Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (2 616)

plakát

The Circle (2017) 

Možná, že se ubíráme zhruba stejným směrem ... což je víc než jen maličko znepokojivé. Bohužel příběh až tak úplně nezvládá komunikaci s divákem - je až příliš prvoplánový a průhledný ve svém počínání ... v podstatě se pokouší manipulovat s Vámi stejně jako společnost The Circle se světem a jeho etickými normami i psaným právem, ale počíná si přitom převelice neobratně. Nicméně poslední vteřina mě opravdu vyděsila, i když to snad ani neměla v úmyslu - což by bylo samo o sobě na pováženou ... kdyby to tak bylo. Protože teprve tehdy se celá ta obludnost stává PŘIJATELNOU ... a PŘIJÍMANOU ... skoro až s otevřenou náručí ... 2,5*

plakát

Velká čínská zeď (2016) 

Malá čínská vyprávěnka o velké čínské zdi - s digitálními efekty, které mě nepřesvědčily, že jsou to pravé ořechové ... ať už pro samotnou zeď - nebo pro mě. Stejně jako legenda, která měla ospravedlnit jejich použití. Myslím, že dalších slov netřeba. Snad jen: ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Víte ... i tady na Zemi existují velice dobře organizovaná společenství živých tvorů nebo spíš tvorečků s poměrně složitou hierarchií, jejichž přežití závisí na královně - a to v říši hmyzu. Ale pokud z nějakého důvodu královna zahyne, neznamená to, že na mě její poddaní nemohou zaútočit. Zdá se, že jsou chytřejší nebo alespoň adaptabilnější a tím pádem životaschopnější nežli Tanetové.

plakát

Kung fu knedlík (2018) 

Nevěřila jsem mu, přesto dostal šanci - a přesvědčil mě, že krajina poskládaná převážně nevážně z POTRAVIN (stejně jako její hrdinové) může být stejně kouzelná i zábavná jako kterákoli jiná, protože stejně jako ty ostatní vede do pohádky ... 3.5*

plakát

Monsieur Chocolat (2016) 

Velice otevřený a upřímný příběh - jeden z těch, které se inspirovaly realitou. Vypráví o muži, který šel naproti svému osudu ... který uměl uchopit a využít příležitost, když se ocitl ve správnou chvíli na správném místě, ale neplánoval - žil přítomností ... ve vleku závislostí, které se mu samy nabízely - a jejichž svodům nedokázal odolat. Kdoví, zdali se jen nesnažil zapomenout ... na svět, který ho přijímal jen jako klauna - a svobodomyslný a rovnostářský byl jen navenek. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! -----Kdoví, zdali ho společnost jen povýšeně odkázala do patřičných mezí ... nebo byl opravdu špatným hercem. V každém případě jeho život mapuje pouhý zlomek cesty, která vede ke svobodě.

plakát

Stíhači Red Tails (2012) 

Dalo se na ně dívat ... leč v některých momentech se skoro nedali poslouchat. Kdo jim psal dialogy, proboha ? Válka není sci-fi kovbojka, dokonce ani s letkou Red Tails. A pokud snímek vychází ze skutečnosti, tím hůř - takhle by pocta černošské letecké jednotce rozhodně vyhlížet neměla. (Nepíšu "afroamerické", ale "černošské" - a nevidím na tom nic urážlivého nebo rasistického ... označení "Afroameričan" mi nikdy nepřišlo nejvhodnější. Co potom s černochy, žijícími např. na Starém kontinentu ? Budeme jim říkat "Afroevropané" ? A těm, kteří se zabydleli v Asii "Afroasiaté" ? A jestliže se nedejbože nacházejí na Černém kontinentu - ve své domovině, jsou snad "Afroafričané" ? Protože "Afričanem" může být přece každý ... pokud žije v Africe - bez ohledu na barvu pleti. Nedává mi to celé moc smysl, "Afroameričan" je jen slovo ... divné gesto, kterým realitu nevylepšíme ani nezhoršíme.) Vidím to na 2,5* ... a jen tak mimochodem: To byl vážně Karlštejn ... nebo fata morgana ?

plakát

Zarafa (2012) 

Poměrně neveselá pohádka. Jak jinak, když příliš neopentluje historické reálie, k nimž neodmyslitelně patří i lov otroků. Jako úlitbu dětskému divákovi sice přináší naději, to ale neznamená, že všechny její nitky směřují k jednoznačně šťastnému konci. Vlastně asi nejvíc záleží na tom, komu fandíte, koho považujete za hlavního hrdinu ... nebo hrdinku. V mém případě je to jednoznačně Zarafa - mám to prostě tak nastavené, že mi jde primárně o zvířátka. Možná proto, že jim nevysvětlíte, proč se věci dějí - proč právě na ně dopadají rány osudu. A třebaže zvířátka filmová jsou v tomhle směru mnohdy víc jako lidé nežli jako zvířátka opravdová, na mém postoji se pranic nemění. Takže když si to shrneme, je to jako vždycky: ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Mrtvé nikdo nevzkřísí, sliby se nedodržují a zvířátka - ta exotická - končívají v ZOO (když mají štěstí). Což je někdy dobře, protože by je třeba nějaká jiná zvířátka sežrala nebo by přičiněním člověka zcela vyhynula - a někdy špatně, protože jsou primárně zrozena ke svobodě. Ve výsledku je to zkrátka taková pohádka ze života - přesto jí nelze upřít nadčasovou poetiku, podmanivou animaci a vypravěčské umění.  P.S.: Na druhou stranu ... když už jsme u vypravěče - jak mohl vědět, co se stalo se Zarafou ... a s Hassanem ? Co když chtěl jenom za každou cenu udržet pohádkovou atmosféru a ukonejšit dětské publikum, jako když se pokoušel zmírnit smutek nad smrtí krávy-buddhistky ? Co když kromě dalšího osudu ústřední dětské dvojice nevěděl zhola nic?

