Půlnoční polibek

Naprosto ukázkový příklad amerického nezávislého romantického filmu. Půlnoční polibek je opět hodně ukecaná záležitost. Minimum komparzu a lokací. Hlavní je filozofování hlavních postav a jejich slovní přestřelky. Celkový dojem z filmu se snaží umocnit jeho černobílé provedení, které v mých očích výsledný dojem spíše kazí. Rozhodně se dá říci, že zde máme originální kousek pro náročnější publikum. (09.10.2016)

To blond holka ze seznamky mě málem připravila o filmový zážitek! Hned po prvních minutách, strávených v její společnosti, jsem velmi vážně uvažovala o ukončení mého trápení, jenže se mi vůbec nechtělo opustit Wilsona, i když by mu podle mého bylo mnohem líp další osamocený rok v depresi, než pokročit někam dál s arogantním kanálem bez vychování, jménem Vivien. Naštěstí blažené okamžiky, kdy dokázala zmlknout a slovo dostal její pravý opak, byly stále delší a vedly k její pozvolné proměně, kterou jsem už byla schopná akceptovat. A odměna za výdrž i důvěru ve Wilsona byla sladká. Černobílý obraz byl víc než příjemnou změnou, dokonce ani L.A. v něm nevyhlíželo lacině, spíš seriózně, jako město pro život, toulky po něm byly fajn, stejně jako většina dialogů (ale přirovnání kondomu k toaletnímu papíru jasně vede), ovšem nejlepší chvíle se dostavily, jak praví název - s půlnočními polibky - a do finále se jen vylepšovaly, abychom si nakonec do nového roku mohli všichni zahulákat "Wind of Change" :-) (17.02.2012)

Mám zvláštní pocit, že jsem viděla konverzační klasiku dnešní doby. To, že jsem ani Saru a Scoota neznala, přidalo určitě na uvěřitelnosti (kromě černobílého provedení) a to považuju za velký klad tohoto jednodenního smutně romantického příběhu. Skoro třicetiletý Wilson a jeho první rande po šesti letech s rozporuplnou Vivian, kde mně chvilku trvalo než jsem jí přišla na chuť a vy najednou za chvíli zjistíte, že to ani nejde jim nefandit. A když k tomu přidáte skvělý soundtrack, tak to nemělo chybu. A osobně mě ještě zaujalo focení osamělých bot, což je originální a dobrá inspirace i pro mě, protože taky ráda fotím. (18.11.2012)

"Na každém konci je krásné, že něco nového začíná." Horečka silvestrovské noci pod přikrývkou spontánnosti. Rande naslepo. ONA a ON od úsvitu do soumraku. Dva samotáři, vandrovníci proplétající se městem andělů v nestřeženém, rozverném, přímočarém, jiskřivém i mazlivém rytmu konverzačního menuetu. Drápance v srdci rozjitřené, na jeden den zahlazené. Čekání na půlnoc, na magii času odvátého/přivátého. Ještě než se čas půlnoční nachýlí, šumivý sekt vychladí, chvíle vytouženého polibku se naladí a druhý dech doušků čarostřeleckých se osmělí. Banket polibků a citů přicházejících po špičkách. Tady a teď, zítřky nechme stranou. Milenci jednoho večera. Smeč romantickým ideálům. Euforicky zaslíbené, skromně nekonvenční, nezávisle občerstvující... a Wilson je ten pravý drahoušek k půlnočnímu nakousnutí. :-) (13.07.2014)

Jeden z filmov so zápletkou (ne)všedného dňa, ktorý sa vydarí len vtedy ak človek nič neplánuje. Dôraz je kladený najmä na konverzácii medzi hlavnými hrdinami, ktorých pocity postupne odhaľuje nepriamo. Scénár nám však ponúka rôzne detialy, ktoré si málo kto všimne a navyše sú tak osobné, napríklad www.lostshoeproject.com. Štýl akým je film natočený, čiernobiela ručná kamera, pridáva na pocite osobne prežitého zážitku... (16.08.2013)