Grace už není

Do určité míry se to dá vnímat jako útěk od tragédie či snaha připravit své děti na chvíli, kdy budou muset tragickou zprávu o smrti své matky přijmout. Ve finále je to vlastně obojím. Otec mi zpočátku lezl na nervy, ale jak Sucack postopně do své role nořil, dokázal jsem ho pochopit a v závěru jsem musel zatleskat. Možná to byl v jeho podání dosud nejlepší výkon. Sympatické byly i představitelky obou dcer. Závěrečný doják, který prostě musel přijít, na mě zapůsobil tak, jak měl. Na mě možná až příliš poetické, ale i tak se mi film líbil. 65% (12.03.2015)

Nízkorozpočtové dielo, ktoré ma veľmi nezaujalo... ako prvotina je Grace Is Gone OK, avšak vážna téma nestačí na seriózne prevedenie. Aj napriek 90 minútam sa film neskutočne vlečie a čas tuhne na bode mrazu. Snaha Johna Cusacka dokonca prevyšuje jeho "zlatú eru",ale "jeho" vnútorne rozpoloženie a správanie ma nijak zvlášť neočarilo... ako celok slabé 5/10 (22.11.2008)

Lekce o tom, jak říci krutou pravdu. Příběh o tom, kterak samozřejmé věci náhle přestanou být tak samozřejmé, jak se prve ještě zdály. Po oznámení té tragické události se záběr na okamžik zastavil a kdyby nezačala hrát hudba, vypadalo to jako, že závada JE na vaší obrazovce. Příběh je dobře vyprávěn, režisér nejprve ukáže "běžný" den rodiny Stanleyho Phillipse (Johna Cusacka) a až teprve pak se děj dále odvíjí s příchodem dvou věrozvěstů důstojníků US Army. Stanley se po tom všem snaží chovat co nejvíc přirozeně, ale starší Heidy mu to viditelně nevěří už od začátku. A pak přijde ten malér s paní Shimerhorn, která si ze školy odskočila porodit a Stanley o tom samozřejmě nic neví... Je pravda, že Cusackovi jsem toho vdovce baštil, hlavně teda zezačátku naplno. Trošku mi ale ztuhnul úsměv, když si začal diktovat ten vzkaz na svúj vlastní záznamník, naštěstí to ustál. Scéna s nastřelováním náušnic jen podtrhla symboliku porušování dosavadních pravidel, nicméně byla moc dobře citlivě natočená. Čtyři náušnice = 32,50 $. Bezstarostné skákání Dawn na posteli v hotelu mi něco připomnělo- taky jsme to jako děti na chatě dělávali, byla to tehdy největší zábava na světě :-) Líbila se mi i písnička ve filmu, "přiběhla" trochu nečekaně, ale seděla tam. Zpočátku trošku experimentální kamera. Je o něco níž, než je obvyklé (Stanleyho příchod do zaměstnání, záběry v domě). Řekl bych, že Cusack to zahrál skvěle, ale jeho filmové děti ho tentokrát dokázaly překonat, především Heidi (Shélan O´Keefe) předvedla oceněníhodný výkon, menší Dawn (Gracie Bednarczyk) je spíš dost přirozená sama od sebe. A známá hra Simpsonových na závěr: Are we there yet? No. Are we there yet? No! Asi nejlepší vážný film poslední doby, minimálně od Alone with her. (18.06.2008)

Na tento film treba mať melancholickú náladu a k tomu sa obrniť proti patriotickým rečiam. Podľa môjho hodnotenia je asi jasné, že sa mi nepodarilo ani jedno. Väčšinu filmu som sa nudil, emócie vo mne film nevyvolal žiadne(teda trochu na konci na pláži...) aj keď sa ukrutne snažil počas celej dĺžky filmu. (11.10.2008)

Smutný, dojemný příběh o tom, že některé věci nejsou tak samozřejmé jak se zdají, a jiné zase tak důležité jak se zdají. O tom jak těžké je přijmout ztrátu milované ženy a jak těžké je najít sílu říci vlastním dětem, že už nikdy neuvidí mámu. Civilně pojatý a přece neuvěřitelně působivý příběh s řadou velmi silných, přesto na první pohled nenápadných okamžiků, melancholickou hudbou Clinta Eastwooda, která v některých scénách způsobuje téměř závrať, a především skvělým hereckým výkonem Johna Cusacka. Věřím, že nejen otcové se stejně starými dětmi dokáží v jeho tváři a gestech nejen číst každý pocit, každou myšlenku, ale doslova je spolu s jeho postavou prožívat, a chápat jeho snahu dopřát dětem přes vlastní bolest ještě jeden, poslední bezstarostně šťastný okamžik. (10.07.2010)