plakát

Coco Chanel & Igor Stravinsky (2009) 

Celková stylizace (nejen ta vizuální) pro mě není úplně nejkomfortnější. Ve výsledku je snad až přespříliš (nervy) drásající ... na můj vkus ... stejně jako úvodní balet. Nicméně ... ze strany Coco Chanel to nemusel být jen pouhý rozmar, když utrousila pár drobků ze svého bohatého stolu jeho rodině, jen aby ho získala. Dost možná jí opravdu učarovala jeho hudba, nicméně on sám z toho dobrodružství nevyšel beze ztrát. Vlastně by se dalo říct, že v klasickém milostném trojúhelníku byl tím nejslabším článkem ... mezi dvěma ženami jeho života, z nichž ta první - zákonitá manželka - prokázala neobyčejně silný charakter ... 3,5*

plakát

Villa jede! (1968) 

----- "Tahle válka je levná. Až budu mít víc peněz, bude i válka větší." ----- O tom, jak se z cizí revoluce může stát revoluce vaše ... o tom, jak se vám nenápadně dostane pod kůži. I když není křišťálově čistá jako právě zrozená horská bystřina ... ani zdaleka ! Připomíná spíš notně zakalenou povodňovou vlnu, která se na oběti až tak neohlíží - a kromě hlavního dravého proudu k ní patří i poněkud zahnívající vody postranní, které mají taktéž široký záběr, třebaže nikdy nevěřily v její ideály. Vyprávění je to poučné, leč podané s profesionálním nadhledem a s lehkou ironií, neboť - ať tak či tak - každá revoluce si žádá v první řadě opravdové muže ... dobrodruhy a revolucionáře, kteří ji následují s přesvědčením - pro které je snem hodným následování ... budoucností, jíž se nehodlají vzdát.

plakát

Gagarin: První ve vesmíru (2013) 

----- "To je dneska den, co hoši ! Takový ještě na planetě Zemi nebyl." ----- Jeden z těch výpravných příběhů, jejichž vnitřní síla se zdá být nevyčerpatelná ... a jejichž elementy jsou poskládány v kompaktní celek, který prakticky nelze nabourat zvenčí, protože veškeré výhrady a připomínky přestojí stejně jako loď Vostok 1 návrat do zemské atmosféry. Získal si mě lehce ... hned v prvních minutách. Nejspíš i proto, že jsem vždycky stála PŘI NĚM, při sedmadvacetiletém nadporučíkovi, který jako první ze všech lidí vzlétl do vesmíru. Snad pro jeho odvahu ... snad pro široký úsměv a upřímný pohled, které jsem vídala na fotografiích ... snad proto, že byl první. Splnil si velký sen - ten největší, bohužel právě proto už nemohl uhnout z předurčené cesty, která uhasila chlapeckou jiskru v jeho očích a všechno nadšení a odhodlání ... poté, co je dobrovolně předal celému světu. Tu nalajnovanou a nesmlouvavou cestu důrazněji připomněl jen jeden telefonát Nikity Sergejeviče Chruščova ... to když ho "potřeboval živého". Protože snímek respektuje realitu, ale zároveň chce především vzdát poctu svému hrdinovi - a zanechat jeho obraz čistý, prostý velmocenských politických hrátek, které mu předčasně zlámaly křídla ... ještě předtím, než tragicky zahynul. Prostřihy do minulosti nenásilně pootevírají dveře do světa, který ho formoval - a přibližují poměry, z nichž pocházel ... než se stal legendou, které patří čestné místo v pozemských dějinách kosmonautiky - a třeba i tam někde nahoře ... v nekonečném vesmírném prostoru mezi zářícími hvězdami - s dobrým výhledem na tu nejkrásnější Modrou planetu. ----- "Na nás zapomenou, ale jeho si budou pamatovat vždycky." -----

plakát

Focus (2015) 

Drzé, vyzývavé a výstřední. Víte ... nejsou mými vzory - nemůžou být ... s ohledem na to, jakou živnost provozují. Přesto spolehlivě zaujmou, pobaví ... a dokonce mají na to, aby mě přetáhli na svou stranu - kdybych se ovšem nechala. Jenomže jejich bezprostřednost a lehkomyslnost je jen zdánlivá ... jsou až příliš sobečtí, sebestřední a vypočítaví - a tuze rádi se předvádějí, což mě zároveň trochu odpuzuje ... myslím, že udělám líp, když si je budu držet od těla - čistě pro jistotu ... 3,5*

Reklama

Reklama