Občan pes

Ty čtyři hvězdičky bohužel jen za formu, kdyby za ní příběh nepokulhával, možná bych tento film viděla jako téměř dokonalý. Jak jsem řekla, forma je úžasná, pestré barvy, krásné záběry, absurdní scény, kouzelná atmosféra a plno originálních nápadů. Plyšový medvídek, co utápí svůj žal v alkoholu, motorkář, jehož zabil déšť přileb, plastová hora, která se dotýká měsíce a spousta dalších krásných věcí mi před tímto filmem určitě scházela. Prvních asi 40 minut bylo úžasných, viděla jsem to dokonce na 5 hvězdiček. Pak se to ale začalo pomalu kazit, až se mé nadšení přeměnilo v nudu, kterou zachraňovala jen již zmiňovaná nezaměnitelná originalita. Samotný příběh za mnoho nestojí, vlastně pojednává skoro o ničem. Postavy mi byly nesympatické a přišlo mi, že obě hlavní postavy jsou hloupé. Jinak je to ale příjemný film a myslím, že je škoda, že je u nás tak málo známý. (21.03.2009)

Pohádka, která ve mě vzbudila jisté zklamání. Čekala jsem opravdu více. Ale čeho vlastně více? Jak říká May, je to opravdu pohlazení, jemné pohlazení po tváři, které je ovšem sotva cítitelné. A za nejsilnější vjem z celé té pestrobarevné, bláznivé komedie, považuji pocit ze sounáležitosti s milovanou bytostí, která neustále uniká nastraženým sítím lásky do kterých se tak snadno spousta lidí zamotá, ale ona je jiná, nezdá se být bystrá, ale i přesto stále uniká, a v momentě, kdy už přestáváme doufat a klást pastičky, je to ona, milovaná bytost, která sítě sama napne a vklouzne do nich. A my jen zíráme a nevěřícně kroutíme hlavou. (04.04.2007)

Barvitá a svižná, absurdní a bizarní komedie. Neuvěřitelně přehnané barvy (hlavně ve scénách z venkova), muzikálové vsuvky, které strhávají měřítka praštěnosti, hrdinové nosící jména jako Pod, Yod, Jin nebo Tik. Děj samotný je vyloženě surreálný. Prostě nic, o čem by mělo cenu psát, tohle se musí vidět. (16.07.2006)

Thajská verze Amélie z Montmatru, akorát s chlapem v hlavní roli. A i když to na Amélii rozhodně nemá, i tak je to celkem příjemná šílenost, která místy baví, ale i na trapné vtipy zde bohužel dojde. Nápadů a fantazie zde je ale dost a já si nakonec tuhle šílenou jízdu plnou divných situací a ještě divnějších postav užil. Mě osobně tyhle šílenosti sedí, až teda na to, že tady celkem dlouho trvalo, než jsem se poprvé zasmál nahlas, většinu času jsem se totiž maximálně jen pousmíval a užíval si ty šílené nápady, které se mi líbily, ale smích ve mě nevyvolaly. Naštěstí ale pak jo a celkově je Občan pes moc příjemný filmeček. Thajsko je fakt jediná asijská země, ze které se mi většina filmů fakt líbí. Ale nutno říct, že ne každému tenhle styl komedie sedne. Mě ale sedl, takže se mi to líbilo. Slabé 4* (14.03.2020)

Občan Pes je typickým příkladem filmu, který kritizuje nelibou sociální realitu tím, že jí přehnaně lakuje narůžovo, čímž diváka nenutí k aktivní divácké percepci, ale pasivní recepci a přivikání si na tu mizérii a srab. Tolik nápadů a vtipných sekvencí či drobností je zužitkováno bohužel ve filmu, který přestože se snaži vyprávět obrazem, je nesnesitelně ukecaný a pro svou kýčovitou estetikou i ukrutně neoriginální, co se týče stylu. Hlavní dvojice je nezajímavá, chybí mezi nimi chemie a scénám zase rytmus, muzikálové vložky jsou otravně statické a některé digitální triky až moc okaté. Jenže filmy jako Amélie z Montmartru či právě Občan Pes budou oblbovat lidi, dokud se někdo z českých tvůrců nerozhodne natočit film o povolební situaci, přičemž Paroubka a Topolánka by hráli Jů a Hele a Klause nikdo jiný než Muf. (30.05.2007)