Československý filmový týdeník

Nevidím moc veľký zmysel v pripomínaní si dávno minulých temných časov, kedy neobmedzenú moc nad médiami mala všemocná Komunistická Strana Československa (KSČ). Mne osobne sledovanie takýchto záberov nerobí dobre. Možno to slúži ako memento pre mladšie generácie. Pripomienka toho, že politická totalita v monopolnej, štátnej televízii nie len účelovo skresľovala informácie, ale dá sa bez zveličovania povedať, že kruto a cielene klama a zavádzala občanov. Propaganda a klam. Zle sa mi na to pozerá. Je mi z toho ťažko. ** (12.12.2011)

Československý filmový týdeník "obšťastňoval" každého návštěvníka filmového sálu před začátkem očekávaného filmu. Celý sál s nadšením sledoval překročení plánů osmé pětiletky již ve čtvrtém roce, průběh návštěvy slavných potentátů s vyjmenováním všech jejich funkcí či nadšené hrabání listí při dobrovolných směnách Národní fronty. Pro mne, jako pravidelného návštěvníka několika představení za týden, se sledování týdeníku stávalo stále dokola se opakujícími galejemi, ale s odstupem času se na něj rád mrknu, protože je to fakt sranda. (07.04.2016)

Máte pravdu, musím ještě tu jednu hvězdičku do svého hodnocení přidat. Československý filmový týdeník je totiž nádherným (a zatraceně dlouhým) zdokumentováním jednoho období našeho národa. Uvidíte prakticky cokoliv - jak soudruzi v ocelárnách pracují s ocelí, jak soudružky selky dojí krávy, důležité návštěvy sovětských špiček, směšné problémy kapitalistických států... no zkrátka všechno, co se tehdy dělo u nás i ve světě upravené do "prokomunistické" podoby. Objektivně tedy opět nelze hodnotit, ale pro člověka, který tu dobu nezažil (například já) jde o unikátní záběry mapující náš stát po dobu skoro čtyřiceti let a také příležitost podívat se, jak to tehdy vlastně "vypadalo" (ty uvozovky berte jako opravdu VELKÉ). (30.09.2010)

Plne sa vyhlasujem za oprávneného hodnotiť tento boľševický paškvil, lebo v časoch červeného proletariátu dávali tieto skvosty pred každým filmovým predstavením v kine a ja ako správny kinofil ( aby som náhodou nezmeškal úvodné titulky ), som zasadol do kresiel medzi prvými a odtrpel si úžasné x - minútovky o dianí v našej rozvinutej spoločnosti. Boh nás ochraňuj aj môjho syna ! :) (25.04.2007)

Od úžasu přes smích, překvapení i smutek a radost k zamyšlení se a poznání. Unikátní deník jedné společnosti v dobovém pojetí a podání a s dobovými prožitky, názory a přesvědčením. Okno do minulosti ukazující střípky dějin, které se skládají z viditelných i neviditelných, známých i neznámých lidských životů a lidských činů. Na dobových dokumentárních záběrech nejvíce fascinují právě samotní lidé – jejich tváře, které jsou jiné než tváře našich současníků, ačkoliv je obtížné definovat, v čem ten rozdíl spočívá, existuje-li vůbec. Možná si jen namlouváme, že jsme jiní. Kdybychom se octli v minulých časech, není to tak, že bychom se adaptovali, abychom přežili? (16.05.2012)