Horská hlídka

Nejevidentněji podstatu Horské hlídky vyjadřuje fakt, že ji produkčně a distribučně podpořil National Geographic. Stejně jako fotky a články ve stejnojmenném časopise i tento film záměrně vyvolává obdiv, okouzlení a bojácnou úctu, přičemž spojuje bezprostřední sílu zobrazovaného s vypjatým popularizačním popisem. Po vzoru časopisu i Lu Čchuan prodává své poselství jako divácky vrcholně atraktivní produkt, který sází na osvědčenou líbivost řemeslně precizní formy a účinnost vykalkulovaně dramatického vyprávění. Více v recenzi na Rejže.cz. (22.09.2011)

Potenciál tohoto snímku je obrovský. Film je emociálně nabitý až k prasknutí, exteriéry jsou nádherné, takže nechválit kameru by bylo ignorantské (to už snad zkazit ani nešlo), příběh nenudí a posouvá se kupředu bez zádrhelů. Skromný hudební doprovod skvěle doplňuje to, co lze vidět na plátně - chlad, prázdnotu a smrt. Přesto je ale patrné, že se nejedná o tradiční film, ale o jakýsi druh pseudodokumentu, který nikdy nemůže fungovat ani jako dokument, ani jako dobrodružný biják. Jako pěst na oko pak například působí tříminutový náhled do soukromých vztahů členů hlídky (tedy pokud ten jeden náhled globalizujeme na hlídku celou, což je nám slovně ve filmu naznačeno). Navíc filmu ubírá na sympatiích to, že vzniká teď. V době kdy už vše odeznělo. Kdyby se snažil na problém upozornit a vznikl v roce 1995, pak bych smeknul. Takhle slyším cinkat penízky, neboť o oslavnou ódu na tuto hlídku se nejedná ani náhodou... [leden 2007] (31.01.2007)

Kekexili, Tibet – krajina spíše krutá nežli krásná, stejně jako lidé, jež jsou s ní spřízněni a jež mezi sebou vedou mnohaletou válku: pytláci a členové tzv. horské hlídky. Po jedné tragické události (vylíčené na samém začátku) přijíždí do této oblasti pekingský novinář – právě jeho nezasvěcenýma očima budeme sledovat pravdivý příběh, v němž rozhodně nepůjde jenom o pomstění tisíců pro kůži zabitých antilop. Tématické rozpětí Horské hlídky je vzhledem k její komornosti udivující. Je to příběh o dobrovolném i nedobrovolném splynutí člověka s přírodou, o lidských sociálních potřebách, o ztrátě národní identity, o zoufalém boji se všechny a všechno pohlcujícím režimem, neochotným podat pomocnou ruku, dokud se situace v Kekexili nedostane do středu zájmu zahraničních médií. Kromě toho nechybí akční linie, okázalé záběry monumentálních hor a silný morální podtext. Žádný záběr není delší než je potřeba, žádný nepřebývá, vše je vytvarováno do bezmála dokonalého monolitu. Nebojte se projít písečnou bouří, nepřivírejte oči před nepříjemným pískem a užijte si nádherný duchovní zážitek, založený paradoxně na silných fyzických prožitcích. 85% Zajímavé komentáře: Radko, Jordan, wipeout, uhlajz (03.02.2007)

Místní všeobecný nadšení z asijských filmů nesdílím a tohle byla prostě nuda, až na jednu scénu s pohyblivým pískem. Krásný hory by uměl natočit i blbec s kamerou v mobilu. Emocionální náboj filmu? Kde, ptám se? Kde tam byla jediná postava, se kterou by mohl divák cítit nějaký spříznění? Dvě hvězdy jsou až moc, jedna za vcucnutí a jedna za stopáž, která mě nenutila koukat na to ještě dýl. (12.02.2007)

Skutečný příběh, který otřásl čínskou veřejností a pomohl zachránit jeden živočišný druh, založený na osudech neoficiální Horské hlídky z let 1993 až 1996 převedený v syrové a ohromně působivé podobě na filmový formát. Výsledek je taková hraná rekonstrukce s místy skoro až pseudodokumentární formou. Dechberoucí exteriéry do nekonečna se táhnoucí náhorní oblasti Kekexili jsou drsné a přitom zůstávají nevýslovně nádherné. Přesto tohle je snímek především o lidech a jejich krutém souboji s nehostinou krajinou, které však klidně obětují nejen vztahy, ale někdy i samotný život. Ač je snímek silný jako celek, tak přecijen v paměti utkví především scéna s pohyblivým pískem, která nedovolí divákovi dýchat a do paměti se zahryzne na hodně dlouho. Kekexili aka Horská hlídka je jedním z nejlepším čínským snímků (nejen) posledních let. (03.02.2007)