Smrtící spojení

Duchařská špička a důstojný nástupce skvělého Shutter od stejného dua režisérů. Od devítky v hodnocení ho dělí závěrečných 20 minut, které do té doby dost dusnému horroru obrušují hrany. Jinak je vše, jak má v jakostní duchařině být. Hafo fungujících lekaček, zneklidňujících momentů, precizní zvuk, bezchybná forma a navrch atraktivní téma siamských dvojčat. I na romantickou strunu se zahraje. Podobně jako v Shutter je předností řádně zohavená vlasatice, která se s tím nemaže. Leč starší horrorový bráška disponuje přeci jen krapet poutavějším příběhem, o zježený chlup větším napětím a lepším zakončením. Ale i tak lze Alone bez uzardění zařadit mezi nejlepší asijské duchařiny. (19.08.2007)

Je to celkom dobrý horor od tvorcov výborného filmu Shutter. Má zaujímavý príbeh o žene, ktorá sa po mŕtvici matky načas aj s manželom presťahuje do svojho rodného domu, ale začne vidieť ducha svojho siamského dvojčaťa. Som spokojný aj so spracovaním tohto príbehu, zaujímavé sú scény z detstva dvojčiat, ale pochváliť musím hlavne pointu, ktorá nie je šokujúca, ale určite je zaujímavá a film sa od nej vyvinie nečakaným smerom. Čo sa týka už samotných hororových scén, tak tam už moc spokojný nie som. Atmosféra filmu je dosť slabá a nedokáže moc upútať a film skoro vôbec nie je napínavý. Zaujala ma prakticky iba scéna, kde je muž hlavnej hrdinky pod posteľou a dobrý nápad na pláži. A ako je to už pri ázijských ducharinách zvykom, na dobrej úrovni je aj vizuál ducha. A tak teda po hororovej stránke som veľmi sklamaný, kedže film Shutter považujem za najdesivejší horor všetkých čias, kde je každá hororová scéna veľmi nepríjemná a aj najslabšia je na vyššej úrovni ako najsilnejšia z tohto filmu. A veľkým negatívom je aj zabíjanie zvierat, ktoré sa tu nachádza. Takže po hororovej stránke podľa mńa tento film zlyhal, ale príbeh ma zaujal a film bavil, takže preto aj takéto hodnotenie. Objektívna kvalita filmu- 58%. film sa páči mne na 70%. (01.10.2009)

Film Alone je takovým neškodným thajským hororem, který příliš nevyděsí za to ovšem docela zaujme svým dějem. Ten je místy velice barvitý a v některých scénách opravdu atmosféra graduje ve velkém stylu, jenže bohužel těchto pasáží je velmi málo. Ve své podstatě jde jen o další tuctovou duchařinu, ve které figuruje dívka s černými vlasy a tenhle asijský fenomén mě už přestává pomalu bavit. Ve skrytu duše doufám, že už zase vymyslí něco nového, ale musí to být velmi rychle. Na tohle by se neměli dívat žádné siamské dvojčata, protože by z toho mohli mít i menší psychické trauma. Pro mě je tenhle film trošku lepším průměrem (24.03.2010)

Někdo by měl konečně v Thajsku vysvětlit, že výskyt ducha v každé páté scéně způsobuje velmi nepříjemnou duchařskou inflaci - jak se má člověk aspoň trochu leknout něčeho, co na něj dovádivě bafne ob čtvrt hodiny. Také by nebylo na škodu sdělit tamním filmařům, že vítězství hmoty nad duchem (cha), tzn. skutečně velmi profesionálně působící obrazové části nad částí dějovou, není zrovna ten nejlepší způsob, jak dělat dobré filmy. Faet sice oběma zmiňovanými neduhy trpí, ale jelikož to není v míře větší než neúnosné a závěrečná pointa není z nejhorších, řadí se k tomu lepšímu, co jsem z údajně vynikající thajské horrorové produkce měla možnost vidět. (02.07.2009)

|| Scenár: Aummaraporn Phandintong, Banjong Pisanthanakun, Sopon Sukdapisit, Parkpoom Wongpoom | Hudba: Chatchai Pongprapaphan | Produkcia: Yongyoot Thongkongtoon, Yodphet Sudsawad, Mingmongkol Sonakul | Distribúcia: GTH, 24 Frames || Hororová struna rozrezonovaná tradičnými prvkami nemocnice, vaňe, zrkadiel, znetvorených tvárí... Vracajúca sa hlavná hudobná téma s obrazovým vysvetlovaním deja šikovne strieda napäté časti posúvajúce príbech. Jeden z lepších ďalekovýchodných hororov, ktorý sa určite dočká amerického remakeu. (13.05.2011)