Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Fantasy

Recenze (1 562)

plakát

Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství (2022) 

Do kina jsem vcházel jako malý kluk (juchů, mnohovesmír!), během filmu jsem si stihl projít pubertou (to mě nebere) a nakonec i dospět (asi to už lepší nebude). Od nového Doktora Strange jsem očekával mnoho a dočkal se mála. Děj okolo Wandy mě nezaujal, ta postava mi zkrátka nepřijde zajímavá, zápletka okolo ní chabá a jediné, co na ní mohu uznat, tak její zlou Scarlet Witch formu, která dávala všem slušně na zadek (nečtu komiksy, o její moci jsem dosud pochyboval - a to byla chyba). Doufal jsem ve větším zakomponování mnohovesmírů, nějaké ty bizarní situace a ve výsledku jsem se kromě řady krátkých přeskoků dočkal jen jakési obskurní alternativní současnosti s Brucem Campbellem alias prodavačem pizza koulí (to vážně?). A horor? Hlasitě se směju! Jestli tohle někdo považuje za horor, nevyzná se v žánrech. Scén, které by se daly nazvat hororovými, bylo poskrovnu. A krvavost s krutostí, kde byly veškeré drsné záběry mimo kameru, opravdu za horor nepovažuju. Ve výsledku jsem z filmu mírně zklamán, opravdu jsem očekával víc a dle hodnocení vidím, že se tentokrát s mnohými i shodnu (hurá!). Bylo naivní si myslet, že po Spider-Manské pecce minulý rok se hned takhle najde něco, co ji předčí. No, nenašlo. Za mě maximálně tak lehce nadprůměrná, nijak zvlášť propracovaná Marvelovka s nevyužitým potenciálem. P. S.: Jednu věc jsem si každopádně na celém promítání nesmírně užil - teaser na nového Avatara.

plakát

V srdci moře (2015) 

Zajímavý příběh a pozadí věhlasného Moby Dicka. Čekal jsem od toho trochu víc, akční scény byly strašně zmatečné a nepřehledné, že jsem se v nich snadno ztrácel. Samotná bitva o přežití, o níž mluvily popisky, se odehrála až v poslední třetině filmu. Ale jinak koukatelný počin se skvělým hereckým obsazením a slušnými speciálními efekty. /// Viděno na Nově s českým dabingem.

plakát

První člověk (2018) 

Dobré drama, skvěle vykreslené emoce, ale jinak šíleně dlouhý a místy protahovaný film. Víc se mi líbilo velkolepější, byť řadovější zpracování Apolla 13. /// Viděno na Nova Cinema s českým dabingem.

plakát

Uteč (2017) 

Film jako takový dobrý, od začátku byl zajímavý, pomalu navozoval atmosféru, nejistotu a neustálé nepříjemné pocity. Jenže jakmile se provalilo, jak se věci mají a stala se z toho skoro až řadová vyvražďovačka, již mi nic nebránilo se dostat v hodnocení až na lehký nadprůměr. Nápad dobrý, atmosféra taky, ale zbytek nakonec trochu hloupý a skoro až typicky pracující s hororovou nelogikou. A ano, vím, že nejde o horor, spíš thriller, ale stejně mi to vadilo. Moc to tu lidi vychvalují. /// Viděno na Nova Cinema s českým dabingem.

plakát

Stockholm (2018) 

Slušné drama, které se neutápělo ve zbytečné depresi a dokázalo uvěřitelně vykreslit emoce. /// Viděno na JOJ Cinema s českým dabingem.

plakát

Reminiscence (2021) 

Detektivní příběh zaobalený do sci-fi staré školy. Líbil se mi nápad zatopeného města, života výhradně v noci a samozřejmě i možnosti prozkoumávat vzpomínky do detailů. Co mi akorát na systému vzpomínek nesedlo, byla nelogika týkající se až moc velkých detailů - co daný jedinec neviděl přímo, nemohlo být přece logicky viditelné. Ale dobře, přenesu-li se přes tuto „maličkost“ a fakt, že byl příběh ze začátku trošku příliš zamotaný a nezaujal mě, zejména poslední půlhodina měla správné grády a dokázala děj účinně převrátit. Jsem tedy ve výsledku celkem spokojen a zároveň mě mrzí, že se z kinematografie podobné kousky časem vytratily, či upadly v zapomnění a sem tam se objeví něco, jako toto, co je připomíná. /// Viděno na HBO s českým dabingem.

plakát

Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství (2022) 

