Černý pásek

další z řady životopisných snímků o mistrech bojových umění, tentokrát bez veškerých přikrášlení ukazující syrovou formu karate, kdy většinou zápas rozhoduje jeden jediný zabijácký úder - pocta nesportovní a původní formě tohoto stylu, která díky masivní expanzi sportovních disciplín skoro vymizela. Nicméně právě díky své realističnosti a syrovosti film občas nudí. (01.11.2009)

Tato karatistická naivní pohádka měla vzniknout o 30 let dříve, kdy herci (dovedu si představit v hlavní roli Sonnyho Chibu) a režiséři měli dostatek nadšení a odvahy k natočení takto slabounkého scénáře a dodali by tomu chybějící dravost, dramatičnost a krvavost. Tvůrci prokázali, že naprosto nechápou bojové umění, jinak si nedovedu vysvětlit, proč by se někdo měl honit za nějakým pitomým kusem černého hadru, jemuž se připisuje nesmyslná symbolika. Skoro se mi to nechce ani psát, ale plný počet tomu může dát jen člověk, co ví o bojovém umění, potažmo karate kulové. Bojové scény byly relativně ucházející, ale o realitě značně pochybuji… K Adrianově výčtu sestav přidám ještě katu Niseishi (svého času mou velmi oblíbenou, ačkoliv v jiném, tradičnějším provedení), kterou na konci na samém konci cvičí Taikan. Karate tak na svůj film ještě čeká. Na film, který se bude odehrávat v zemi svého vzniku, Okinawa, a ne v Mandžusku (okupovaná severní Čína), a kde bude hlavním hrdinou některá z legend, jako byl bijec Anko Itosu nebo Sokon Matsumura, si budeme muset ještě počkat. 30 % P. S. Anglické titulky byly skutečný zážitek, už dlouho jsem se nespoléhal tolik na své chatrné znalosti japonštiny jako u tohoto filmu. :-) (09.01.2009)

Vynikající film, kde jde o klasický střet dvou rozdílných přístupů - využít bojové umění k získání bohatství a moci, nebo pro dosažení vnitřního souladu a jenom na obranu? Souboje jsou realistické (žádné rychlé střihy tu nečekejte), hlavní představitelé více než uvěřitelní. I přes krátkou stopáž bohužel ke konci už trochu natahované. (13.01.2012)

Nieje vela filmov, ktore by sa mohli pochvalit tym, ze bojove umenie preniesli na platno v neskreslenej podobe, bez akychkolvek prikrasleni, ci specialnych efektov. Kuro-obi takym filmom je. Esencia umenia karate v jeho neskalenej podobe. Niekto by mozno mohol namietat, ze divacky atraktivnejsie su filmy, ktore ohuria nerealnymi no o to uzasnejsimi trikmi. No to napatie a sustredenost, ktore sala z karate majstrov v tomto filme je nieco unikatne. Intenzivnost vsetkych pohybov, vsetkych subojov, ich realnost, to je nieco, co ucari urcite kazdemu, kto sa o filmy s martial-arts tematikov zaujima. Taze zabudnite na vsetky spomalovacky, droty a vobec vsetky efekty a pripravte sa na SKUTOCNE bojove umenie. (8.5/10) (19.07.2008)

Pro někoho, kdo vyznává nebo se mu líbí filosofie bojových umění, potažmo přímo karate to musí být naprostá bomba, protože tahle část tu je dotažená k dokonalosti, stejně jako souboje, který možná nejsou choreograficky ani dynamicky na úrovni Tonyho Jaa a dalších dnešních martial arts masérů, za což samozřejmě může i styl karate, kterej je tady praktikovanej, ale za to se to může pochlubit dokonale realistickým pojetím a neskutečnou tvrdostí, najedná se jen o napodobeniny úderů, ale o opravdový ničení soupeřů. Nicméně pro někoho, kdo se přímo o bojový praktiky potažmo jejich filosofii nezajímá, jako sem třeba já, tomu přece jenom ještě něco málo chybí, jelikož filosofie tu je upřednostněna před dějem (14.07.2009)