Méditerranée, notre mer à tous
Obsahy(1)
Monumentálně zachycený život, příroda a obyvatelé v místech, kde se zrodily evropská civilizace a kultura. Další z velkých filmových projektů francouzského filmaře Y.-A. Bertranda (Home, Earth from Above, Human). Středomoří se stalo kolébkou západní civilizace. Vznikaly a zanikaly zde mocné říše. Nalezneme tady původ judaismu, křesťanství a islámu – ke kterým se dnes hlásí polovina lidstva. Ale zrovna tak se zde zrodilo vědeckého poznání. Dochází tu už po tisíce let k mísení obyvatelstva a kultur. Právě tady se lidé jako první naučili společnému soužití. Proč by se Středomoří nemohlo stát příkladem, z jehož zkušenosti by se poučily ostatní části světa? Název Středozemní moře znamená, že je to „moře uprostřed pevniny". Ale nebylo tomu tak vždy. Je zbytkem velkého oceánu, který před více než dvěma sty miliony let pokrýval velkou část zemského povrchu. Když se pak africká deska vydala vstříc eurasijské, začal se zmenšovat, až je obě tektonické desky zcela obklopily. V důsledku dávného mohutného nárazu se začaly zdvihat ostré vrcholy Alp a Pyrenejí a dodnes pomalinku rostou. Pohoří Atlas na území Maroka a Alžírska, Pyreneje ve Španělsku, Alpy ve Francii a v Itálii, ale také řecký Pindos, turecký Taurus a pohoří Libanon ve stejnojmenném státě – Středozemní moře je obklopeno horami. Vznikla tak jakási přírodní kolébka. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Bertrand u svých filmů používá schválně jemně depresivní monology. Mě to nevadí. Zastávám názor, že působení lidské činnosti na přírodu je potřeba vidět a né přehlížet. Dívat se na ty změny v průběhu let celý život právě jako Bertrand, tak ze mě skalní optimista také nebude. Úchvatné záběry jsou tu jakoby samozřejmé. ()
Moře nás všech je možnost, jak poznat dovolenkové destinace jako Egypt z jiné a možná ještě zajímavější perspektivy a to nejen proto, že záběry z nebes jsou podmanivé. Přijde mi, že krásu při pohledu z výšky získávají stejně tak slumy i uranové doly, pohled z nebes je prostě krásný a jen naše povědomí o stavu věcí tomu dává jiný rozměr. V tomto příkladu dává jiný rozměr hypnotický a laskavý hlas A. Strejčka a ještě více obsah jeho sdělení, v němž se spojuje historie a aktuální sociální témata. Kromě ptačí perspektivy totiž autoři zvolili zajímavý koncept pojmout celé Středomoří jako kolébku lidstva a jít v jeho stopách znamená začít Egyptem, který dal světu obilí, aby se ve století 21. stal jeho největším světovým dovozcem, Libanonem, který dal světu mořeplavectví a písmo, aby pak přenechal místo světové velmoci Řecku a tak dále až do současnosti... ()
Osmdesátiminutové pohlazení na duši, které je z větší části zprostředkováno pomocí záběrů z určité výšky, takže nadhled nefiguruje jen z pohledu vizuálního, ale také z pohledu doprovodného komentáře, protože historické a geografické souvislosti jsou vysvětlovány nádherně. Dalo by se říct, že pro Evropana povinná četba! Skvělé! ()
Už tak neskutečně kouzelné záběry života ve Středomoří pořízené dronem s vynikajícím výběrem hudebního doprovodu předčil pro mě naprosto uchvacujícím zážitkem čtený komentář Alfreda Strejčka. Chvíli jsem měla zavřené oči a zvuk jeho sametového hlasu jsem nechala pronikat do svého nitra. Hned jsem je pak otevřela, protože jsem nechtěla přijít o celkový vizuálně poslechový zážitek. Tak tohle je jeden z mnoha dokumentárních filmů, které mám moc ráda. ()
Vynikajúci dokument, ktorého sledovanie som si dokonalo užil. Prispel k tomu nielen široký historický záber, nádherné zábery z balóna, či lietadla, ale aj inteligentný komentár, ktorý divákovi sprostredkúva svojim úžasným hlasom Alfred Strejček. Pozitívne som vnímal aj fakt, že historický exkurz bol zakončený začlenením súčasnej "imigrantskej krízy" do diania v priestoroch okolo Stredozemného mora. ()
Galerie (19)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (2)
- Všetky zábery vo filme okrem máp sú letecké. (Autogram)
- Ve 40. minutě dokumentu komentátor nepravdivě uvádí vrchol Římské říše v roce 27 př. n. l. Tento letopočet byl určen nejspíš kvůli nástupu vlády Augusta. Komentář doplňuje i vizualizace mapy. Británie byla však přičleněna k Římské říši až za vlády Claudia (41-54 n. l.). Největší územní rozmach Římské říše byl pak až za vlády Traiana kolem roku 117 n. l. (sardakutar)
Reklama