Hoffman

Keď začal film a krásna mlada žena zazvonila na dvere a otvoril jej milý, ale rozpačitý chlap, tak som ešte  vtedy netušil aký kolotoč žiadostivosti, pohŕdania a výstrednosti sa práve roztočil. Ale pekne po poriadku: Na začiatku som nechápal vobec súvislosti, prečo chlap dobíja ženu, ktorá ho evidentne nechce a nechápal som ani to, prečo išla k nemu domov , keď je jej tak odporný. Ale ako sa film rozbehne, všetko to krásne vysvetlí a aj keď i potom to nedáva až taký zmysel, ale zas ľudské zmýšľanie je u každého jedinca rozdielna a predvídať ich nejde. Peter Sellers si rolu zvodcu a pokušiteľa neskutočne užíval a Sinéad Cusack mu dlho odolávala a tie jej vyjavené až zhrozené gesta boli roztomilé. Ona aj keď hrala nedobytnú pevnosť mala pôvabne čaro a nečudujem sa, že osamelý chlap jej mohol odolať, práve naopak. Konverzácia medzi dvoma rozdielnymi osobami tu mala svoje neodolateľné čaro a tak keď sa do toho primotali ďalšie postavy, to troška stratilo na svojej kráse, ale si uvedomujem, že príbeh musel nejako napredovať. Koniec je už celkom neoriginálny a predvídateľný, ale ako celok má film bavil a o to ide, nie je dôležitý jeden článok zo skupiny , ale celok a ten bol luxusný. Silne 4*. (13.06.2023)

Fascinuje mě kolik různých hereckých poloh dokázal Peter Sellers tak přesvědčivě a mistrně zahrát, a přestože je ta Hoffmanova nejblíže asi k Chanceovi z Byl jsem přitom, stejně jakýmsi způsobem naprosto vybočuje. Může za to pravděpodobně proměna hlavního hrdiny, ze kterého se během příběhu stane něco tak odlišného od postavy, kterou divák poznal na začátku, až se tomu ani nechce člověku věřit. Obměnou však neprochází jenom on, ale i ženská hrdinka a vůbec celý děj včetně žánrů filmu. Na začátku diváka sundává Hoffmanův zvrhle vtipný projev, aby později publikum ždímala po litrech Benjaminova citlivost (zvláštně jeho přiznání, které mnou emocionálně obrovsky hnulo a těžko na něj jen tak zapomenu; v každém případě o citovém vydírání tady rozhodně nemůže být řeč). Ostatně celá atmosféra snímku, tolik proměnlivá, diváka napíná, dráždí, nutí ho se těšit na každý další dialog, výraz hlavních hrdinů a v závěru člověk tolik touží po tom, aby ten jejich týden nikdy neskončil. Zároveň však dokáže pohladit po duši (na místě je také zmínit krásnou hudbu v čele s tolik říkající úvodní/závěrečnou písní). Plnohodnotný prožitek také záleží na tom, zda je divák ochotný na tuhle dokonale absurdní hru přistoupit, zejména přijmout jistě obtížně pochopitelné/uvěřitelné jednání/rozhodování slečny Smith a v neposlední řadě se smířit s koncem. Závěrem je tedy potřeba konstatovat, že v tomto případě rozhodně nejde o komedii v pravém slova smyslu, a že kromě úchylných hlášek typu: „Slečno Smithová? Prosím, udělejte si maximální pohodlí…jako byste chtěla být oplodněna.“ dostane potencionální divák i jiné typy emocí a ne vždy bude cítit potřebu se zrovna smát. Objektivně si film zaslouží 4*, čistě subjektivně (ano, uvědomuju si řadu nedostatků) je to slabší plný počet. (21.04.2013)

Ona je to vlastně taková kombinace Krásky a Zvířete se Zkrocením zlé (v tomto případě naivní) ženy. Motivace hlavní postavy se postupně rozkrývají, ono nejde vlastně o nic světoborného, ale na to, že v úvodu působí jako prasák, půjde o docela zajímavou proměnu. A Sellers ji dokonale uhrál a musel jsem si přiznat, že v těchhle vážných polohách ho mám jako herce radši, než jako bláznivého komisaře. I když třeba Večírek se svým poker face uhrál taky skvěle. Co vlastně člověk nakonec čeká od života? Trochu porozumění, lásky, vstřícnosti? Co dělat, když to hledají oba, ale jeden o tom ještě neví, ale musí si to teprve bolestným prožitkem uvědomit? Z tohoto pohledu neberu konec jako k neuvěření nebo stockholmský syndrom, jak se zde v jiných komentářích píše, ale spíše jako prozření. (16.12.2021)

Ve snímku "Hoffman" se naplno ukazuje Sellersovo mistrovství, které netkví v tom, že byl skvělý pro komediální role, ale v tom, že komediálně dovedl podat i dramatické, tragické role, a to způsobem, kdy vás dovede v některých scénách doslova zamrazit. Jeden z nejlepších a nejvšestrannějších herců historie. (10.05.2017)

Film jsem zatoužil vidět, jelikož jsem se doslechl, že v něm Peter Sellers ztvárňuje zápornou roli (spoiler co na tom, že je v závěru jeho "padoušství" relativizováno? spoiler), to jsem si zkrátka nemohl nechat ujít; nevím, jestli si v nějakém dalším filmu střihl Sellers roli morálně pochybného chlapíka? A asi jsem dobře udělal, že jsem filmu tu šanci dal, tím jak je Hoffman (1970) vystaven jakoby divadelní inscenace (až na výjimky kamera neopustí prostor Hoffmanova bytu), dává spoustu prostoru předvést hercům (kromě zmíněného Sellerse hlavně Sinéad Cusack v úloze slečny Smithové) co v nich vězí. Osobně mám tyhle komorní, konverzační snímky velice rád, a tak mě mrzí, že nemohu jít s hodnocením na více než tři hvězdičky. Holt mě finále filmu ideově děsí, resp. děsí mě, kterak Alvin Rakoff odlehčuje tam, kde by měl přitvrzovat (celou dobu jsem přemýšlel, jak by tenhle film mohl vypadat, kdyby ho točil A. Hitchcock jakožto svůj typický thriller). Poučen feminismy (feminismy, jelikož stejně jako neexistuje jednolitý liberalismus nebo konzervatismus, neexistuje ani jednolitý feminismus), mám za to, že sebevědomé (tj. znající svou cenu) ženy spoiler nemají důvod se zamilovávat do mužů, kteří o nich mluví s despektem misogyna a erotomana (lhostejno, že tím skrývá svou bolest z předešlých milostných selhání a z ní pramenící současné nejistoty) a že po vztahu chtějí víc, než aby z nich potencionální životní partner udělal pomyslného kanárka ve zlaté kleci spoiler. Poněkud ošklivě by se dálo říct, že pod všemi těmi společenskými změnami posledních padesáti let, tenhle snímek krapet zplesnivěl. Poděkování pak samozřejmě patří Willymu Kufaltovi, který mě na existenci tohoto filmu upozornil a nasměroval mě na Netflix, kde ho lze zhlédnout (platí k datu 5.3.2024). 60 % (15.03.2024)