Expres na západ

Mám veľmi rád filmy v uzavretom priestore. Je ich už množstvo a tento je o to lepší, že sa tu vedie diskusia medzi pobožným a zarytým ateistom. Ak by som si mal vybrať, jednoznačne by som sa priklonil na stranu Tommy Lee Jonesa. Čo ma teší viac je fakt, že on sám to režíroval. To čo Tommy vo filme rozprával by som si dal vyryť na náhrobný kameň. Nie som v žiadnom prípadne samovrah, ale so všetkým som súhlasil. Ak by mal po smrti nasledovať život v nebi, v ktorom by nebolo možné umrieť, asi by som sa zbláznil. Ďalšia dobrá poznámka je, že ak boh existuje, tak s toľkých možností ktoré mal, urobil práve takýto svet. Svet plný vojen, nenávisti, vrážd a samotný fakt, že ak nemáte peniaze, tak ste už dávno mŕtvy, len o tom ešte neviete. Úžasný film a ja sám by som mal ešte veľa nápadov a myšlienok, ktoré tí dvaja mohli prediskutovať. Film vôbec nebol dlhý a mňa nenudil. Klenot. (08.02.2015)

Je to logické- když se člověk podívá na svět a lidskou společnost, které neustále degenerují, a pak stočí pohled do vlastního nitra, nemůže ho napadnout nic povzbuzujícího, protože nic dobrého nenajde. Všechno je jen pomíjivost, marnost a bezcenné náhražky. Jediné řešení je Kristus. Nejpůsobivější moment: "Pane, proč jsi mě tam poslal, když jsi mi potom nedal ta správná slova?! Všechna měl on!" Ale stejně mám raději, když jsou myšlenky neseny příběhem a divák se k nim musí dostat sám, než když mu je dva vynikající herci v rolích názorových věšáků rovnou natlučou do hlavy. (05.01.2013)

Zklamání, ale kvalita i tak. I když je nejlepší žijící americký spisovatel, neznamená to, že je i dobrý dramatik. Nechte z McCarthyho jenom jeho vytříbené dialogy o něčem a máte sice sakra kvalitní dialogy o něčem, ale nemáte nic navíc. Nemáte základ, to čemu jsou právě ty dialogy třešničkou na dortu. A ostatně je tu i málo opravdu silných momentů jako je kupříkladu závěrečný Jonesův monolog. Když to navíc převedete do podoby, která by byla příliš statická i na rozhlasovou hru (ano, uvědomuji si, že jde o adaptaci minimalistické divadelní hry) a které by slušelo naučit se tu a tam v záplavě všech těch velkých slov pracovat i s tichem, tak... No, viz první věta tohoto komentáře. (14.02.2011)

Včera jsme takhle seděli u stolu a přišli jsme do bodu, kdy nám došly témata k hovoru. Škoda, že jsem před tím neviděl tenhle film. SUNSET LIMITED je především o udržování konverzace. Najevo nám tu vychází jedna velká pravda... můžete mluvit, pokud to chcete. A boj reality světa s vírou v Boha může být po čertech zajímavým tématem k hovoru. Zvlášť když si povídají takové dvě herecké esa jako Samuel L. Jackson a Tommy Lee Jones, kteří své řemeslo předvádí na okraji svých možností. Místy je možná problém udržet pozornost, ale to není tím, že by slova, která slyšíme byly nějákým způsobem slabší. Jen v nich je tolik myšlenek a pocitů, že na jejich pochopení budeme potřebovat více než jedno shlédnutí. Možná i více než dvě. (12.05.2011)

Samuel L. Jackson v osmdesáti minutách argumentuje na téma ‘proč žít‘ a Tommy Lee Jones mu v závěrečné desetiminutovce osvětlí ‘proč ne‘. Krásný herecký koncert (rozmáchlý Jackson, minimalistický Jones) v doprovodu vytříbených slov z pera mistra McCarthyho a dunivého nočního New Yorku. Nejsem věřící a přesto nemohu napsat, že by Jacksonovy monology byly o ničem, jak tady někteří zmiňují. Poslouchal jsem pečlivě a nepotřebuji dávat najevo, jak jsem trendy a nad věcí, když kategoricky odmítnu vše, co ve filmu padlo. (25.06.2011)