Ahobsal insaeng

Přátelství, Opora, Spravedlnost, Smutek - Děti se do svých rolí naprosto vžily a splynuly s nimi v jeden pramen. Takové emoce u jediného filmu, jsem již dlouho neměl, hlavně konec je krásný a i když může někdo podotknou, že jsou zde Korejské filmy nadhodnocené, tak já si přesto nemůžu pomoci, ten pocit přátelství a laskavosti, které zahrál Seok Kim byl nádherný. 90 % (11.09.2009)

Tradične dobrý kórejský zástupca prináša film zo školského prostredia. Prvé lásky, hádky, prvé sklamania a bitky o miesto kapitána - najsilnejšieho chlapca. 100 kilového "šči chuja" vážne ťažko poraziť...Na deti dozerajú rodičia a tvrdý učiteľ, ktorý používa svojské metódy trestu. Kopance, facky i údery palicou po hlave. Celý čas som mal pocit, že viem kam dejová linka "jednooká mama a syn" smeruje, no nakoniec mi záver až tak nesadol. Vrcholom je záverečná reč spolužiačky, ktorá by mala dojímať, no mňa rozosmiala. Všimol som si toho u viacerých kórejských filmoch. Nevedia kedy je dojímania a sĺz dosť a naťahujú to často za hranicu a výsledok je potom trápny alebo doslova smiešny ako tu. Záber na plačúce a sediace deti, vrátane 80-kilovej mastnej bandasky ma vážne pobavil. Problém je, že tvorcovia to takto určite nezamýšľali. Váhal som, no nakoniec dávam slabšie štyri. Záver nič moc, ale inak to je celkom slušné. 70%. (22.06.2012)

Neuveriteľné, koľko postáv ma v tomto filme sralo! Malú Jang Woo-rim by som miesto čistenia topánky od hovna do toho potoka kopol, matke by som tú paličku zlomil a vrazil do druhého oka a učiteľovi by som do drinku nasypal rohypnol a v spánku mu odrezal gule! Tak a mám to konečne zo seba vonku! Malý Baek Yeo-min bol pre mňa zosobnením spravodlivosti a ducha kung- fu a neustále som mu držal palce! Kto vie, aké by to bolo, keby natočili druhú časť, povedzme po dvadsiatich rokoch? (12.07.2012)

Najkrajsie na tomto snimku je, ze dojme (ci rozplace) bez toho, aby sa o to nasilou snazil. Jednoducho plynie. Detsky protagonisti hraju ako o dusu, riesia detske problemy, malichernosti, maju svoje tajomstva, sny....ale prave pre to, ze su to deti, je vsetko uveritelne, prijemne nenasilne a o to posobivejsie. Nadhera. (9/10) (19.10.2007)

Možná bych se měl hned na úvod přiznat, že jsem se u tohoto filmu asi třikrát rozbrečel....:-) Jsem holt měkota. Láska a romantické situace v podání těchto malých dětí na mě působili o to víc, že z nich vyjadřovala úpřimnost, čistota a bezprostřednost, jaké jsou schopny snad jen ještě nezkažené děti. Co psát, abych nebyl nařčen ze zaujatosti? Film ve mě zanechal podobně silný pocit jako A moment to remember, na který taky do smrti nezapomenu. Jako bonus je to všechno zasazeno do základní školy, takže si do toho každý nejspíše promítne své vlastní vzpomínky na školní léta, první lásky, první rvačky, jaké měl průšvihy ve škole, jak ho doma zbili a těžko ubrání nádherně nostalgické náladě. Aspoň já jsem se neubránil. Vlastně jsem se o to vůbec nesnažil a filmu jsem se totálně poddal. Prostě nádherný film, pokud nejste chronický cynik, tak se vám uričtě bude líbit. Těžko říct, jestli tolik jako mě, ale to už je konec konců vaše věc:-) Kdyby to šlo, dal bych mu šest hvězdiček:-) (19.08.2006)