Maradona režie Kusturica

"Buď posvěcena levačka tvá!" Čím to, že mě mrzí, ale nepřekvapuje, kam až mohl sklouznout režisér, kterého jsem ještě nedávno obdivovala? Jak jsem si před dvěma lety znechucená jeho "Slibem" mohla myslet, že hůř už být nemůže? A hle: Maradona by Kusturica, pseudodokument v němž naopak idol režíruje fandu- aneb dva egomaniaci v zajetí patosu a ideologie....a taky několik čistě upřímných momentů, které v tom naštěstí nezapadly. (14.03.2010)

Názory na tenhle dokument se liší hlavně podle toho jak je kdo velkej fanoušek Maradony. Já někdy v polovině 80. let sledoval fotbal jen díky Maradonovi. Po jeho drogovejch eskapádech jsem přestal fotbal sledovat úplně, a tenhle dokument mi už zapomenutého Maradonu připomněl, proto trochu neobjektivně dám nadnesené hodnocení. (14.06.2010)

Bohužel Kusturica by Maradona. Neskutečné selhání filmaře, který se nechá vláčet svým objektem zájmu. Na své primitivní politické názory mají sice Kusturica s Maradonou nárok, ale některé momenty v tomto velice ošklivě a neatraktivně natočeném dokumentu mají až vesmírně a nelidsky trapný rozměr, ať jako diváci stojíte na libovolné straně politického spektra. Stačí mít trochu vkusu a soudnosti... Což bohužel oběma těmhle patetickým šmudlům chybí. (30.10.2009)

RTVS zareagovala veľmi pekným spôsobom na smrť futbalovej legendy a futbalového génia (pre mnohých Boha) a tento Kusturicov dokument zaradila do svojho vysielania deň po jeho úmrtí a po zápase glasgowských Rangers proti Benfice Lisabon v Európskej lige. Keď sa stretnú dve legendy krajín na ktorých si Štáty nacistické spolu s "mierovými silami Organizácie spojených nádorov zgustli a rozhodli sa v nich presadiť "demokraciu" je jasné že nemohol vzniknúť politicky neutrálny dokument. Diego ako dlhoročný blízky priateľ Fidela Kastrola v ňom zoparkrát prekvapil názormi hodnými najväčších konšpirátorov ale oveľa častejšie trafil klinec po hlavičke. Zaujali aj zábery na domov hviezdneho futbalista a tak je pochopiteľné že práve boj za sociálnu spravodlivosť si po skončení svojej futbalovej kariéry zvolil za jedno zo svojich životných poslaní. Škoda niekoľkých rušivých momentov s britskými politikmi a až príliš často opakovaného záberu gólu storočia, ktorý tento výnimočný futbalista strelil do siete Anglicka na majstrovstvách sveta v Mexiku.Lenže Kosturicova tvorba je nevšedná a tak pochopiteľne nevšedný bol aj tento dokument, ktorý pochopiteľne kapitalistov telom aj dušou (aj posledných vlasom na hlave) nepotešil. Tak ale aspoň týmto ľuďom, ktorí majú jediný správny pohľad na svet umožňuje táto databáze zahorieť hnevom spravodlivých aspoň v ich komentároch. Svojrázny dokument svojského režiséra o enfant terrible argetínskeho futbalu. (27.11.2020)

Tohle je učebnicová ukázka dílka, ve kterém si režisér plní dětský sen a všechno ostatní jde do pozadí. Emir ( a jeho rodina ) se setk(áv)al se svým idolem a kamera byla u toho. Někdo tu kritizuje ten levičáckej intelektualismus, mě třeba přišla hodně trapná ona "církev", animace taky prvoplánový , ale na druhou stranu to k Maradonovu světu patří a osvětluje i některé momenty jeho kariéry ( "vyšší poslání" v Neapoli nebo Arg vs. Ang. například ). Pochopíte třeba proč se za tu ruku těžko kdy omluví. Když jsem viděl ten humbuk v Neapoli, nedivim se že fetoval. A o silný momenty taky neni nouze ( některý goaly, rodina ...). Je to prostě rozporuplnej chlapík. A čekal bych, že Kusturica se mu dostane pod kůži víc. Místo toho se spíš opájel svou přítomností a možná i přátelstvím se samotným Diegem. Ač tedy mám k Argentině silný pouto, MS 86 bylo první, který jsem vnímal a Emirovu tvorbu mám taky rád, tohle je čistej průměr. (24.12.2009)