pakobylka

Možná vás napadne, že poručík František Sýkora alias agent Frank nikdy nemůže dosáhnout kvalit Francoise Merlina, jehož Bob Saint-Clare je v říši vysněných tajných agentů nepřekonatelnou personou ("Muž z Acapulca" z roku 1973). Nicméně zápletka se zašmodrchává nanejvýš vynalézavě, její způsoby jsou zábavné a neotřelé - a co je důležité: nikdy nesklouzne za hranu trapnosti, vždycky to nějak ustojí, takže její občasná lehká zmatenost je vlastně taky komická. V souhrnu solidní 4*

Kterak Krakonoš ke své věrné sojce přišel ... správná, nejen vánoční vyprávěnka, která jakoby v čase předcházela "Krkonošským pohádkám" (1974–1984). Přináší trochu netradiční pohled na vládce nejvyšších českých hor, přesto se našim tradicím nikterak nezpronevěřuje. Jrho dějová linka je neotřelá, dobové kulisy jsou odpovídající, kladné postavy jsou sympatické a pohádková atmosféra je PŘÍTOMNÁ. Celková spokojenost.

Tak to bychom měli.  Naše, vpravdě národní "Tři oříšky pro Popelku" (1973) mají dívčí půvab a nevinnost, ale i milé rošťáctví a vzdor Libuše Šafránkové, vtip, svěžest, fantazii, nadhled a kreativitu by mohly rozdávat a jejich hudební složka je nezapomenutelná. "Tři přání pro Popelku" vedle nich působí dosti chudě a trochu ponuře. Berou se strašlivě vážně, neumějí vykřesat tu správnou pohádkovou jiskru, která by je oživila a která by mě s nimi smířila. Tam, kde opisují, jsou jednoznačně horší ... a řídké okamžiky, v nichž volí vlastní cestu, neumějí prodat - pokaždé je z nějakého záhadného důvodu dokonale zazdí. Dokonce ani v tricích nevynikají, navzdory téměř neomezeným možnostem digitálního věku. Pravda, pyšní se pěknou polární září, ale bez té se docela dobře obejdu. Nepřesvědčivé 2,5*

Plytký a zcela zbytečný pokus o komedii s dosti otravnými postavami.

Exotické dobrodružství, které mělo na víc ... ať už jde o vtip nebo o zápletku. Krom toho ... nějak nemůžu přijít na chuť jeho problematickým hrdinům - nejsem si úplně jistá, zdali příběh pojednává o jejich nápravě nebo spíš o tom, že ve světě lze docela dobře obstát i s pochybným charakterem.

Čarokrásný, křehký až éterický příběh z říše snů, průzračný jako horská bystřina a bezelstný jako dětská duše ... jeho výtvarná stránka dojímá svým půvabem, jeho dějová linka okouzluje svou koncepcí a jeho důvtip vzbuzuje bezděčný úsměv. Jasných a zářivých 5* ... pro jeho tři světy, které se vzájemně prolínají - a pro všechny jejich pozoruhodné obyvatele.

Pestrobarevná dobrodružná vyprávěnka à la "Nekonečný příběh"(1984) - v něm jsou obyvatelé říše Fantazie taktéž životně závislí na dětském snění. Jenomže ... je tady jedno velké ALE: v "Nekonečném příběhu" je říše Fantazie propojena s celým dětským světem, třebaže ve výsledeku ji musí zachraňovat jediný chlapec. Oproti tomu "Kouzelný park" si stvořila k obrazu svému jen jedna dívka - June. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Má snad zůstat navěky dítětem, odsouzeným ke každodennímu vymýšlení dalších a dalších nevšedních atrakcí pro svůj "Kouzelný park" ? Rozumím ponaučení, které příběh přináší, ale až tak úplně se s ním neztotožňuju. Opouštíme své naivní holčičí a klučičí sny a na cestě k dospělosti si malujeme jiné. Někdy je naplníme a jindy zase ne, ale jde o přirozený vývoj. Obrázky našich dětských fantazií si můžeme přetvořit nebo pečlivě uschovat do tajných zásuvek jako milou vzpomínku, ale nemůžeme na nich zůstat závislí a neměli bychom se jimi nechat vydírat. Takže ve zkratce: Nejspíš mně tady chybí jakýkoli vývoj, obnovený "Kouzelný park" by měl být o něco málo jiný - neměl by upřednostňovat jen bezstarostnou zábavu, s níž si prostě v životě nevystačíte, měl by být moudřejší a bohatší ... o jedno překonané těžké období. A jeho provozovatelé by se přinejmenším měli naučit kreativitě, aby si v případě potřeby vystačili sami.

Prý unikátní záběry, které ještě nikde nebyly uveřejněny. Nevím, jak vy, ale já si myslím, že některé z nich ani uveřejněny být neměly. Je to celé takové ... nepietní - a ve své podstatě dehonestující. Mistr by dozajista souhlasil s jejich odvysíláním - jak by ne, chtěl přece své "holky" finančně zajistit, nicméně ... jeho fanoušci by si ho měli pamatovat jako jasně zářící, nikoli pozvolna pohasínající hvězdu - těžce nemocného starce u konce svých sil.

Zvláštní, maličko tklivá road movie, v níž úsměv přebíjí slzy, každá myšlenka i každý čin mají svůj čas a své místo - a minulost se nebrání usmíření s přítomností ani s budoucností.

Poctivě odpracovaný seriál, jehož vypovídající hodnota je i po letech nadprůměrná. Kromě jiného poskytuje i určitý (byť pochopitelně ideologicky zkreslený) obrázek o tehdejší úrovni kriminality - když vezmete v potaz, jakými případy se muži zákona zabývají. A srovnání se žhavou, byť neporovnatelně svobodomyslnější současností mi v tomhle ohledu pražádnou radost nepřináší (a nevykládejte mi cosi o nutné dani za svobodu a demokracii, na takové řeči nejsem zvědavá, neboť řeči se mluví a voda teče).