Tygr a sníh

Válka a láska jsou to jediné, co má tenhle film společného se snímkem Život je krásný. Benigniho herecké kreace jsou plné eruptivní energie a vodopádu slov, která přesto někam směřují. Mám ten jeho styl zkrátka rád. Druhý Žvot to není, ale nenudil jsem se, smál i dojmul a potešil mě otevřený, do jisté míry nejednoznačný konec. (30.10.2006)

Roberto Benigni se pokouší podruhé vstoupit do téže řeky. Úspěch filmu Život je krásný se ale nekoná, byť se snažil vařit podle stejného receptu a ověřené schéma okořenit ještě motivy z dalšího na Oscara nominovaného filmu, Almodóvarova snímku Mluv s ní. Režisér, scenárista, představitel hlavní mužské role a manžel představitelky hlavní ženské role nabídne sice několik velmi dobrých scén, ty však nemohou vyvážit ten spekulativní, z prstu vycucaný zbytek. (50 %) (08.01.2006)

„Štyri hodiny je more času, to sa ešte stihneme niekde zastaviť na kávu.“ Z toho, čo taliansky svojráz Benigni (SYN RUŽOVÉHO PANTERA, MONŠTRUM, ASTERIX A OBELIX) predviedol v minulosti, keď ako plešivejúci PINOCHCIO v pyžamku behal po lúke a naháňal motýle, mám dodnes zlý pocit. Niečo, ako keď vidíte masového vraha priamo pri práci. Napriek tomu som si pozrel TIGRA A SNEH a musím povedať, že chápem, o čo Benignimu išlo. Prvú polhodinu vôbec netušíte, o čo ide. Ak ste čítali obsah, budete mať pocit, že pozeráte omylom iný film. No následne sa dej prekvapivo zamotá, prostredie sa drsne zmení a Benigni zasa pracuje štýlom, ako v ŽIVOT JE KRÁSNY: prostredie a udalosti (odchod Jeana Rena) sú príliš šialené na to, aby ich človek mohol prežiť bez humoru (asi, toto som vážne nezažil). Bohužiaľ, snímka nefunguje, pretože som z nej mal pocit drastického zostrihania; akoby Benigni nakrútil aspoň tri „celistvé“ hodiny, no niekto mal zasa pocit, že je to zbytočne dlhé a orezal to. Nielenže sa veci „len tak čudne dejú“ (hrdina sa chce dostať do Bagdadu, ide na letisko, tam mu povedia, že do vojnovej zóny nelietajú, strih, hrdina vykladá lieky v mene Červeného kríža niekde pri Bagdade), ale ku koncu mi to (na prvé pozretie) definitívne prestalo dávať zmysel... neviem... vôbec som to nepochopil... (19.10.2010)

Trochu zmatené a nepřehledné. Co je realita, co je sen? Na spousty divákových otázek nepřišla odpověď. A bylo to vůbec třeba? Musíme znát na všechno odpověď? Musí být vše "nalinkováno" tak, jak si přejeme nebo předpokládáme? Vždyť i náš vlastní život není nalinkovaný přímo, ale pohybuje se v mezích jakýchsi křivek, které se sice podvědomě snažíme napřímit, ale ne vždy se nám to daří. Důležité však je, že si vždy umíme uvědomit, že naše životní pouť i v těchto kritických výchylkách může být krásná, humorná a plná optimismu. (22.07.2010)

Ze začátku jsem si říkala, jestli to Benigni myslí vážně. Vůbec jsem to nepobírala a ani vtipný mi to nepřišlo. Ovšem od části v Bagdádu se celý film úplně obrátil a já si to strašně užila. Už mi to připomínalo toho skvělého herce a režiséra. Možná bych tomu dala původně 3 hvězdy, ale jelikož scéna s kyslíkovou maskou a minovým polem mě rozesmála nahlas a na delší dobu, že jsem film musela stopnout, nedá mi to jinak než hodnotit 4 hvězdami. Přeci jen ne tak často mám u filmů mega výtlem. Místy to bylo samozřejmě smutné, ale únosným způsobem. A ke konci už to bylo takové roztomilé. Jinak mi to samozřejmě také nedalo trošku nesrovnávat s Život je krásný. Ale to je taková filmová pecka, že se by se to nemělo srovnávat s ničím, protože to prostě patří a bude patřit mezi top světové filmy. 6-7/10 (07.10.2014)