Vidange

Mám takový nešťastný pocit, že se Mocky stával s věkem čím dál větším cynikem, pokud to ještě vůbec šlo. Zase jednou své postavy nešetří zákeřným vyústěním osudů nebo alespoň dělá vše proto, aby nám přestali být v průběhu děje sympatičtí i ti, u kterých jsem spočátku jako divák sympatie nacházel. Naštěstí panu režisérovi neschází ironický nadhled, kterým obdařil i hlavní zápornou postavou přímo ním samotným ztvárněnou, díky téměř neustálé nadsázce a hravým dialogům Vidange funguje i v rovině humoru a funguje v tom na Mockyho pozdní film překvapivě i smysluplný souvislý děj. Mě osobně tahle svérázná jízda napříč několika žánry (politická satira, romance, soudní drama, krimi thriller), které se tu během příběhu sebevědomé soudkyně a ostříleného hráče svůdních i manipulativních her z podsvětí průběžně propojují a doplňují, většinou dost sedla a připadala povedená. Těší mě, že jsem po některých slabších filmech z dílny toho undergroundového provokatéra z Francie viděl zase jednou i něco, co za to stálo. „Ve dne cynismus a v noci dobré svědomí. Doporučuji! Je to bez zápachu, bez barvy a odolné proti vodě.“ :o) [75%] (20.06.2022)