Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka

Návrat archaických forem IV: V tomto seriálu se vlivem jeho stáří (rozuměj stáří loutek a celé dvojky) splétá staré s novým a nelze ho proto zpětně asociovat s vlastní minulostí, neb minulost ústřední dvojice tu minulost osobní přebíjí. Koncepce rodiny, která funguje i přes absenci matky, je pro mě nepochopitelná, rozbíjí tradiční model a nahrazuje klasický model matka-otec-děti zesíleným vztahem otec-děcko, potažmo dokonce otec-syn v prostředí prvorepublikové chudoby. Taťuldy a jeho utrápené lysé hlavy mi bylo vždycky neskonale líto. (18.01.2010)

Pro mě prakticky nehodnotitelné. Tedy pokud mám být objektivní. Na Hurvínka jsem měl už jako malé dítě alergii a popularitu loutkových filmů Skupova divadla jsem nikdy moc nepobíral. Působilo to na mě užvaněně, uhejkaně, vulgárně a celkově potrouble. Bohužel také nevtipně - vyjma pár replik, ale ty bych na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy se mi moc nelíbili ani loutky. Dabing nelibě zní mým uším dodnes - hlavně dětské hlasy namluvené dospělými - ukňákané Máničky a skřehotajícího Hurvínka. Hurvínka jsem dával pouze v jediné podobě - líbila se mi nahrávka Černá hodinka, což bylo ovšem audio, které vyšlo na gramofonové desce. (29.04.2017)

Jako dítě jsem je miloval, ovšem současné sledování tohoto večerníčku mě trochu zklamalo. Děj je totiž dosti statický, a kvalita humoru proměnlivá. Samozřejmě, že pointy dílů "Vysvědčení" nebo "Spejblovi k narozeninám" jsou výborné, ovšem některé jiné díly, třeba "Zemětřesení" nebo "Žerykovy narozeniny" zase tak dobré nejsou. Celkový dojem: 70% (30.07.2014)

Díky dětem, které dostaly dřevěné loutky, u nás v rodině zažívá Hurvínek se Spejblem renesanci. :-) Hrají si s nimi, poslouchají jejich namluvené pohádky, byly na divadle a občas jsme se mrkli společně na večerníček. Díval jsem se i jako malý. Nebyl to sice můj úplně nejoblíbenější večerníček, ale bavilo mě to. Ideální kombinace loutek, vtipu a výborného hlasu Miloše Kirschnera stvořila tohle nesmrtelné dílo. Pokud něco vydrží desítky let, baví to děti i dospělé a taky to baví několik generací po sobě, nelze dát nízké hodnocení. Viděl jsem asi více různých řad a sérií, nicméně nechám hodnocení všech dohromady u téhle série z roku 1972. (06.04.2024)

Tyto nejstarší scénky Spejbla a Hurvínka jsou asi nejlepší. Díval jsem se na to teď po letech s dětmi a přiznávám, že jsem se nejednou trhal smíchy, např. když Hurvínek "vaří" na klavír v díle "Pořádně si zařádit". Taky se přiznám, že mne fascinuje, když Hurvínek ve vhodnou chvíli zahýbe vypoulenýma očima... (28.02.2008)