Outer Space

Narativní skladba hororů je často konstruována jako vnik něčeho cizího do běžné rutiny. Nejčastěji je to vnoření něčeho iracionálního do racionálního světa. Některé slavné horory dokonce tento postup účelně tematizují. Vezměte si za příklad Vymítače ďábla, kdy dobrou třetinu filmu sledujeme jen snahu vysvětlit stav malé holčičky přirozeným způsobem. Nebo třeba Ospalou díru, kde nás Burton také nechává značnou část příběhu v nejistotě, zda jsou vraždy páchány člověkem, či skutečným bezhlavým jezdcem. V tomto ohledu je to s Outer Space poměrně složité. Je sice zajímavé sledovat film, jenž svojí strukturou odpovídá duševnímu stavu samotné hlavní protagonistky a využívá k tomu deformace rámu, ohýbání obrazu, vad na filmovém materiálu či šílené zvuky. Jenže autor přes všechnu svoji invenci zapomněl na základní věc. Chybí tomu vývoj. Chybí zde status quo, místo z kterého by se dalo vyjít a kam by se mohl divák (či postava) vrátit. Není zde „normální“ svět, který by byl narušen, tím pádem je film bez napětí a také bez strachu. Strach je totiž většinou vázán na ztrátu něčeho důležitého. Na ztrátu blízkých, života, či (jak jsem zmínil na začátku) samotné podstaty reality. Zde se o nikoho takříkajíc nebojíme, hlavní hrdinka nejen, že už od samého počátku ztratila svou realitu, ale je nám jasné, že ji ani nemůže nalézt. Není zde nic v sázce, strach se nekoná a nám zbývá hororový film jako pouhá atrakce či snímek o emocionálním zhroucení, který diváka nechává chladným. (20.04.2018)

Pokud jste se dodívali až do konce, do týdne vám upadne pohlaví a začnete tu blekotat cosi o artu. Okamžitě beru svou starou Sonku, natočím ze dvou centimetrů hemžení své praeputiální mykózy, kazetu pak dvakrát vyperu v pračce na devadesát a do výsledného záznamu namixuju šestkrát zrychlené řezání železné trubky na cirkulárce, aby to mělo industriální podkres. Kdo mi za to dá pět hvězd, neměl by opouštět klecové lůžko. Totalní analgarda! (18.06.2013)

Tscherkassky vie, ako čerpať hranicu strachu z vlastného tela a aký transformačný proces vyvolávajú v podvedomí naše zmysly, keď je zle. Ďaleko pálčivejšie to v nás vrie, keď to zlo nevidíme, ale vieme, že je prítomné všade navôkol a pracuje rotačnými družicami vo veľmi nevyspytateľnom rytme. Čím menej priameho kontaktu, tým efektívnejšie Outer Space šľape. Teda, prečo práve Outer Space, veď to môžu byť naše sny, zlé skúsenosti, predzvesti, časová tieseň, bezvýhradná izolovanosť. Na to všetko slúži gro tohoto experimentu, ktorý mixuje obraz i zvuk v expresívnej antitéze tienistých priestorov zablokovaných manévrov pohybu a kapacite vdychu kyslíka. Akoby všetky naše zmyslové zložky nadobudli zvýšenú nervovú súčinnosť znakov paranoického chovania. Takto nejak prebieha zmena nášho organizmu v niektorých kľúčových stavoch našej temnej stránky, ktorú sme si možno spôsobili sami, alebo nás do toho doviedlo okolie. (02.06.2015)

Tscherkassky vzal klasický duchařský horror The Entity a provedl s ním neuvěřitelné kusy. Za pomocí naprosté destrukce diegetetického prostoru, zmonožování hlavní hrdinky, industriální zvukové stopy se spoustou glitchů a epileptických útoků na sítnici vytvořil sebereflexivní horror, kde je monstrem samotný filmový pás. Zážitek je to tak intenzivní, že film lze číst mimojiné i jako výsměch klasickým horrorům, které jsou v podstatě plné atrakcí, směsice zábavy a úleku. Toto je čistý percepční horror; Tscherkasskymu se podařilo utvořit dokonalé monstrum, přesahující jakékoli kategorie, ohrožující nás jak percepčně tak kognitivně. Noel Carroll musí mít z tohoto kousku radost (pokud své texty o filosofii horroru promýšlel skutečně do důsledku). (06.12.2007)

Poté co režisér se střihačem vyšňupali kamion koksu na spravení po včerejším tripovém úletu, zjistili, že něco natočili a sestříhali. Nemohli to pochopit, taxi zavolali taxi, a po návratu z dalšího tripu zjistili, že se jim to podařilo dát do oběhu i opatřit bookletem. Co zapomněli je varování pro epileptiky: Nekoukejte na to, pokud si neulítáváte na záchvatech, a stejně to nepochopíte pokud nebudete mít za sebou ,,výlet,, jako my!! ;) (19.03.2010)