Pururambo - prales, kde se zastavil čas

Velice příjemné překvapení! K tomuto dokumentu jsem se dostal zcela náhodou, když jsem na něj narazil v TV. A nyní jsem za to opravdu upřímně rád, protože to byl krásný zážitek. Smekám před odvahou slovenských dobrodruhů a klaním se až k zemi. Celou tu hodinu jsem měl zatajený dech a doufal jsem, že se jim nic nestane. Ten klid, s jakým čelili situacím, kdy na ně domorodci mířili luky a šípy je ohromující. Taky si nepřipadám jako srab, ale nevím, jestli bych na tohle měl. No a korunu celému dokumentu dodává skvělý komentář, který je prostě akurátní. Komentářů není ani mnoho, ani moc a v některých momentech mají příjemný filozoficko/meditační přesah. Líp už by to opravdu asi udělat nešlo. Nádhera (24.01.2015)

Niečo také zvláštne, záhadné, tajomné a nebezpečné som ešte nevidel. Fakt obdivujem Barabáša a spol. už len za to, že aj napriek tomu, že nazerali viackrát smrti tvárou v tvár, dokázali v Novej Guiney nazrieť až do vnútra duše tunajších ľudí. Fakt úžasné. Ale ja osobne by som tam určite nikdy nešiel. Už len kvôli tomu, čo všetko sa tam konzumuje, teda vlastne nesmie sa odmietnuť konzumovať, lebo by vás to mohlo stáť život... Máme šťastie, že takéto obrázky vznikli ešte predtým, ako sa začalo alebo začne zasahovať do prirodzeného prostredia aj tam. (11.06.2010)

Ach,co na to povedat...asi len to ze sa mi potvrduje to co tuna spominal minule...a to cim dalsi a dalsi Pavlov dokument sa mi pod ruky dostava...tym vacsi a vacsi udiv...Dneskajsie PURURAMBO a jeho Nova Guinea bolo opat nieco fantasticke...expedicia do totalneho neznama kde nie je nic,iba prales,zelen,mociar a po urcitu hranicu niekolko kmenov. Od tejto hranice je uz len priepast NIKOHO. A prave tieto spominane kmene domorodcov(kombajov) spolu s neznamom boli najvacsim lakadlom expedicie...kedze maju nemily privlastok...LOVCI LEBIEK. Nikdy nechcem zazit ten pocit neistoty,ktoru mala expedicia pri kazdom stretnuti noveho kmena, ked nevedela co s nimi bude, ak si kmen a hlavne nacelnika rychlo neudobria...Zazracny tabak a hroznovy cukor to vzdy vyriesil...ale neraz tam mali na hranici zivota a smrti...a smrtelne sipy kedykolvek mohli skoncit v tele kazdeho z expedicie...Pre mna nevycislitelny dokument o hodnotach,ktore my poznat nikdy nebudeme, a nemozem ho hodnotit inak,ako len SEST z PIATICH. A na zaver nieco, co tu bolo spomenute, a co ma dostalo... " My si lameme hlavy nad nejasnou buducnostou, vysielame vesmirne lode aby sme spoznali zivot na marse, ale stale nepozname ludi na zemi. " (23.02.2008)

Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Naprosto fascinující dokument, který uchvátí o to víc, když si člověk uvědomí, že vše co v něm je, je naprostá realita a že je skutečný zázrak, že se z této výpravy všichni účastníci dostali živí a „zdraví“. Vždyť jen v těch 54minutách dokumentu mohli být cestovatelé minimálně 5krát mrtví a tento unikátní snímek nemusel nikdy spatřit světlo světa. Dokument mě přinutil zjistit si dodatečně na internetu, kdo se skrývá za jmény dobrodruhů: Rudolf Švaříček, Jiří Šaroch, Pavol Barabáš. (06.12.2012)

Opravdu nešťastné místo i lidé. Neznají internet a dokonce ani CSFD, otravují je moskyti, misionáři a Barabáš a jídelníček ač pestrý, by mně nejspíš neudělal dobře ( odpouštím ti MC Donalde ). Taky jsem tam neviděl ani jednu dlouhonohou blondýnu a automat na vychlazené nápoje. Navíc mají hloupý zvyk vysílat na příchozí šípy a vůbec si neuvědomují, že to jdou lidi a může jim to ublížit. (09.06.2012)