Ghetto No. 1

Dokument o Romech a Chanovu. To je zajímavá látka. I uvedení do širších historických souvislostí se povedlo. Jenže autorovi to nestačilo. A tak přihazuje vepřín v Letech, neoprávněné sterilizace a vytváří z toho na umění si hrající bulvár. Režijně a technicky je to stěží průměrné a závěrečný autorův komentář by si zasloužil vystřihnout a zahodit. (20.10.2007)

Samo téma je zajímavé, zpracování však odstrašující. Problém je v tom, že autor (stejně jako třeba Moore nebo Al Gore) se snaží do materiálu tlačit svoje představy, názory a schémata. Dokument je velmi silně tendenční a jeho zásadní myšlenkou je postoj, že za všechno může okolní společnost, zatímco obyvatele Chánova jsou jejími obětmi. To je postoj, který u dokumentu nemůžu akceptovat a který jej devalvuje na úroveň agitky. (16.10.2007)

Žhavé téma v chladném dokumentu. Zpracování není totální průšvih, rozhovory s chánovskými obyvately s pohnutým vnímáním reality a rozebírání problematiky se zainteresovanými pracovníky je zajímavé. Často se ale dokument tématicky vydává do slepých uliček nebo zbytečně pitvá v trochu nudnějších odvětvích celé problematiky, jako je morální nutnost existence pietního místa za tábor v Letech. Problémem je i přetažená stopáž, 50 minut by klidně stačilo. A nakonec si ještě neodpustím jednu citaci: „Voni po nás chtěj nájem!!“ (12.07.2011)

Dokument, který výborně popisuje situaci, která se ani po 14 letech nezměnila. Romové mají jinou mentalitu - orientace na bezprostřední uspokojování potřeb, intenzivní vazba na širokou rodinu, malý zájem o standartní vzdělávání a individuální vyniknutí, pocity ohrožení většinovou společností, jiný postoj k práci, rozdílné pojetí času, jiné pojetí čistoty, odlišný vztah k bydlení a jeho okolí, jiné pojetí pravdy a cti, odlišné vnímání křivdy a způsoby jejího odčiňování, jiné rozlišování mezi fantazií a realitou, jiné druhy mezigeneračních vazeb. Když se v dokumentu říkalo, že by Romové mohli přestoupit k islámů, naskočila mi husí kůže. Když do Chánova přijdete v pracovním týdnu v poledne, máte pocit, že probíhá nekončící párty. Rodiny stojí venku před paneláky. Romské děti vůbec nevědí, že peníze vznikají jinak než vyzvednutím na poště. Říká se, že jediná možnost je vzdělání a vytržení Roma z jejich komunity. Ale pracovnice úřadu s přímými zkušenostmi v dokumentu říká, že ani vzdělaný Rom práci nehledá. Romové mají tu vlastnost, že od 14. století se s námi nechtějí pářit i když před sto lety vzniklo rčení "každý pořádný chlap měl aspoň jednou za život Romku". Výborná kniha na toto téma je Romové v české společnosti, kterou mají v každé knihovně. Velmi se mi líbil příspěvek vynikající psychiatra bakaláře a doporučuji si přečíst jeho knížku Tabu v sociálních vědách.Při zoufale nízké porodnosti českých žen (naštěstí nás nahrazují převážně Ukrajinci) se nezdá až tak hloupé komunistické sterilizování Romek. Jedna Romka , která byla už asi po desáté těhotná to vyjádřila trefně: "a prečo by som mala chodit zbytočně prázdná?" (14.01.2021)

Tak u tohohle jsem usnul....myslím, že Ivan Pokorný by se měl raději rekvalifikovat (tak jako hrdinové jeho takydokumentu) a začít se živit jinak. Celkově silně nevyvážený snímek, který postrádá jakoukoliv logickou návaznost jednotlivých pohledů do análů Chánova. Snímek dle mého názoru není objektivní a horlivost a snaha Pokorného zachytit toto svérázné etnikum ve "světlých" barvách je viditelnější, než Pokorného talent znehodnotit 92 min filmového materiálu. (27.08.2009)