Zemřít je snadné

U Lundgrenových filmů jsem vypozoroval jednu věc, že jakmile se filmu ujme nejen jako hlavní hrdina, ale i jako režisér, jde to celé o několik stupňů výš. Samozřejmě jde pořád o béčka jako bejk s těmi nejotřepanějšími postavami, nejprovařenějšími zápletkami a nejzákladnějšími filmovými postupy, ale asi prostě ví nejlépe, co potřebuje, co může ve filmu nejvíce a nejlépe prodat a především, je na něm i očividně znát, že ho to i daleko víc baví a že si svou roli užívá, čímžse baví i daleko víc sám divák. A Zemřít je snadné je toho jasným důkazem. Od začátku je na něm vidět jeho dobrá nálada, střílí, rve se, hlásí a je prostě celkově v pohodě. Co se týče konkrétně zápletky, je stupidní, ale nenudí, atmosféra je poměrně slušná, akci si Dolph přizpůsobil sobě, takže nejde o žádné dlouhé bojové orgie, spíš většinu hajzlíků sejme jedním, dvěma údery, či sem tam si vypomůže i nějakým tím hudebním nátrojem :), ale popravdě akce není zas až tolik. Spíš se tu utíká, skrývá, vyhrožuje a slibuje, ale když už dojdou slova, tak se pak především střílí a nutno poznamenat, že to je další z Lundgrenových autorských předností, že sere na veškeré ratingy a v jeho filmech teče krev doslova proudem a plně využívá toho, že v béčkových filmech si tvůrci mohou dovolit zkrátka daleko, daleko víc. Skutečně, jakmile se taktovky ujme někdo jiný, nedočkáme se nikdy tolika brutálních a nekompromisně krvavých záběrů, jako v jeho samotných filmech, nehledě na to, že tolik mrtvých civilistů v jednom filmu jsem už dlouho neviděl, Dolph se s tím jednoduše nemaže a tak to rube hlava nehlava 8D. No a jelikož i ostaní herci, jak už ti kladní, tak ti předem k smrti odsouzení, jsou vesměs v pohodě a v celku trefně obsazeni, Zemřít je snadné vzhledem k celkové podprůměrnosti Lundgrenových filmů za posledních deset let z toho všeho vychází jako docela slušné, nenudící béčko, které Dolphovo kariéru nezměnilo, ale minimálně se jím zas na chvíli odrazil od úplného dna. (08.01.2012)

1,5*/5 Dolph Lundgren opäť dáva pojmu drsnosť nový rozmer... Ako bubeník rock´n´rollovej kapely drsne bubnuje, drsne sa tvári, drsne likviduje teroristov, má drsné pózy, jednu ultra drsnú hlášku ("dying is easy, but rock´n´roll is hard":)))...Nie je tu veľa na pozeranie, nejedná sa ani o dementno- zábavnú záležitosť (teda najmä tá zábavná zložka absentuje). Ako najväčšie (aj keď bezvýznamné) plusy vidím to, že sa to dá dopozerať a že je to po režijnej stránke o niečo lepšie ako doteraz všetky filmy režírované Dolphom (by the way všetko pekné shity:)... (09.01.2010)

Tak jako ve všechny ikony akčních filmů,i Dolph natočil tenhle film ve východní Evropě.Navíc se tady snažil oživit náčrt akčního hrdiny ve stísněnejch prostorách proti hordě zabijáků.Oproti jinejm jeho filmům je tenhle až na vyjímky docela koukatelnej.Jinak je Dolph hodně těžkopádnej,a v prvních dvaceti minutách filmu,kdy bylo ještě před koncertem,a on ze sebe ždímal jakoby rockovou hvězdu,bylo krásně vidět,jak děsnej (ne)herec to je.Ale jinak sem to přežil bez úhony,takže v poho.50%. (05.03.2011)

Kožená držka Lundgren ve věku pětadevadesát, napíchaný botoxem, v jak jinak než roli drsňáka, cool rockera, bývalého mariňáka. Sám si to napsal, sám si to i režíroval, a podle toho to taky vypadá. Nejspíš si psal sám i dialogy ( "zemřít je snadný, rokenrol je fuška", "...ta svině Výnas!"). Český dabing (Soukup) hází film do ještě absurdnější roviny. Je to poměrně zábavná záležitost, bohužel má více hluchých míst, než bych si představovala, abych mohla pět hvězd (ale zasmála jsem se vydatně). (30.09.2014)

Je až s podivem, co už Lundgren nenatočí. Tentokrát si vzal tak trochu z Willisovy Smrtonosné pasti, trochu z Harrisonova Air Force One, přidal k tomu popovou hvězdičku a bubeníkův odér a natočil akční film o pomstě vojáka, kterému se při nepodařeném převratu v Rusku roku 1991 zastřelil tatínek generál a s sebou do hrobu vzal i jeho matku. Teď se soudruh voják rozhodl pomstít tak, že na rockovém koncertu zajme a posléze bude chtít zastřelit ruského prezidenta, jen tak náhodou bývalého právníka, který chtěl tatíka sebevraha odsoudit za velezradu. A jak se k tomu všemu nachomýtl náš Dolphík? Prostě je to bubeník předskokanské kapely a navíc po něm zcela nepochopitelně jede mladá popová zpěvačka, která je ozdobou a pravým tahákem onoho koncertu. Následuje zcela tradiční děj, kdy si Lundgren vzpomene na své „zabijácké“ mládí, kdy se pomstil mexickému gangu za vraždu svého bráchy a s pomocí jediného přeživšího člena prezidentské ochranky se vydávají vstříc záchraně zajatců a likvidaci teroristů. Lundgren se tak trochu vydává ve stopách Míši Dudikoffa a hraje zcela obyčejného chlapa, který občas dostane do držky, sem tam má průstřel či pořádné řezné rány, ale na konci vždy čestně vítězí. Ačkoliv to vše může vypadat jako totální salát, je třeba přiznat, že tentokrát Lundgren režisér diváka baví a i jako herec hraje zcela standardně to, na co jsme zvyklí a co asi jeho fanoušek očekává. Takže Dolphe díky za solidní další béčko a těšíme se na další filmově bohaté roky. Hudba: Adam Nordén (02.07.2011)