Rozvod po italsku

Marcello Mastroianni má u mě otevřený účet už dlouho a ne vždy tam přibývá absolutorium. Zatímco Sladký život jsem možná i kvůli druhému dabingu nestrávil nejlépe a ještě i Krevní pouto ze stejného důvodu nedopadlo (u všeho byla Sophia Loren, ale to je spíš hříčka náhody), většinu filmů s MM snáším dobře. Ačkoliv Rozvod je nejblíže právě Felliniho opusu (Fellini bude vinen), je to úplně jiná káva. Zase to má na svědomí dabingová škola z nejlepších, tentokrát Studio pro úpravu zahraničních filmů s Václavem Krškou v režii, ale i když Rozvod není komedií kde si potrháte břich, je to hodně nekorektní film (taky fandit chlapovi, že chce zabít svojí starou, jenom protože se mu líbí mladší...), který si vás ale podmaní, Fefemu začnete držet pěsti, protože jeho Rosalia je skutečná čarodějnice, a Angela nevinný poklad. Když má být vějičkou Sváťa Beneš, a novým švárou, který rozhodně není žádný svatoušek, Vladimír Hrubý, v sicilském pojetí (krásné lokality, opět je tu Ragusa, kde se točili i Úctyhodní lidé), musí to dopadnout na výbornou. Aspoň pro diváka. Chudák Fefe! (11.12.2016)

Přiznám se, že tento film byl můj první s Marcello Mastroiannim. A nevycházel jsem z úžasu. Velkou roli měl i perfektní dabing V. Vosky. V okamžiku, kdy jsem přistoupil na pravidla hry, tak jsem se celou dobu královsky bavil. Je to samozřejmě i o náladě, v jaké si film pustíte, ale ten potenciál pobavit tam nesporně je i po těch 50-ti letech, od jeho vzniku. Rozvod po italsku je totiž velice aktuálním dílkem. Vřele doporučuji, i když si jsem vědom, že se možná krapánek sníží rozvodovost a zvýší úmrtnost :o) (05.09.2010)

Na svou dobu šlo bezpochyby o satiricku pecku, která si dobírala tradiční konzervativní morálku, pokrytectví spojené s ochranou tzv. cti, dominantní vliv církve a vůbec ten zastaralý životní styl italského venkova, který odpovídal rozložení společnosti někdy z 19. století v době, kdy Itálie žila konzumní život 2. poloviny 20. století. Dnes už je snímek přece jen trošku zastaralý vzhledem k tomu, že se zrychlilo tempo vyprávění, ale především proto, že společnost a nejen ta italská je zkrátka už o půl století úplně jinde a čelí úplně jiným problémům. Nejenže jsou dnes v Itálii rozvody povolené, ale stejně jako jinde, jsou tak snadné, že by stálo za úvahu jejich zánik trochu ztížit a především zkomplikovat život těm, co ho považují za permanentní mejdan. Jestli si u nás politici pořizují milenky a bez zábran se rozvádějí, aniž by měli potřebu cokoliv utajovat, svědčí to o tom, že jsme možná až moc tolerantní. Na Germiho snímku je ještě dnes potřeba ocenit výborné herecké výkony v čele se slizkým a mondénním Marcellem Mastroiannim v roli šlechtice, který prochází krizí středního věku a chce svou opotřebovanou manželku nahradit. Celkový dojem: 75 %. (11.03.2010)

Možná trochu roztahaná a staromilská co se týče tempa, ale také bohužel málo v Čechách doceněná klasika. Jestli je Rozvod po italsku komedií bych se zdráhal potvrdit, ale na žánru přece nakonec vůbec nezáleží. Vedle jisté a vybalancované režie rozhodně nelze nezmínit herecký výkon Marcella Mastroianniho v hlavní úloze, který je opravdu bravurní a jedinečný. 65 % (19.04.2015)

3/10 Otravne a urvane - typicke to devizy italske komedie. No ano, asi 4x jsem se zasmal, ale celkove zadna parada. Marcello svou pritomnosti a vizazi ulisneho impotentniho snatkoveho podvodnika dokaze pokanhat temer kazdy film. Vyborny byl Korbelar, ktereho jsem nikdy dabovat neslysel, jakozto plamenny obhajce. (13.11.2009)