Koniec potravinového reťazca
Obsahy(1)
O kousku ryby na talíři víme zpravidla jen to, že je zdravá pro náš organismus. Chybí nám však další informace, které bychom měli chtít znát. Odkud ta ryba pochází, jak byla ulovena a zda její druh není ohrožen," říká britský novinář Charles Clover, autor knihy The End of the Line. Režisér Rupert Murray se jí inspiroval při natáčení svého dokumentu o globalizaci rybolovu. V tempu, jakým dnes rybolov na celém světě probíhá, totiž není možné, aby příroda obnovovala své zdroje. Snímek ukazuje hlavní problémy spojené s ubýváním ryb. Jedním z nich je nedodržování kvót pro lov, z čehož snímek obviňuje Čínu i některé evropské státy, dále je to neekonomický lov velkého množství ryb a důležitou roli hraje i upřednostňování některých druhů, zejména pak obřích tuňáků, vyhledávaných labužníky. Vizuálně poutavý dokument přináší několik základních rad, jak se může i jednotlivec zasadit o zachování rovnováhy fauny světových oceánů. (Jeden svět)
(více)Videa (1)
Recenze (15)
Další úchvatný dokument, který není tak investigativní jako The Cove, ale naprosto stejně úderný. Co povídat? Proč například tyto dokumenty nevysílá Česká televize? Proč nám nabízí krásné dokumenty plné nádherného mořského života v pestrých barvách, ze kterého máme pocit, že život v moři je hojný a nijak nerušený? Proč nám maže med kolem huby a ukazuje rozkvetlé jabloně, když 70% sadu zachvátil požár? V dokumentu někdo správně řekl: "Ve vědění je síla.". 90% Čechů ani netuší, že nějaké druhy v oceánech jsou na pokraji vyhynutí. Základním faktorem změny jsou vždy lidé. Pokud lidé, kteří nejsou životně závislí na rybě, změní svoje chuťové návyky, pokud lidé vyjdou do ulic, pak se může něco změnit. Pokud se o tom jenom budou točit dokumenty, vládám a rybářským společnostem to bude nadále u prdele. 90% ()
Moje přirozená míra důvěry ve špatné věci mi docela ladně dovolila přijmout skoro děsivé prognózy ohledně tématu vybíjených mořských pochutin, i když je otázka nakolik se dá v tomto případě mluvit o nějaké objektivitě. Je to spíš takový aktivizační dokument a u latentních grínpísáků může vést k trvalejším psychickým poruchám ;-) Obdivuji lidi (ehm, autory), kteří se pustí do tak Donkichotského úkolu, jako snažit se tohle někomu vysvětlit, protože stejně všichni víme jak to dopadne. Proto mě trochu překvapilo na konci nabízené řešení, i když zas trochu pozitivních a jednoduchých řešení občas bodne...Zase to rozvíjí uvažování o moci koncového zákazníka, což je zajímavé téma. PS. Tak jsem byl zkontrolovat toho nasekaného tuňáka (sic!), který je v lednici a moc sem toho teda nezjistil, což vlastně není ani překvapení, tak se s kozlem(84) příště teda v Tescu poptáme :-D ()
O úbytku ryb v oceánech, o tom jak za 40 let dojdou ryby a co je potřeba dělat..Dokument zaujme poselstvím, o statistických jednotkách nemluvím, ale je jasný, že moře je čím dál víc prázdnější. Nabízí možnosti řešení a jako nejvíc reálný mi přišli ty rezervace, protože pokud by stály stejně jako ty rybí farmy tak i snad by bylo víc pracovních příležitostí. Každopádně pokud se nic nezmění, tak brzo budeme znát ryby jen z dokumentů od BBC. A to by byla velká škoda. Chce to změnu, slovo o tom budu šířit. I malá jednotka mlže změnit svět. ()
Zajímavý dokument, leč několik věcí mu musím vytknout. Ze začátku krvavé záběry a speciálně záběry na krev působí dojmem laciného ekologického počinu, nicméně nakonec to naštěstí bylo něco víc. První polovina flmu je pořád dokola ukazování pár stejných grafů.... Naopak "orání" mořského dna by si zasloužilo daleko větší prostor, nebyl tam snad žádný záběr zdevastovaných korálů atd. Dál mi dost vadili narážky na globální oteplování ve stínu faktu zpráv o falšování údájů, o rušení měřících stanich v chladnějších oblastech atd. Na druhou stranu je v závěru nabídnuto řešení, které zřejmě u nás moc praktikovat nejde protože u nás se moc ryb nejí a v podstatě tu moc na výběr není. Celkově ho hodnotím pozitivně i když lehce pochybuju o jeho uplné objektivitě... ()
Ze světových moří už zmizelo zhruba 90% velkých ryb (někteří odborníci tvrdí, že jde „jenom“ o 70%). Pokud se k mořím nezačneme okamžitě chovat lépe, bude z nich poslední ryba vylovena zhruba kolem roku 2048. Zdají se vám takováto tvrzení přehnaná? Pak doporučuji buď si někde sehnat tenhle dokument nebo stejnojmennou knihu Charlese Clovera, podle které byl natočen. Narozdíl od mnoha ekologicky zaměřených filmů tenhle nevidí situaci jen černě, ale říká, co už se s tímto problémem začíná dělat a jak mohou i jednotlivci přispět k tomu, že se to nebude zhoršovat. Zatím luxusní restaurace mají stále na jídelníčku ohrožené druhy ryb a vědci prokázali přímou souvislost mezi úbytkem rybího trusu v mořích a globálním oteplováním. Natočeno zcela profesionálně a velmi dobře (rozhodně nejde o žádnou přehlídku mluvících hlav). ()
Reklama