Do hlubin Atlantiku (S20E07)

12. března 2009. Devadesátiminutový regionální let Cougar 91 mířil ze Saint John’s k ropnému poli Hibernia na vrtnou plošinu vzdálenou 315 kilometrů od pobřeží Newfoundlandu. Jeden z nejmodernějších vrtulníků na světě, Sikorsky S-92, se ustálil v cestovní hladině 2700 metrů. Krátce poté zazněla výstraha upozorňující na problém s tlakem oleje. Protože se mohlo jednat o závažnou poruchu, ohlásili piloti stav tísně a požádali o okamžitý návrat na letiště. Indikátor teploty oleje ukazoval stabilní hodnotu. Doufali proto, že půlhodinovou cestu na pevninu zvládnou. Po jedenácti minutách se ovšem vrtulník zřítil do moře. Z osmnácti lidí na palubě přežil jediný. Během několika hodin sestavil kanadský Úřad pro bezpečnost v dopravě tým, jehož úkolem byl vyzvednout vrak a zjistit příčinu nehody. Jeho členové si zřídili základnu na letišti a s pomocí lodě zajišťující údržbu vrtných plošin ze dna oceánu postupně vyzvedli těla obětí, palubní zapisovače a nakonec i trosky vrtulníku. Řídící letového provozu, který s letem 91 komunikoval jako poslední, uvedl, že posádka oznámila totální pokles tlaku oleje v transmisi – klíčovém systému, který přenáší hnací sílu motoru na oba rotory. Závada v převodové skříni může mít katastrofální následky a vyšetřovatelé museli rychle zjistit, co vyvolalo výstrahu nízkého tlaku oleje. Podle senior pilota společnosti Cougar Helicopters se posádka domnívala, že doletí na pevninu, protože přístroje ukazovaly normální teplotu oleje. Zapisovač letových údajů potvrdil, že tlak oleje v transmisi během dvou minut poklesl z normální hodnoty na 0 psi. Stav vraku naznačoval, že vrtulník padal jako kámen a do hladiny narazil ve vysoké rychlosti. Po několika dnech se k vyšetřování připojili zástupci společnosti Sikorsky a amerického Federálního leteckého úřadu. O osm měsíců dřív totiž došlo k podobné nehodě v Austrálii, kde posádka vrtulníku S-92 rovněž zaznamenala únik veškerého oleje. Pozornost vyšetřovatelů se soustředila na skříň olejového filtru... (Česká televize)