Reklama

Reklama

Celý svět se směje

  • Sovětský svaz Vesyolye rebyata (více)

Obsahy(1)

Pasák dobytka Kosťa je obdařen výjimečným hudebním nadáním. Shodou okolností zaujme městskou slečinku Lenu, která jej považuje za významného hudebního skladatele. Pozve jej do lázeňského domu na večírek, kde její omyl vyjde najevo. Kosťa se však jako hudebník prosadí a stane se dirigentem jazzového orchestru. Vynikající zpěvačku najde v půvabné Anňutě, která u Leny pracuje jako služebná. Na Alexandrovově excentrické hudební komedii je zřejmá poučenost americkými komiky (Chaplin, Lloyd, Keaton). Nejblíže má však k humoru bratří Marxů. V jedné ze svých prvních velkých rolí se zde představila Ljubov Orlovová, režisérova pozdější manželka. K úspěchu filmu přispěly i podmanivé melodie Isaaka Dunajevského. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (18)

Siegmund 

všechny recenze uživatele

Tento film jsem viděl jako prvňáček někdy v roce 1959 nebo 1960. Na děj si už moc nevzpomínám. Melodii i ruský text písničky Легко на сердце от песни веселой si však vybavuji dodnes. Pro mne byl tento film významný tím, že to byl první film, kde jsem se pokoušel stíhat číst titulky. Kdyby ho někdy dávali v TV, jistě bych se na něj rád podíval. ()

Ej Hlemýžď 

všechny recenze uživatele

Jasná klasika tato stará bláznivá komedie u nás promítaná pod názvem "Celý svět se směje" s hudbou I. Dunajevského. Hrají: Leonid Utyosov, Ljubov Orlovová, Maria Strelkovová, J. Ťapkinová, Fedor Kyrichin, E. Geller, A. Arnold, R. Erdman. Film získal jednu z hlavních cen na benátském filmovém festivalu roku 1934. Je zajímavé, že jako hvězda tohoto filmu byl plánován Uťosov, zcela jednozačně však svou kariéru odstartovala Orlova a Uťosov se nijak zvlášť neprosadil. ()

Reklama

Véča 

všechny recenze uživatele

V době, kdy v Americe začínal Fred Astaire s Ginger Rogers, v Třetí říši se Marika Rökk ještě neroztančila a křehká Lilian Harvey odjela na americkou štaci, Ejzenštejnův spolupracovník Grigorij Aleksandrov natočil anarchisticky bláznivou jazzovou komedii Celý svět se směje. Jazz, anarchie a především... vycpaná létající ovce! Pryč s budováním socialismu! Sovětský film může být vtipný a zábavný jako hollywoodský trhák. Že chybí jakkoliv propracovaný příběh a výsledný snímek je spíše sérií jednotlivých gagů? Přesně tak a vůbec to nevadí. Absurdní situace střídá absurdní situaci, a na inspiraci americkou groteskou odkazují již úvodní titulky filmu. Neříkám, že ten film je dokonalý, ono tomu je ve své podstatě právě naopak. V kontextu sovětského filmu pro mě jde po všech Ermlerech, Vasiljevech, Ejzenštejnech a Vertovech, avantgardních montážnických filmech o zcela novou a překvapivou diváckou zkušenost. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Stalin měl rád muzikály, proto je mohl Alexandrov točit dlouho. Sovětské muzikály byly jiné než americké i když v nich hledali inspiraci. Byli divoké a odpoutané. Hlavní roli dostala známá Ljubov Orlova (ve filmu je opravdu nádherná). Písničky zlidověly a některé babičky je ještě znají. Režisér si zde hraje s filmovým médiem. Po roce 1948 byly tyto muzikály promítány i u nás. Stalin neměl smysl pro humor a o sovětských filmech se říkalo, že jsou takové přísné. A najednou sem přišel takovýto rozverný film. ()

psychousek 

všechny recenze uživatele

Já... No.... BOŽE! Nikdy nedostanu tento film z hlavy... Hluboce mne poznamenal... Uznávám mistrovské zpracování a nádherné animace, ale i přes zručnost se mi film nemusí líbit. Děj mne urazil, nemohu zapomenout na prezidenta ani sekretářky. Přítel po 5 minutách "dobrovolného sledování" prohlásil: "právě mi vytekl mozek ušima" ()

Zajímavosti (3)

  • Ve filmu zazní pochodová skladba J. Dunajevského „Kdo je rád na světě, tak si zpívá“. K této skladbě vyšel u nás i notový zápis spolu s kytarovou úpravou F. A. Tichého a se slovy Jiřího Voldána. Práva z roku 1934 držela Edition Salabert et Trust Cinématographique European a pro Československo 1935 Zdeněk Vlk – hudební závod a nakladatelství v Praze II., Palackého ul. č. 6. O nototisk se postaral Küntsner, n. s., Česká lípa. (Dymnik)
  • Film byl po uvedení v SSSR kritizovaný za lehkovážnost, ale režisér měl nejvyšší ochranu: film se velmi líbil Stalinovi. (raininface)
  • Film kombinoval hraný a animovaný film. Byl natočen na černobílý materiál, ale později byl kolorován a jde o jeden z případů, kdy taková rekonstrukce dílu prospěla. (ČSFD)

Reklama

Reklama