elegantně jsou jeho závity otočeny kolem stromu; odporný ostnatec, ještěrky, krokodýlové, aligátoři, nestvůrný indický krokodýl, jehož čelisti se náhle tenčí a jsou zakončeny podivným výrůstkem místo nosu. Pak zvířata, která se blíží naší přírodě: nesčíslní jeleni, gazely, losové, daňci, kozy, ovce, s kopyty na nohou, rohy na hlavách, s rohy rovnými nebo zkroucenými v prstence; zubr, volské plemeno, bizon; dromedáři s velbloudy; lamy, vikuně, které se jim podobají; a konečně žirafy, Levaillantovy žirafy, záplatované a sešívané; ale i žirafa z roku 1827, která byla tak dlouho štěstím zevlounů a požívala nesmírné slávy, až splatila i ona pohřební daň a zašla tak nepovšimnuta, jak skvělé bylo její první vystoupení. Stojí tu tvrdě a neobratně, jak ji příroda stvořila. Její předchůdkyně v těchto katakombách byly pravděpodobně vycpány někým, kdo nikdy neviděl ta zvířata živá: vzpřímil jim pyšně krky, protože si nedovedl představit, jak podivně žirafa drží hlavu a nese ji vpředu jako předzvěst živé bytosti.“ (25.11.2020)