Marthe Richard au service de la France

Marthe Richard je na začátku první světové války očitou svědkyní odvlečení svých rodičů německými vojáky do zajetí. Rodiče jsou později zastřeleni a Marthe touží po pomstě. Mezitím navíc ztratí spojení se svým snoubencem Andrém, který bojuje na západní frontě. Marthe v Paříži naváže kontakt se špionážní službou a odjíždí do San Sebastian ve Španělsku, kde má za úkol získat důvěru dvou vysokých německých důstojníků. Díky jejím půvabům se jí to podaří a stává se dvojnásobnou špiónkou. Má za úkol získat informace o lokalizaci ponorkové základny, soukromě i pracovně však do jejího života vstupuje slavná Mata Hari...
Marthe Richard, rozená Betenfeld (1889-1982), byla skutečnou osobností z historie francouzské špionáže. Její zajímavý životní příběh se dostal do pozornosti médií až ve 30. letech, kdy její jméno padlo v několika vzpomínkových knihách, vesměs ovšem účelově fabulujících. Sama Marthe Richard nakonec napsala vlastní paměti (Ma vie d'espionne au service de la France), které získaly obrovskou popularitu a autorce vynesly dokonce Řád Čestné legie. Po druhé světové válce proslula svou aktivitou při hromadném rušení nevěstinců, přitom sama začínala jako prostitutka. Její paměti se staly předlohou k filmu MARTHE RICHARD VE SLUŽBÁCH FRANCIE (Marthe Richard au service de la France).
Režisérem byl Raymond Bernard, které se tématice první světové války ve své filmografii věnoval vícekrát. Knižní předlohu pro potřeby filmového scénáře upravil Bernard Zimmer, hlavním magnetem filmu bylo především herecké obsazení v čele s již slavnou Edwige Feuillère. Jejím partnerem v roli německého důstojníka von Ludow byl mezinárodně slavný herec rakouského původu Erich von Stroheim; ten se tehdy vrátil z Hollywoodu a ve Francii natočil několik filmů, přičemž tento byl prvním z nich. Von Stroheim tehdy neovládal francouzštinu a své mluvené party se musel naučit foneticky. Tématikou, hereckým obsazením i akcentem na francouzský nacionalismus je film MARTHE RICHARD VE SLUŽBÁCH FRANCIE zajímavým filmařským počinem, dnes je ale již zapomenutý a přehlížený, mimo jiné kvůli nepřesvědčivému ztvárnění války a jejích hrůz. Ve Francii měl film premiéru 20. dubna 1937. (argenson)