Chaotická Ana

Úžasne sugestívny snímok. Ani presne neviem popísať, čo vo mne vyvolal, ale je to niečo príjemné, ezoterické a dumavé. Ide o príbeh 21 ročnej Any, ktorá v hypnóze prežíva rôzne okamihy zo svojich predchádzajúcich životov, v ktorých bola vždy žena a v ktorých vždy zomrela ako 22-ročná. Spolu s ňou tak môžme prežívať jej cestu až na prvopočiatok a podstatu jej bytia nádhernou a podmanivou formou. Narozdiel od iných, mňa scénka s politikom náramne pobavila a bral som to za akúsi humornú "kultúrnu" vložku :) Film ako stvorený pre náročnejšieho a dumavého diváka. (30.06.2014)

Medemove filmy ku mne svojou ojedinelou rečou prehovárajú veľmi sugestívne. U všetkých - Chaotickú Anu nevynímajúc - naša vzájomná komunikácia miestami škrípe, čo ale bohato vynahrádzajú momenty absolútneho porozumenia medzi nami. Takýchto momentov mala Chaotická Ana požehnane a nebyť záveru, v ktorom politizovanie, dovtedy organicky prerastajúce dej, dalo príbehu nepríjemne konkrétne vyznenie, zamiloval by som sa do nej rovnako živelne, ako dokázala ona. (07.12.2008)

Nejdříve plusy: Manuela Vellés je krásná. Dokonce i oblečená. Pak nejspíš hudba, kamera. A teď mínusy: naprosto pitomá historka s hysterickým koncem. Bodovat to jen podle závěru odpočítaném nulou, píšu, že je to odpad. Takhle pitomou politickou agitkou by autor zabil i mnohem lepší film. Jako typicky mužského násilníka už mě všechny tyhle filmy o ženských hrdličkách štvou. Musel by mě někdo zhypnotizovat, aby mě donutil se na to dívat znovu. Vlastně ani nevím, jestli moje hodnocení není příliš vysoké (30%). (30.05.2012)

Mačka má údajne deväť životov, Anna i viac. Čím by sa však dala táto myšlienková hypnóza zhrnúť v kontexte cieľovej pointy? Čo charakterizuje? Strach, útrapy, podvedomie sa miešajú v klasickom životnom štandarde medzi bežné náladové zvyklosti, čo prihára do samotnej konfrontácie obrovskú psychickú záťaž. Problematika fyzického a duševného odhalenie vyviera zo všetkých psychologických častičiek najväčšmi. Ako inak sa dajú vyberať úlomkovité časti pocitov medzi polovedomý kontrast? Medemovi sa v tomto smere podarilo vytvoriť symetrickú atmosféru, v ktorej si dopomáha extrovertným scenárom. Rovnako i dvojzábery sú prevedené v citlivej montáži viacexpozičných parafrázach životného osudu. V niektorých hudobno-vizuálnych zložkách nostalgie som si spomenul na Mulholland drive, i keď tu sa viac cestuje a tématický koncept pojednáva o niečom inom, i tak si táto európska vecička rozhodne zaslúži pozornosť i širší rozbor analýzy! (08.04.2015)

Caótica Ana není prázdným manifestem obrazu, jak jsem se při pohledu na malebné obrázky obával, ale labužnickým snímkem, který vnímavost odměňuje jedinečným prožitkem. Medem se dokázal skrze překrásně stylizované filmové obrazy nenásilně napojit na diváka a vtáhnout jej do duše samotné Any, jejíž charakter odráží charakter filmu - obojí je živočišné, komplikovaně jednoduché, smyslové... a taky patřičně smyslné. Zejména první půlhodinka je naprosto fantistickým sledem mimořádně působivých impresí, za něž film vděčí hlavně originálně pojatým hlediskovým scénám (tedy těm, v němž vnímáme dění Aninýma očima); už jen za to "osahávání" městského davu bych zasypal tvůrce ovacemi...Jak jednotlivé kapitoly dělené odpočítáváním od desíti k nule ubíhají, Ana si ujasňuje smysl své existence a postoj k životu, zatímco se proměňuje vyznění i nálada snímku, pointa pomalu vyplouvá na povrch a úvodní surreálno se překresluje do stále hmatatelnějších obrysů. Přechod od smyslů k rozumu je sice dostatečně pozvolný a plynulý, ale přeci jen jsem se v oné první části cítil o dost líp, tím spíš, že ze závěru doslova trčí pár velice konkrétních (politicky laděných a silně kontroverzních) narážek, čímž jsem rozhodně nebyl potěšen a trochu jsem dostal strach, zda mi celou tu dobu nevěšel Medem na nos pseudoumělecké bulíky a Anina poznámka o mělkosti obrazů nebyla jen alibistickou přikrývkou pro porvrchní a mainstreamově orientovanou agitku. Inu, Caótica Ana je tanec na nejasné hraně mezi troufale svojskou uměleckou výpovědí a lacině šokujícím kýčem, kde se těžko registrují prešlapy a není divu, že vzbuzuje značné kontroverze. Tím pádem cítím potřebu definitivně se přiklonit k jedné názorové straně a udílím ne úplně čistých, přesto rozhodných pět hvězdiček. Protože tento film zkrátka nemá obdoby, ať už to vnímáte v jakémkoli smyslu. P.S: Manuela Vellés odvádi v roli Any velmi suvérenní a přirozený výkon, čímž se řadí mezi halvní přednosti filmu a bylo by ostudné ji nezmínit.*****MŮJ FILM ROKU 2008 (česká kinodistribuce) ***** (23.11.2008)