Grbavica

Výborný bosenský film, který ukazuje válku z toho méně "atraktivního" pohledu. Válka není jen žhavé válčení, ale také traumata a utrpení i mnoho let po posledním výstřelu. Hlavní hrdinka Esma je tím elementem, který diváka upozorňuje, že i v současné době se obyvatelé Bosny stále musí vypořádat s krutou minulostí. Zbývá jen dodat, že atmosféra chladného Sarajeva je z filmu silně cítit. Hodně se tady propírá to, že když může Bosna točit tak kvalitní filmy, tak ČR taky. Darwin říká, že nemůže, protože Balkán obecně nabízí daleko širší a pestřejší škálu zajímavých témat, ke kterým navíc mají tvůrci často osobní vztah. (22.09.2007)

Jakkoli se Grbavica v průběhu sledování jeví ve všech ohledech jako docela nadprůměrný film, po skončení a chvilkovém přemítání viděného v paměti, se celkový dojem rozmělní a zbude poněkud průměrný a občas velmi nedotažený pokus. Režie, střih, práce s hudbou, to všechno je na debutový film zvládnuto opravdu dobře. Problém se však objevuje u scénáře. Jakkoli se Žbaničová snaží stavět snímek na velmi jednoduché premise, tak zde má paradoxně několik velmi nedotažených, nereálných a zbytečných linií. Příkladem budiž "gangsterská" linka, ke které se během filmu neustále vracíme, aby jsme ji nakonec bez jakéhokoli rozuzlení opustili v potenciálně nejzajímavějším momentu. Prvek, který velmi hrubě hraničí s realistickým záměrem filmu je postava, jíž hraje Leon Lučev. Romantický, jemný, pozorný, pohledný, v nejlepších letech, starající se o starou nemocnou matku, kategoricky odmítající navrhovanou nájemnou vraždu...a přitom drsný a neohrožený gangster! Navíc vážně zajímající se o mnohem starší hlavní hrdinku. Tedy v reálném světě neexistující charakter. Problematická byla pro mne také dětská hrdinka, nejsem si totiž jistý, nakolik bylo záměrem režisérky, aby Saru divák hned po několika scénách začal nenávidět. U tak rozmazlené, nevděčné a frackovité bytosti bylo opravdu těžké se tomu ubránit. (07.05.2013)

Velice křehké a nenásilně uchopené téma, jedno z nejčernějších po celou dobu lidské existence. Moc dobře nechápu komentáře o šokujícím konci nebo o nepovedených hereckých výkonech - jen naprostý ignorant nemůže po pár chvílích dojít k tomu, co si Esma prožila a čím vším si musí procházet po celou tu dobu, kdy Saru vychovává jak nejlíp umí. V tomto filmu nejde o to šokovat, jde o výpověd celé jedné generace, které válka spřetrhala veškeré životní ideály a naděje. Jde o výpověď pro generaci, která v této době právě dospívá a nikdy nepozná svého otce, možná ani matku. Jde o výpověď z jiné strany barikády, žen, které musely trpět pro mužskou vlastnost válčit a tím páchat jen zlo a způsobovat utrpení a bídu. (13.02.2008)

Každodenný život je fascinujúci, ale v porovnaní s vojnou pôsobí banálne. Grbavica je príbeh o láske, ktorá nie je čistá, pretože je pomiešaná s nenávisťou, traumou, zúfalstvom. Rozpráva aj o obetiach, ktoré hoci sa nedopustili žiadneho zločinu, nie sú celkom nevinné vo vsťahu k budúcim generáciám. A je to film aj o pravde, ktorá je taká potrebná nielen v Bosne a Hercegovine, v svete všeobecne, v spoločnosti ktorá musí dozrieť. (23.07.2009)

Stejně jako se do našich dějin a myslí nesmazatelně zapsalo období okupace a následně se stalo zdrojem mnohých filmových předloh, obyvatelé Bosny a Hercegoviny nikdy nezapomenou na válečné nepokoje a tisíce obětí, které doprovázely rozpad Jugoslávie. Očima Esmy pohlížíme na těžký život ve zdecimovaném Sarajevu, kde je těžké uchovat i základní hodnoty ve vztahu mezi lidmi. ● Osobně je pro mě film Grbovica velikým neúspěchem, od počátku do konce táhnoucí se nudné pojednání o něčem, co by oslovilo snad jen obyvatele Bosny, bez hlubší myšlenky, nápadu či alespoň dobré práce kameramana. Film Grbovica je spíše televizní inscenací, spíchlou za týden filmového snažení. Alespoň jedno poučení filmu na závěr, i kdyby na chleba v době nouze nebylo, na cigarety si peníze lidé najdou vždy. ║15.2.2009║ (15.02.2009)