Válka rozumu a cti

Zdaleka nedosahuje kvalit Krvavého pobřeží, ale i tak je to vysoký nadstandart. Celý film je tak trochu pokažen zamotaným koncem. To ovšem nic nemění na faktu, že se jedná o naprosté vizuální orgie a slast pro me oči a duši. Na druhou stranu tu není žadná vyznamější scéna, která by mi utkvěla výrazne v mysly. (25.03.2009)

Připravil jsem se na válečný film, ale ono to nebylo jen o zabíjení a efektně natočených bojových scénách. Naopak to mělo hlubší myšlenku, kterou musí zachytit každý, kdo není úplně zabedněný. Možná mi trochu vadili ty řeči o všeobecné lásce, jako vytržené z nějakého filmu o Ježíšovi, ale nakonec, proč by takové snahy a filozofie nemohly existovat už dávno před Kristem. Také některé scény byly jaksi do očí bijící svou technickou nedokonalostí. Nicméně celkově hodnotím tento film se silným protiválečným poselstvím dost vysoko. (01.04.2010)

To je tedy masakr … Tentokrát nemyslím ani tak samotné obléhání města a krvavé bitvy s ním spojené, ale tvrdý a krutý střet velkých ideálů s realitou, reprezentovanou takovými roztomilými lidskými vlastnostmi jako jsou vypočítavost a bezcitnost, sebestřednost a nenasytnost, nevděk a malost - lačnost po moci a strach, které si osobují právo soudit (a odsoudit) jiné za vlastní, popřípadě někým dalším chytře podsunuté nehezké pochybovačné myšlenky … patrně se přitom řídí okřídleným rčením "Podle sebe soudím tebe“. Velice naléhavé protiválečné poselství, které nelze přehlédnout. (01.11.2010)

Muk gong není vlastně až tak filmem o vojenství a vojenské taktice, které se věnuje soustavněji jen v první půlce, ale filmem o politice, která je přítomná celou dobu a v druhé polovině zcela převládá: všechna konflikty v druhé půli, jsou charakteru právě politického, motivy jednání jsou ideologie a moc. Ge Li jedná v souladu se svou mírumilovně-válečnickou ideologií, král se obává ztráty své moci, generál Xiang Yan-zhong vidí jako jediné možnosti konce boje ve shodě se svou válečnickou ideologií jen vítězství nebo smrt. Ve chvíli kdy je ohrožena stávající mocenská struktura, jde jakékoli možné vnější nebezpečí stranou, všechny síly se napínají k likvidaci hypotetických bodů odporu. Takřka po vzoru stalinských čistek po Druhé světové válce, která přinesla jisté uvolnění, jsou královi poddaní, kteří poznali vlastní schopnost zvítězit nad nepřítelem, podrobeni represím, údajně odbojní důstojníci zlikvidováni, ti kdo se odváží zpochybnit královu legitimitu (Yi Yue) umlčeni a tím donuceni k doznání a pasivitě (králova výsměšná otázky jestli Yi Yue, které byl na jeho rozkaz vyříznut jazyk, chce před popravou něco říct). Konec je zcela neradostný: král je přese všechno po konečném vítězstvím, na kterém se takřka nepodílel, oslavován jako jeho strůjce, vůdcové odporu proti němu, který si sám vynutil, mrtví, Ge Li odchází se skupinou sirotků do neznáma. Jeho pouze obranná strategie se ukazuje jako nedostatečná, neschopná změnit základní rozpory uvnitř toho co by měl bránit, její úspěch se obrací proti jejímu strůjci (Ge Li je obviněn ze zrady právě proto že zachránil Liang). Když Ge Li mluví o tom, že pouze univerzalita dokáže zahladit rozepře – války může skončit jen sjednocení všech národů (Číny), setkává se se slabinou této univerzality: kopáč tunelů, kterého zachránil před rozlíceným davem mu sděluje, že univerzální láska znemožňuje opravdu někoho milovat. Když se snaží zachránit tu kterou miluje, je už pozdě – Yi Yue bez jazyka nemůže volat o pomoc a utopí se mu na dosah ruky, aniž by o ní věděl. (21.03.2009)

2/3 filmu to vyzerá na klasický historický veľkofilm v ktorom sa opevnené mesto snaži brániť pred zlými dobyvateľmi. Celkom fungujú aj postavy a ich príbehy behom bojov. Hlavnými sú rozporuplný kráľ mesta, skúsený bojovník, ktorý ma na starosť obranu mesta (Andy Lau) a veliteľ dobyvateľkej armády, ktorý má tiež určité zásady. Scény bojovej vravy sú na ázijské pomery fantastické. Jednak sú dokonale prehľadné, CGI je len doplnkom a bitky na ňom nestoja a hlavne sú všetky bitky perfektne takticky prepracované, takže je poučne sledovať ktorá strana s akým plánom príde. Takže to dlho vyzerá na nadpriemerný vojnový veľkofilm. Lenže to najlepšie, čo film film o triedu povyšuje príde v poslednej tretine v ktorej sa začne morálne filozofovať nad tým ktorá strana bola vlastne tou dobrou a ktorá zlou a hlavne aký zmysel majú všetky tie vojny. Niekoho možno práve táto časť bude nudiť, ale mne sa páčila najviac a dodala filmu pekné ale aj smutné posolstvo, pretože ľudia sú aj tak nepoučiteľný. Najmä tí, čo majú moc. 8/10. (26.08.2019)