Peříčko

Je posledním z mála věcí z tohoto žánru, které jsem kdy měla možnost shlédnout v kouzelné krabičce, která se zove televize. Pamatuji si pouze díly se Zuzanou Belohorcovou, na které jsem vždy koukala hlavně z důvodu zvukomalebnosti slovenštiny a vstřebání tohoto jazyka do ucha, jako dítko, narozené pár let před revolucí, jsem neoplývala velkou znalostí tohoto jazyka. Na svoji obhajobu udávám, že při prostopášnějších ,, erotikou“ nabitých scénách, jsem cudně klopila zrak a nastražovala uši, při volume staženém na minimum s prstem neustále připraveným na tlačítku vypnout a s dokonalou výmluvou, že jsem si jen nutně v noci odskočila do obýváku pro něco, životně důležitého, co nemohlo ani v nejmenším počkat do rána. Koukání se na tajňačku na Peříčko a poslouchání sexíčku live a následného rozebírání obou zmíněných ve škole, s tím, jak ti dospěláci můžou takové prasárny dělat, když pro celou naši třídu bylo v té době krajně nechutné i líbání, patří do úsměvných to vzpomínek. Kde ty časy jsou. (24.04.2012)

Jo to byli ještě časy, kdy vám nějaký ten eroťák coby nezletilému moc trafikantek prodat nechtělo, o internetu z pohodlí domova jsme si mohli nechat zdát a tak nezbývalo než čumět na tenhle pořad. No a na takovou Štefánkovou nebo Bělohorcovou se zas dalo dívat – ne že ne. Jen smůla, že většina těch „reportáží“ byla vážně celkem na hovno…Z nostalgie nějakou tu hvězdu dám, ale jinak nějak valnou úroveň tento „erotický pořad“ vážně neměl… (23.09.2018)

Přiznám se, že i já jsem celé roky čekal na chvíli, až rodiče nebudou doma a budu si moct konečně pustit aspoň jeden díl tohoto fenomenálního zakázaného pořadu. No, nezaujalo mě to ani jako puberťáka (díl o dívkách řekněme širších tvarů a "erotický" tanec jedné takové slečny s plastovým cosi). Když si na to teď po těch letech vzpomenu, musím se smát té naprosté trapnosti, jaká z PEŘÍČKA na stovky metrů tryská. (438.) (23.01.2009)

Na tento pořad mám největší vzpomínky z dob, kdy jsem chodil na víkendovou brigádu u nás v hospodě. Sobotu co sobotu se scházeli povětšinou jedni a ti samí a zhruba pět z nich (no, dalo by se říct, že jsou to mí kamarádi :-)) by vydrželo dřepět v putyce třeba do nedělního odpoledne. Hospodský odjel po desáté a já jsem s nimi byl do zavíračky obvykle sám. Už mě nudilo poslouchat furt ty samé řeči kdo s kým šukal, nebo jak se kdo kde vožral a jednou jsem se zvedl se slovy: "Končíme, jdu domů na "Peříčko"" (pro rejpaly - u nás v hospodě televize není). Po počátečním zklamaném zahučení jeden z nich prohlásil: "Tak my půjdem s tebou". No, abych pravdu řekl, se strachem. Ale naštěstí u nás nic nevyvedli a naši spali. Příští týden se situace opakovala a kamarád na to: "Tak dneska půjdem na "Peříčko" k nám". O té doby jsme se po týdny střídali (párkrát nás taky vyhodili, ale to tu nebudu řešit), po každém díle si říkali: "To byla ale blbost", ale stejně jsme se příště koukali zas. Tudíž jsou dvě možnosti - buď jsme byli opravdu hodně vožralí, nebo to nebylo zas tak zlé. (03.01.2009)

Jedna hvězda z nostalgie, ikdyž už jako puberťák jsem si uvědomoval jak je ten erotický pořad celkem debilní asexuální záležitost. Nějak mi utkvěl díl s kalouskem, o kterém tam jakási pornohvězdička v průběhu prohlásila, že není jako takový chlapeček její typ a on jí to vrátil otázkou:" S kolika chlapama jsi spala?" " Asi šedesát" " Holčičko..." No prostě macho silácký pohled na tuhle problematiku a vizuál jak v bordelu v kombinaci se sebeprezentujícími individui a normalizace pornoprůmyslu dělají z tohoto legendárního pořadu sračku, která něco vypovídá o devadesátých letech. (09.06.2018)