Anata o wasurenai

Je to celkom dobrá romantická dráma. Má dosť dobrý príbeh o kórejskom mladíkovi, ktorý sa rozhodne odcestovať do Japonska, kde chce študovať a spoznávať nový svet. Tu sa zoznamuje s členmi jednej hudobnej skupiny túžiacej preraziť, hlavne s ich sympatickou speváčkou, ktorá sa mu hneď zapáči, pričom ani on jej tiež nie je ľahostajný a tak vytvoria pár, ale všetci majú aj svoje vlastné problémy. Spracovanie je celkom slušné, ešte spočiatku si ma to vôbec nezískalo, priestor má hlavne samotný mladík, ktorý je tu ale vykreslený až neskutočne dokonalo, je to skvelý syn, súrodenec, správny občan, ktorý práve skončil službu v armáde, výborný športovec, hudobník a samozrejme ešte aj snom každého dievčaťa, až mi to prišlo úplne umelé, ako sú z neho všetci bez seba. Ale po tej dvadsaťminútovke, keď sa už dej presunie do Japonska, tak sa to výrazne vylepší, dej síce neponúkne prakticky nič nové a aj tých výnimočnejších situácií, na ktoré sa dá dlhší čas spomínať je minimum, ale aj tak ma to bavilo, mám rád túto tématiku o príchode človeka do inej krajiny, kde sa okrem iného aj zamiluje a tak sa obaja snažia prekonávať jazykovú bariéru, spoznávajú nové zvyky a podobne, už ani postava mladíka nepôsobí až tak umelo, dobre podaná je aj celá línia s hudobnou skupinou, poteší aj pár zaujímavých prvkov, ktoré to ešte trochu osviežia, ako napríklad havária a navyše to celé ukončí pomerne nečakaný a vydarený záver. Takže okrem toho úvodu je to slušná filmová zábava, potom som už po celý čas nenarazil na nič, čo by mi výraznejšie vadilo. A aj tá romantika je bez problémov, vytvorili sympatický pár. Herecké obsadenie je celkom slušné, jedine by som ocenil lepšie zvoleného hlavného hrdinu, ani tento nie je zlý, ale ani som mu moc nefandil, omnoho lepšia je jeho sympatická priateľka, žiadny problém nemám ani s ich spoločnými priateľmi za zmienku stojí aj Naoto Takenaka v úlohe jej otca, síce nemá až tak moc priestoru, ale vždy ho rád vidím. Réžia a technická stránka stránka by sa ešte dali doladiť, ale aj tak je to slušnú úroveň. Tématicky podobný Virgin snow sa mi páčil viac, hlavne pôsobil výnimočnejšie a celkovo sympatickejšie, ale aj toto ma bavilo, mám z toho výrazne nadpriemerné pocity a tak nemám dôvod dávať horšie hodnotenie. 73% (13.04.2013)

Film má občas pěkné momenty, sice ne úžasné, ale má, bohužel jich není moc. Snímek vyloženě trpí přílišnou délkou, takže to má za následek, že vás přepadá nuda. Film také obsahuje příliš mnoho klišé, což není vůbec špatně, jenže to dohromady vůbec nefunguje, k tomu si přičtěme často ne příliš dobré výkony a s tím spojenou, řekněme, "umělost" scén. Celý film jsem bojoval s tím, jestli je tohle čistý průměr, nebo lehký podprůměr. Když tu vidím od některých 5 hvězd, tak mě běhá mráz po zádech, protože tohle není žádný výjimečný film, a i po scénách, kde hraje hlavní roli Japonsko, zmínění o Ericu Claptonovi a možná i trošičku "umírací scéna" hlavního hrdiny, tak není dále o co se pozitivního opřít při hodnocení, které by film vyneslo tak vysoko. Takže já říkám, že tohle je další vyloženě hodně přeceňovaný film, neboť nemám absolutně žádnou chuť nebo náladu si ho pustit znovu, celý děj byl na pár výjimek nazajímavý. Za mě 40%. (08.03.2010)

Výborné propojení Korey a Japonska. Samozřejmě spousta klišé, bez kterých by ten film přece jen nebyl ono. Možná mě trošku iritovala postava Su-Hyun, jakožto korejský idol (odsloužená vojna, student, krasavec, nadaný muzikant, sportovec, bezchybná rodina, vlastenec), ale co, bylo to fakt pěkný : ) Musím podotknout "oppa" z úst Japonek... skvělá vsuvka : ) (26.01.2010)

Nevýrazné, to je asi ten nejlepší výraz pro tento snímek. Film nakousne opravdu mnoho témat i žánrů a řekl bych i dosti chaoticky přebíhá od jednoho k druhému, ale všechny ty střípky působí nezajímavě a nedotaženě, chybí jim hloubka a tak celý obsah jen prolétne kolem vás - tedy prolétne - vzhledem ke stopáži se spíše procourá. Samotný závěr to celé ještě více kazí, zajisté by se našel realističtější důvod a provedení jak danou situaci navléknout aby to divák zbaštil. (08.01.2017)

Korejského šviháka na studiích v Japonsku, který se tam zakouká do roztomilé Japonky, jsme tu už dříve měli v melodramatu Virgin Snow, taktéž v japonsko-korejské koprodukci. 26 Years Diary je podobně zdařilý a také v něm hraje prim japonský feeling. V romantické a dramatické koncovce však přebírá otěže typicky sladkobolný jihokorejský doják doprovázený pomalým popovým cajdákem. A ne že by tomu bylo špatně... Nemůžu se ale ubránit dojmu, že kdyby snímek skončil "oppa" scénou, byl by o stupeň lepší. Ale i tak tu máme velmi milé melodrama s rozkošnou japonskou dívkou, pěveckým projevem se podobající populární japonské zpěvačce Ami Suzuki. (28.02.2010)