Monstrum

Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. Už nikdy se nenechám opít chapadly na obalu. (21.01.2011)

DVD jsem koupil v bazaru za 10 Kč čistě pro dokumentaci. Po shlédnuté jsem pochopil, že i těch deset korun bylo moc. Zakový primitivní a bezduchý snímek jsem již dávno neviděl. Spousta lidí má pro takovéto filmy přiléhavějsí názvy, ale nechci se uchýlit ke sprostotám. Naprostá žumpa a i odpad je ještě lchotívé hodnocení. (04.12.2019)

The Asylum si zahrálo, jakože letí se štábem do Japonska, a natočilo tento přímo monstrózní exkrement. Aneb jak dát dohromady opravdu špatný film na motivy absolutně nesrovnatelného Cloverfieldu. Hromada naprosto ukrutných střihů, přechodů do černé obrazovky, nebo jen všemožných výpadků, které by v reálném případě netrumfla ani sebehorší kamera. Dvě hrdinky, které dokázaly po celo dobu natáčet akorát samy sebe, případně hlavně výstřih jedné z nich, a vést naprosto hloupé, opakující se dialogy (nenatáčej to vs. jsme američanky). Když už se něco mělo dít, bylo to opět o krátkých střizích a opakovaných záběrech, s občasným výskytem jakýchsi chapadel (toť celé to „Monstrum“, nazývané jako „Mizuči“). A aby toho nebylo málo, japonští herci a herečky, kteří jsou schopni říct hovadinu typu „kreslené filmy manga“. U 40. minuty jsem nevěděl, jak celou tuto hrůzu přežiju a když se vše dobralo přes tu všechnu šílenou nudu a utrpení svému konci, akorát jsem jásal. Jedna z nejhorších věcí, co jsem v roce 2017 měl možnost vidět. 5% za těžce marný pokus. (02.08.2017)

Je strašne trápne, ako sa tvorcovia snažia zakryť žalostnú vizuálnu stránku pod rôznymi obrazovými ( akože ) nedostatkami. Zrnenie, zmena aspect ratia a pod. A pritom ani nieje čo skrývať, pretože za celú tú ( chválihodne malú ) minutáž, neuvidíme NIČ, čo by stálo za to. Dementné dialógy tomu dávajú ešte punc ( podradnej ) kvality. Asylum je proste bezkonkurenčný. (31.03.2016)

Mám rád Asylumovky, točí tak neskutečně debilní filmy, až jsou paradoxně zábavné. Nicméně, abych vás vyvedl z omylu, toto není film. Je to jen stroboskopový chaotický maglajz. Jsem sice mírně zaujatý proti realistickým filmům točených realistickou ruční kamerou, které nás mají realisticky vyděsit svou realisticky realistickou realitou (protože se to přece vážně stalo, našli jsme kazetu!), jako je například REC, Monstrum (to druhé) a další, jenže tady člověk nemusí být vůbec zaujatý:-)) Čekal jsem příšerné a srandovní efekty, dostal jsem jen příšerné. Čekal jsem směšné herecké výkony, dostal jsem... tragicky směšné herecké výkony. Čekal jsem debilní scénář k popukání, nedostal jsem nic, protože ve filmu se nic neděje. Je to prostě výlet dvou holek do Japonska, z nichž jedna z nich je panna, poslouchá Kelly Clarkson a Johnyho Cashe, má ráda Tak jde čas a svou sestru. A tak je to po celý film, chodí tam dvě pěkné holky a povídají si. Akorát že se to pořád třepe, přerušuje, zrní, chrčí, hraje všemi barvami, skáče, klepe a tak dále a tek dále. A žádné monstrum tam není. (28.04.2010)