Vlak s mlékem zde již nestojí

Intelektuální tapisérie moci výzvědného luxusu. Vládkyně snobismu, zaopatřená Liz Taylor, s pichlavýma očima výhradního postavení svého vlastního komplimentu poslušnosti. Mecenáška sebestřednosti, která svými výroky a nároky popouzí. Richard Burton jako ztepilý básnivý nezvaný host vykračujíc dezertérství omamného lesku lichotek bohatství, soumraku dominance. Zlatá klec pootevřela dveře chvíli mrazivého selhání. Věčný život v dokonalém světě, který se penězi zaplatit nedá. Touha perfekcionismu kočky na rozpálené plechové střeše, která nechtěla být ochočena ani smrtí. (01.08.2014)

Boháč si může koupit šaty, jídlo, umění, i služebníky z celého světa, a udělat si z ostrova vlastní království. Jen věčnost, lásku a teplý lidský dotek si za peníze nekoupí, ač se o to snaží sebevíce. Může vytvořit jen iluzi věčnosti a tu obehnat nápisy Keep out či Beware of dogs. Jenže nic z toho anděla smrti nezastaví. Americké umění bylo vždy pro Evropana poněkud tezovité a polopatistické. Film bohužel nepracuje s divadelní metaforou a snaží se všechno vyslovit a hlavně vyjádřit tak, aby to pochopili "red necks" i v tom nějvětším zapadákově. Název hry byl změněn na jednoduché "Bum!", Taylor přehrává a rve kulisy (viz vzpomínka na jednoho z manželů), vila i s jejími obyvateli je primitivně bizardní (hlavně ten lilipután), a jen díky Burtonovu hereckému mistrovství je z filmu stále cítit zdravé divadelní jádro. Na jevišti to asi byl zážitek, ale film se stává spíše přehlídkou účesů a kostýmů speciálně připravených pro Elizabeth (v titulcích na závěr jsou výslovně uvedeni). Škoda. (23.10.2009)

Oblibeny film Johna Waterse, coz snad mluvi za vse. Maximalni umelecke selhani, ktere snad nelze brat jinak nez umyslnou komedii. I presto neco chybi k dokonale zabave - snad vice Noela Cowarda (nepochopitelne neoceneneho oskarem za nejlepsi zensky herecky vykon ve vedlejsi roli), ci vic Elizabethina daviveho kaslani, nebo vic Burtona v cernem pyzamu s katanou. (16.01.2015)

"Vlak s mlékem zde již nezastavuje", život už nemá co přinést, protože už nemá z čeho se sytit. Těžce nemocná a na morfiu závislá Flora Goforthová čeká na svého anděla, ale Christopher Flanders je zkušený angelo della morte (anděl smrti). Pokud jsou všechny Williamsovy hry o psychickém rozkladu a fyzické smrti, potom "Vlak s mlékem" hraje prim. Škoda jen, že se Loseymu nepodařilo jej vymanit z jevištního sevření, ale pak už by to možná nebyl Williams. Jeden americký anonymní recenzent této divadelní hry v závěru popisuje možné a pravděpodobné řešení: "Posléze ale zjistí, že se nepodvolí jejímu svádění, že je spíš duchovní povahy a snaží se zmírnit její úzkost a utišit bolest. Až téměř do samého konce odmítá uvěřit jeho dobrým úmyslům. Její život byl natolik ohrazen zlovolností, že odmítá přijmout vše kromě prodejnosti." - viz např. "já jen kupuji a prodávám". (18.08.2015)

Pateticky deklamované odumreté divadelné monológy. Strnulý kus - niečo ako verne adaptovaná divadelná klasika. Klasika, z ktorej sa zdvíhajú kúdole prachu a znemožňujú dobré dýchanie a uvoľnené myslenie. Celé je to zviazané v kŕčoch divadelných kostlivcov (pričom aj takéto inscenačné postupy je dobré z hľadiska všeobecného rozhľadu dobre poznať a za to patrí filmu plným právom hviezdička). Pre fanúšikov Taylorky a Burtona samozrejme povinná jazda. (22.11.2014)