Detoroito Metaru Shiti

Už je to nějakou dobu, co jsem ten film viděl. Pamatuji, že jsem se opravdu nasmál. Film vlastně ukazuje, jak je v dnešní době těžké se v hudbě prosadit. Také krásně dementuje to, že každý metalista a člověk co poslouchá tvrdší hudbu musí být zlý. Snad si tento film ve velmi blízké době zase zopakuji :) (14.02.2016)

Vůbec jsem nevěděl, na co vlastně jdu a když jsem před sálem spatřil hloučky stylově vyparáděných metalistů, začaly mě jímat pochybnosti, jestli to bude film pro mě. Ale hned po prvním záběru bylo jasné, že nebude zase tak zle a že se jedná o velice vtipnou záležitost, která neurazí ani někoho, kdo metalovou scénu nesleduje. (07.06.2009)

Jsem asi z těch naivek, které se domnívají, že k funkční adaptaci je třeba mnohem víc než jen vzít originál a natočit ho ještě jednou, ale tentokrát s herci. Dost z toho vyčnívá struktura původního anime, i jeho stylizovanost a přehnanost, která v originálu působila vtipně a odlehčeně, ale tady vzbouzí dojem, že dílo vznikalo za mohutné podpory houbiček. Ani seriál neměl moc ujasněné proč, kdy a jak, ale tím že autoři filmu přeházeli pořadí jednotlivých událostí, dali kauzalitě a motivaci už úplně na prdel. Animované vložky jsou pouhou úlitbou seriálu, Soichi je ještě úchylnější tele než dřív a Krauser II je bez Kapitalistického prasete tak poloviční. Smysl adaptování mi nějak uniká, ale aspoň že ta hudba je pořád stejně dobrá: Fuckingham Palace, Fuck No. 18, SATSUGAI!!! (29.06.2009)

Tak teď fakt nevím, jestli tomu mám dát odpad, nebo plný počet. Animovanou dvanáctidílnou předlohu jsem (zatím) neviděl, pač k tomu nemůžu splašit vůbec žádné titulky (což je u japonského seriálu docela problém, že), ale z ukázek to vypadá, že si to je docela hodně podobné. Tenhle hraný film je v podstatě vyprávění o hledání sebe sama a krkolomné cestě k naplnění svých snů. Jenže to je zabaleno do tak kýčovitého a mnohdy až absurdního obalu, že jsem místy nevěřícně valil bulvy na monitor. Negishi se v civilu chová jako NAPROSTÝ IDIOT, no nezlobte se na mě. Ale jako Krauser je celkem v pohodě. :-) A taky nechápu, proč z metalistů musí všude dělat vymaštěné blbečky, kteří mlátí hlavou všude kam přijdou, chovají se jako divoká zvěr a vzývají pekelné démony. A jen tak btw, jako oddaný fanoušek deathmetalu mohu s klidným svědomím říct, že ta kapela DMC je přeukrutně pozérský shit. Ale Japonci mají asi jiný vkus. :-) S hodnocením jsem v rozpacích, pač na jedné straně je to neskutečná krávovina, ale na straně druhé jsem se u toho dobře bavil a navíc mám pro japonské filmy slabost. Nakonec volím zlatý střed – tím snad nikoho neurazím. (20.10.2010)

Od Japonců jsem očekával více humoru a bláznivějších situací, jak naznačuje již samotný obal k filmu. Jenže nic tak světoborného se nedělo. Navíc rozpoznávání herců mi dělá velké problém a tak jsem se někdy i celkem ztratil. Jako celek bych to viděl tak na 50%. Milovníci japonských příběhů si přidají jednu hvězdu. (07.12.2014)