O hvězdu navíc dávám kvůli pár silnějším momentům (zejména v závěru) a tomu, že to nebylo až tak špatné, jak jsem dle ohlasů očekával. Tím ale nemyslím, že by to špatné nebylo. Série Fantastických zvířat mě moc nebrala už od začátku. První díl jakž takž ještě ušel, takové pomrknutí na starou franšízu, ale pokračování děsné a zde kromě nějakého výraznějšího dějového posunu nedošlo k ani výrazné nápravě. Děj zbytečně uhýbá od postavy k postavě a i když své nahodilé téma obhajuje tím, že aby hrdinové uspěli, musí se chovat nepředvídatelně, místy to bylo opravdu utahané, až úmorné. I v akčních scénách jsem mnohdy myšlenkami uhýbal úplně jinam. Bradavice, jak se dalo čekat, byly jen letmým cameem ke konci a kromě hlavní síně a komnaty nejvyšší potřeby jsme se nedočkali nějaké větší exkurze po hradu. Závěr byl sice fajn a skvěle podtrhl emoce, které po celou dobu jinak tak nějak drhly, ale upřímně doufám, že zazvonil zvonec, pohádky je konec a žádné další pokračování nepřijde. Už 3 filmy jsou dost a po tomto průšvihu si snad tvůrci uvědomí, že ve světě čar a kouzel existuje spousta jiných, zajímavějších námětů. Ať už jde o možné pokračování (Prokleté dítě), či návrat k postavám typu Snape, James, apod.

plakát

Tate no júša no nariagari - Arata na Houkou (2022) (epizoda) 

Tate no Yuusha se obecně už v první sérii přehouplo od zajímavého začátku spíš k harémovce, kde dobro vždy zvítězí nad zlem a i když mělo anime své silné momenty, netušil jsem, co očekávat od druhé série. V prvním díle se vrátily všechny staré známé postavy, plus povstala nová hrozba, která má nahradit vlny. Vzhledem k tomu, kolik času uběhlo mezi první a touto druhou sérií, už nejsem tak natěšený, úplně mi vypadly charaktery postav a v podstatě bych jakoby začínal odznovu. A to nevím, zda se mi chce. První díl mě tedy moc nezaujal a nepřesvědčil, že bych chtěl koukat dál.

plakát

Otome Game sekai wa Mob ni kibišii sekai desu - Ore wa Kono Sekai ga Kirai da (2022) (epizoda) 

No, nevím. Isekai titulů je jak nakadíno, první díl tohoto jsem zkoukl až po důkladném pročtení prvních dojmů, které chválily nejlepší opening a ending sezóny, či úžasný vizuální styl. (Což byl sarkasmus, mimochodem.) Ve výsledku pojednává o týpkovi, co je z blíže neznámých důvodů vydírán svou sestrou a donucen na 100 % dohrát otome hru, kterou v podstatě nesnáší kvůli všemu - příběhu, postavám, či světu, který absolutně chaoticky a nelogicky mixuje fantasy a sci-fi. Samozřejmě z vyčerpání upadne ze schodů dolů, zřejmě zemře a paradoxně se reinkarnuje do tohoto samého ujetého fantasci-fi světa jako plebejec. Nejdřív chce využít svých znalostí a udělat v onom světě chaos, pak se mu už nechce a chce žít poklidný život na venkově a nakonec je donucen vydat se na cestu, aby se vykoupil z domluveného sňatku a mohl nastoupit na akademii. Popravdě nevím, co od toho čekat, co je vlastně hrdinův cíl, čeho chce dosáhnout. A nevím, zda mě dvakrát láká to vůbec zjišťovat. Nápad není úplně na škodu, ale zpracování je celkem laciné a jestli se příběh požene stejně divným tempem a bude plácat páté přes deváté, jsem si jist, že se toto anime klenotem sezóny rozhodně nestane. Takže to asi vzdávám už po první epizodě.

plakát

Tomodači Game - Are? Yuuichi-kun wa Tomodachi o Utagatteru no? (2022) (epizoda) 

Zde spíš než hra o přežití mi to připadá jako „hra o přátelství“. Tak, logicky, podle názvu. Z první epizody toho moc nevytáhnu, max. partu „nerozdělitelných“ kamarádů, ukradené peníze a nakonec přemístění se do divného místa s ještě podivnějšími hrami, které mají prověřit sílu jejich přátelství. Už od začátku je tu jasné, že někdo z nich nehraje fér - je to jen jeden člověk, či v tom jede tak nějak úplně každý? V pravidlech jsem se trochu ztratil, špatně jsem vnímal, ale v základu jde o dluh, který se dá zvrátit jen hraním již zmíněných, na první pohled jednoduchých her, které ale mají dodatečná pravidla, jež mohou rapidně jednotlivcům dluh snížit. Těžko říct, co se z toho vyklube, jestli půjde čistě o přátelství, nebo i o život (padlo slovo „eliminace“), ale to ukáží další díly. Osobně mám podobná témata zaměřující se hlavně na psychologii postav velice rád a proto se už teď těším na další díl. Snad mě anime nakonec nezklame.

Reklama

Reklama