Závěť

Balkán je za humny, sousední Chorvatsko je moje oblíbená destinace, a přece jsem byla jako v Jiříkově vidění. Podobnou dědinu jak z Mrazíka abys u nás lupou pohledal, pop sem pop tam, mafiáni, dvojčata, akční staříci, femme fatale, Batman, všichni s každým, bylo to jak nejbláznivější sen. Známá horkokrevná muzika o síle ledoborce na mě vystřelila hned z úvodu a skončila v šíleném orgiózním reji se závěrečnými titulky. Kdyby režisér zjevně nakloněn americké produkci vynechal nechutné zoofilické vložky, zůstal by neotřelý vtip a imaginární svět, kde si musel každý najít svůj malý střípek radosti. (21.07.2012)

Další bláznivá komedie Kusturicy. Nuto říci, že se mi líbila více, než jiné jeho podobně laděné filmy. Akční dědeček, který má okolo chalupy střelnici a tankodrom v jednom. Musí se starat o vnuka, kterého pošle do města prodat krávu a sehnat nevěstu. Vnouček po cestě potká přátele i nepřátele. O komické a absurdní situace není nouze, typicý rukopis režiséra je patrný v mnoha momentech. Dozajista se zasmějete, vidím to na jasné čtyři hvězdy. (28.12.2008)

Nevím no, hezky se na to kouká, je to plné originálních nápadů a vtipů, ale mám pocit, jako by Kusturica tak trochu vykrádal sám sebe. Není to nic nového, co jsme u něj ještě neviděli. Stále se pohybuje na pomezí poetiky a kýče, přičemž tentokrát se mi zdá, že se výrazně převažuje kýč. Navíc je film asi tak o 20 minut delší než měl být. Každopádně je mi Kusturicův styl stále sympatický. Opravdu se s ničím nepáře, neřeší nějakou politickou nebo náboženskou korektnost a prostě se baví. (13.03.2011)

Zavet není úplně Kusturicova špička, ale i tak mě potěšil. Jako obvykle nechybělo plno originálních detailů, vtipné scénky, trable se zvířátky, divoká svatba, to vše zahaleno v balkánsky divokém magickém realismu! Je pravda, že tentokrát Kusturica trochu vše překombinoval a přeplácal, ale já mám jeho filmy ráda, tak se v tom nebudu šťourat :) (29.04.2008)

Mám pocit, že Emir Kusturica má u mne obrovskou výsadu v tom, že mu dokážu odpustit vlastně cokoliv. V prvé řadě nezdravou ztřeštěnost, která mi v jeho podání přijde nadmíru empatizující, nádherně grotesktní a nutno říci, že i těžko popsatelná reálie života. Dále mu s čistým svědomím odpouštím vlastně totožný průběh děje (v té nejobecnější rovině) u jeho posledních tří filmů. Co s však mění (díky bohu), je výběr jednotlivých hlavních ženských rolí a my chlapci si musíme přiznat, že Branka Katic (Černá kočka...), Natasa Solak (Život je zázrak) a nyní Marija Petronijevic mají absolutní schopnost nás přitahovat svojí přirozeností a vlastné i hereckým výkonem samotným , i za handicapu (nebo výhody?), že jde o jejich první roli. Přestože, že jsem asi nepředložil dost silné argumenty (záměrně neuvádím dobře známé - hudba, či typické kusturicovi originální gagy, nebo skvělou komediální mimiku všech představitelů) na to, abych si obhájil to, proč dávám vlastně jasnému čtyřhvezdičkovému bijáku 5 stars, nemůžu skrze tu veškerou empatii, která se dá z filmu přímo ždímat a při které je Vám do breku (a to ještě vůbec nevíte proč), hodnotit film jinak. (09.08.2009)