poster

Paris Is Burning (festivalový název)

  • USA

    Paris Is Burning

  • Slovensko

    Paris Is Burning

    (festivalový název)

Dokumentární

USA, 1990, 71 min

Kamera:

Paul Gibson

Hudba:

Kitaró

Producenti:

Jennie Livingston
(další profese)
  • Marla Singer
    ****

    Snímek proniká do afro- (a částečně latinsko-) americké gay komunity v okolí Harlemu a osmdesátkovému fenoménu pořádání bálů. Většina snímku sestává ze záběrů bálových soutěží a zpovědí jejích legendárních postav - režisérka předem počítá s nezasvěcených pohledem a rozhovory vede směrem k vysvětlování základních pojmů a pochopení probíhajících dějů. Pasáže jsou řazeny spíše intuitivně než systematicky, kdy jedno téma prostupuje druhým a chvíli trvá, než vám film hodí vodítko. Seznámíte se tak s proměnlivostí napodobovaných ikon, spektrem soutěžních kategorií, systémem 'rodin', různým chápáním genderové proměny nebo k čemu přesně odkazuje Fincher v Madonnině videoklipu Vogue. ___ Dokument se nijak radikálně politicky nevymezuje ani komunitu neglorifikuje, ikdyž se o negativech (chudoba, krádeže, prostituce, aids) zmiňuje jen okrajově. Soustředí se především na spoluprožívání fantazie o tom, že můžete být kýmkoliv, pokud se dokážete věrohodně obléknout. Překvapivě tak zjišťujete, že narozdíl od rozšířené drag queen scény není primárním cílem přehnané ztvárnění, ale naopak co nejvěrohodnější splynutí s 'normální' světem - ať už vystupujete jako školačka, voják nebo bílý límeček (finální zkouškou je odejít domů v kostýmu a po celou dobu zůstat inkognito). Ke konci se snímek zaměřuje na pár protagonistů a jejich usilovnou snahu přenést bálovou fantazii do každodenní reality.(13.11.2013)

  • Hwaelos
    *****

    Pro mě velké překvapení. Ucelený dokument, kde nic nechybí, ani nepřebývá, a kterému okolnost, že z nedostatku prostředků vznikal dlouhých šest let, hrozně pomohla. Jennie Livingston se povedlo film velmi šikovně poskládat. Množství různých informací, které s ballroom queer komunitou souvisejí, třídí režisérka do menších celků, jež mezi sebou provazuje do logické posloupnosti, čímž se přes rozlehlé téma obejde pohodlně bez voiceoveru. Co je ale nejpřekvapivější, protagonisty dokumentu patří k chudé, rasově minoritní části populace, přesto je Paris is burning především oslavou svobody, kreativity a komunitního způsobu života. Samozřejmě negativní aspekty výpověďmi aktérů prosakují (většina z nich žije v nuzných podmínkách, zřekli se jich příbuzní, jedna z holek je před dotočením ubodaná někde pod mostem), ale přesto se díky primárnímu zaměření na ballroom kulturu daří z filmu neudělat disputaci o netoleranci a nechat účinkující vystupovat v roli hrdinů, a ne obětí. Dokument navíc zachycuje mimoděk velmi zajímavou dobu New Yorku 90. let (jak pro LGBT+, jakož i všeobecně) a nese stejně tak zajímavé info o genezi vogue dance.(5.8.2019)

  • bart_
    ****

    Sugestivní portrét a zároveň jakási antropologická sonda do subkultury newyorských transvestitů, Drag Queen minorit a tzv. ballroomové komunity - nic víc či míň - zas taková dokumentární pecka, jak se tvrdí, to určitě není - sice jde o pozoruhodnou obhajobu queer etnik a extravagantních gayů - ale to nic nemění na tom, že koncept samotný se zde spíš letargicky motá v kruzích.... [#PRIDE2020](23.6.2020)

  • Hamaradža
    *****

    Vrstevnatý kultúrny klenot, vypovedajúci o témach sociálnych, rasových i LGBT, (a nie len to, ale v širšom zmysle i o ľudskej inakosti, dôstojnosti a potrebe byť sám sebou - a kompletný! - aj keď je to spoločensky len ťažko prijímané) tak komplexne a s takou ľahkosťou, spontánnosťou až vyráža dych. Záver s Venus Xtravaganza je knockout. V dobe vzniku kontroverzný a možno i preto - masterpiece.(17.5.2020)

  • Gingera
    *****

    Snímok "Paris is burning" je kultovým filmom dokumentujúcim undergroundovú afro-americkú a latino queer komunitu New York City 80-tych rokov. Divák má možnosť nahliadnuť do počiatkov fascinujúceho sveta - dnes už po celom svete známeho tanečného žánru - vogue (pomenovaného podľa módneho magazínu Vogue) a ballroom scene, ktorá bola platformou rôznych genderových identít, drag queens, butch queens, transgender, femme, legendárnych a ikonických tanečníkov súťažiacich v rozličných kategóriách, kde predvádzajú svoje glamorous kostýmy. Zábery tanečných súťaží - bálov striedajú spovede a rozhovory s významnými osobnosťami tejto subkultúry a zakladateľmi "vogue-ových house-ov", ktorí odhaľujú svoj intímny svet, sny, túžby, trápenia, konfrontáciu so sociálnym vylúčením z bieleho hetero sveta, homofóbiou, rasizmom, chudobou, AIDS a snahu vyrovnať sa s touto stigmatizáciou prostredníctvom alternatívneho umeleckého sebavyjadrenia a životného štýlu. Inšpirujú vás silou svojej osobnosti, sebavedomím a "fierce attitude-om", ktorým čelia diskriminácii a snažia sa prežiť v nekompromisnom New Yorku. Úplne prvým záznamom zachytávajúcim vogue bol hudobný videoklip "Deep In Vogue" od Malcolm McLaren. O spopularizovanie vogue sa následne pričinila Madonna v roku 1990 skladbou "Vogue".(21.11.2016)

  • - Pro mnohé diváky a divačky byl dokument vůbec prvním vhledem do ballroom kultury, která v 80. letech zažívala vrcholné období. Tento specifický taneční styl, nazývaný také voguing, v sobě propojuje zejména performanci, tanec a módu. V průběhu následujících let začal pomalu pronikat do mainstreamu, např. díky Madonně. V současnosti se tento typ performance těší stále větší oblibě, což dokládá mimo jiné i úspěch seriálu Pose z produkce streamovací služby Netflix, který se odehrává právě v období 80. let a na němž Jennie Livingstonová spolupracovala jako konzultantka. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Práce na filmu trvala Livingstonové šest let. V průběhu natáčení musela několikrát práci přerušit, protože jí chyběly finanční prostředky. Ukázalo se totiž, že tematika dragové scény je příliš problematická a specifická i pro samotnou LGBTQ komunitu, takže Livingstonová pro svůj projekt jen těžko hledala podporu. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Snímek podobně jako další filmy New Queer Cinema vyvolal velkou kontroverzi v náboženských a politických kruzích, v nichž byl dokument vnímán jako „neuvěřitelně nízký a zoufale zlý“, a někteří z politiků volali po bojkotu filmu. Navzdory mnoha oceněním a mezinárodnímu úspěchu svého dokumentu se Livingstonová bohužel již nikdy nedostala k natočení dalšího celovečerního filmu. (Zdroj: Letní filmová škola)