Mé jméno je láska

Tilda Swinton je novodobá Anna Karenina a Lady Chatterleyová zároveň. Jej hypnotické sexuálne prebúdzanie - láskyplne presvetlené zábery milovania na lúke, spolu so všetkým tým peľom, malinami a hmyzom - by lepšie neopísal ani D a v i d H. L a w r e n c e. Dá sa síce namietať dizajnérsky štýl rozprávania, ale na rozdiel od takého Fordovho filmu A Single Man je to zábavné konzumovať a ak ste v tej správnej nálade, vtiahne vás to úplne. (24.01.2011)

Pred filmom som mal obavy z možného sklamania či to nebude pôsobiť až príliš artovo našťastie ma film nesklamal a dokonca som bol veľmi pozitívne prekvapený. Od prvých titulkov na mňa dýchol závan nostalgie akoby sa celý film prebalil vizuálne presne do takeho oparu asi v akom sa momentálne nachádzala hlavná hrdinka ktorá postupne prechádza vnútorným prerodom a podla toho sa nám aj obraz značne vyjasňuje. V podstate je to veľmi lyrický príbeh o hľadaní vlastnej identity a samozrejme lásky. Film akoby sa snažil rozprávať štýlom Viscontiho na začiatku 21.storočia. Tilda Swinton (na ktorej film stojí) konečne po Potterovej Orlande a rokoch drobných ale zaujímavých holywoodskych postavičiek sa opať vrátila k tomu že si mohla naplno zažiariť. (23.04.2010)

Velmi poutavý příběh z "vyšší horní." Rechi jsou rodina továrníků s jasnými pravidly, rodiným sídlem a konzervativní morálkou. Tilda Swinton tu dostala roli, jaká se nezapomíná a jestli nebude akademie slepá, tak se dočká další sošky. Le Saux se přestěhoval od Ozona a s kamerou zde obstojí ve všech povinných i volných disciplínách. Adams složil velmi pestrý soundtrack, který pracuje s vášní, emocemi i pointou. Guadagnino si vymyslel zajímavý příběh, dobře načrtl prostředí i charaktery, poctivě vedl herce, ale asi chtěl stihnout víc než se dalo. Několikrát mění tón vyprávění (pečlivé portréty fungování domů vs. sledovačka vs. "malickovské" scény Emmy a Antonia), s tím se pojí i nestálost tempa a občas i nejasnost vyznění. Na druhou stranu potěší precizní dialogy, čtení z obličejů a absence doslovného vysvětlení. U filmu je radost si domýšlet. Vrcholem je ovšem spolupráce čtyř výše zmíněných při dlouhých dynamických scénách, které dává dohromady šikovným střihem Walter Fasano. Luca má zjevně pro Tildu slabost a věk mu poskytju čas na broušení stylu, tak se jich obou třeba brzo dočkáme při dokonalejší spolupráci. Být "výkonou matkou rodu" není žádný med, obzvlášť v dobách, kdy se předává firemní následnictví, láska boří stereotypy a tajemství se derou na povrch... 75% (23.12.2010)

I am Love v režii Luca Guadagnino zachycuje proměnu s narůstající, neústupnou hudbou Johna Adamse a svěžím vyzuálním stylem, který bychom mohli nazvat postklasickým Hollywoodským barokem. Zatímco režisér jistě odkazuje stylem Viscontiho, je také vidět znalost thrillerů Alfreda Hitchcocka (Emma tajně sleduje Antonia a skladatel Adams ji hudebně doprovází stejně jako Bernard Herrmann, když James Stewart sledoval Kima Novaka ve filmu Vertigo) a melodramat Douglase Sirka. Příběh utrpení žen a jejich obětavosti. I am Love je zajímavý film. Hluboký, bohatý, lidský. Nejde o bohaté a chudé, ale o staré a nové. Jedná se o starobylou válku mezi tradicí a skutečnými city. Tilda Swinton se pro tuto roli naučila italsky s ruským přízvukem, což je výborný výkon, který filmu hodně pomáhá. Ale ne natolik, aby se z filmu stala klasika. (07.02.2011)

Tíha viny způsobí, že řeknete to, co byste jinak zamlčeli, protože...zatloukat, zatloukat, zatloukat. Extrémně působivé drama s neuvěřitelnou Tildou Swinton. Zajímavě natočené. Pohledy kamery, prolínání reality s představami a vzpomínkami. Zdánlivá odtažitost postav, jejíž zdání se zhroutí ve vyhrocených situacích v závěru filmu. Realistické drama s trochou lartpourlartismu a dostatkem příběhu, aby to nebyla jen hezká nafouknutá bublina. (09.09.2012)