Špatně rozdané karty

Akselova prvotina na režisérském křesle a hned takový majstrštyk. Ač to David nemá v životě zrovna lehké, přesto mu osud háže pod nohy další a další klacky a on se s nimi snaží postupně vyrovnat. Do problémů nechce zatahovat rodinu a časem zjistí, že se se vším musí vypořádat zcela sám,...ale je to vůbec možné zvládnout? Hodnocení 88% (28.12.2013)

Typický depresivní film, který má tu výhodu, že aspoň ten hlavní hrdina je sympaťák a lze mu fandit, na rozdíl od všech ostatních strašných hovad (extrémní zlosyn Bjorn Floberg, to snad i ten Ahmed Zeyan co by záporák číslo 2 Pákistánec Khuram nebyl tak hroznej). Je to naturalistický, drsný, špinavý a násilný a k "odlehčeným" scénám patří učení bratra s Downovým syndromem karty nebo oblékání na pohřeb otce, takže tak. Viděla jsem hodně filmů s touhle tématikou - kterak se chudák do ještě většího průseru dostal a nevěděl, jak z toho ven. Nic proti nim nemám a je-li tohle režijní debut Aksela Hennie, tak je dost povedenej. Jeho přirozený herectví mě nadchlo už v Hodejegerne a i tady je prvotřídní, člověk mu věří úplně všechno. K tomu super hudební doprovod (scéna běžícího Davida do nemocnice za umírajícím otcem). Uvítala bych přece jen trochu jiné zakončení, ať už pozitivnější nebo negativnější, ale pochopila jsem, co se tím snažil autor říct a beru to. Škoda, že Aksel nic dalšího (zatím) nenatočil, mohlo by to být dost zajímavé... (27.12.2016)

Je tohle vize budoucího světa? Nebo už je to tady? V Oslu a jiných metropolích? Svět, ve kterém vlastní prospěch a vlastní zákony určují chod společnosti? Kde dohoda, kompromis, empatie, nemají žádné místo. Kde se lidé sdružují jen proto, aby tvořily gangy (dokonce národní - Pakistánci), které dočasně vedou k pákovému efektu? Film nám nic jiného neukazuje - ovšem až na rodinu Aksela Hennieho (scénář, režie, hlavní role - CV: graffitista, zatčen, prozradil pachatele, po propuštění ostrakizován), která je, nebo se snaží být, "tradiční" a problémy řešit cestou smíru. Prostředí bodybuilderů, jak ho známe i z jiných filmů, je takovým snahám bohužel nepříznivé. Pozn.: Film má značnou naturalistickou sílu už proto, že herci působí skutečně "jako živí" (na rozdíl třeba od Hitchcockovy Marnie, kterou jsem viděl předtím). (13.08.2018)

Čistokrevná sociální depka, která snad nemá jedinou světlejší chvilku, pokud tedy nepočítám chvíle s postiženým bratrem a i ty jsou trošku diskutabilní. Tady je echt znát, že Hennie si prošel pohnutější minulostí, protože to špinavé a bezútěšné prostředí Osla působí hodně sugestivně a příběh o klukovi, kterému padají sračky na hlavu jedna za druhou, se zadírá pod kůži. Herecky excelentní a vůbec bych se nedivil tomu, kdyby si mnozí z přítomných prošli podobnou životní poutí jako režisér. Vynikající debut. 90% (24.04.2018)

Výstižný názov, len čo je pravda. Špinavá, surová realita súčasného Nórska, presiaknutého cudzincami, pochybnými živlami, násilím a kriminalitou, a zároveň krásna ukážka života rúcajúceho sa ako domček z kariet. Ústrednou postavou je ničím výnimočný, obyčajný mladý muž pracujúci v posilňovni, ktorý sa dostane do kolotoča postupných hromadiacich sa problémov, až je to už nezvládateľné a on je definitívne v absolútnych sračkách. Vynikajúca severská dráma o vzťahoch, priateľstve a skutočnej povahe ľudí. Druhé stretnutie s fantastickým Henniem, ktorý si tentoraz narozdiel od Tyldumových Lovcov hláv, v ktorých som ho videl po prvý raz, zasadol aj na režisérsku stoličku, a výsledkom je pôsobivý obrázok pouličnej špiny, ktorej je Oslo plné. Hennie sa u mňa pomaly začína radiť na stupienkoch severských hereckých koncertmanov vedľa Mikkelsena a Thomsena. 100% (14.01.2014)