252: Signál života

Ach běda, třikrát běda! Holywoodský kýčovitý happyend právě dorazil do Japonska. Všichni jsou zachráněni, byť se matka příroda snaží o jejich destrukci sebevíc; slepí prohlédnou, němí promluví. Nicméně má tento film určitě za cíl zvýšení turistického ruchu v Tokiu. Při řádění přívalových mořských vln , kdy se voda prožene polovinou města a vyplaví stanice metra, je stále v takové čistotě a průzračnosti, že by leckterý majitel luxusního bazénu záviděl. Takže pozorte! V Tokiu mají čisto i v podzemí! (06.09.2009)

První polovina filmu odpovídala standardnímu katastrofickému filmu, závěr mě však velice konsternoval, kdy přeživší záchranář nese na zádech jednoho muže a nikoho z čumících stojících lidí mu nepomůže dopravit muže do auta. Prostě závěr filmu se japoncům nepovedl. Z toho odpovídají některé nelogické situace, které dnešní záchranáři řeší jiným a jednodušším způsobem. Za prvé chtějí Japonci ukázat, že jsou velmi loajální vůči svým nadřízeným a že mají své hrdiny... Avšak posledních asi dvacet minut tyto nelogičnosti degradovali film maximálně na průměr. (14.01.2012)

Katastrofa obrovských rozměrů se jako mávnutím kouzelného proutku promění v komorní drama maličké skupinky těch, kteří přežili. Každý z nich (kromě malé hluchoněmé holčičky) vězí až po krk v osobních problémech, ale v podstatě mají štěstí: Na jejich záchranu se soustředí veškeré síly tokijské elitní záchranné jednotky - takže všichni ostatní mají naopak smůlu. Jelikož se nenaučili vyslat ten správný záchranářský signál ani nemají příbuzného na těch správných záchranářských místech, vypadá to, že se budou muset trochu snažit a z trosek se vyhrabat svépomocí. P.S.: 1) Nechutně natahovaný dojemný závěr mě svými vyděračskými metodami přiměl poopravit hodnocení - ale docela jinak, než by mu bylo po chuti. Vždycky se snažím akceptovat asijský pohled na svět a na naše evropské poměry přepjaté emotivní scény - ale čeho je moc, toho je příliš … a výsledek je nechtěně směšný. 2) ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Nevím, jak by se vám líbilo, kdybyste byli k smrti vyčerpaní, ranění, na zádech byste táhli zachráněného záchranáře, dav profesionálů (i amatérů) by dojatě postával všude kolem - a přitom by se mezi přihlížejícími nenašel nikdo natolik duchapřítomný, aby vám bez okolků přispěchal na pomoc ... ;-) ... 1,5* (26.12.2011)

Vydržím leccos, a tenhle film jsem vydržel skoro dvě hodiny (teda vč. reklam), a pořád jsem si říkal, není to tak hrozný, mohlo to být horší, ale v okamžiku, kdy začne rosnička radit hasičům, co mají dělat, jsem to musel vypnout. Přitom to mělo potenciál, kdyby se víc času (nejradši všechen) obětoval uvízlým v podzemí za neustálého vybouchávání kódu 2-5-2, mohl to být výborný psychologicky-klaustrofobický thriller, protože charakterový potenciál osob v podzemí vůbec nebyl marný. První japonský film, který mě zklamal. (26.12.2011)

Proboha, tento katastrofák má stejně průběžné hodnocení jako včerejší MegaFault? To snad ne..Dlouhý film a dlouhé předlouhé dojemné scény na naprosté možné hranici únosnosti a často i za ní - chápu, že toto většině místních diváků nesedne, ale zase chápu, že Japonci jsou naprosto jiná mentalita a pro ně to třeba až takový kýč není. Já byl spokojený. Sice obří tsunami, snad několik desítek metrů vysoká, byla na začátku a další snad hodinu a třičtvrtě autoři vsadili na toto, pro někoho možná až citové vydírání, ale já jsem jako s celkem spokojen. 80% (14.04.2011)