Pagwoedoen sanai

Je to dosť dobrý juhokórejský thriller. Má výborný príbeh o farárovi, ktorého dcéra bola unesená a keďže predanie výkupného nevyšlo, nezískal ju späť a tak sa z neho stal večne naštvaný muž, ktorý sa s tým vyrovnal po svojom a odišiel z cirkvi a prišiel aj o ženu, ale keď sa po rokoch únosca znovu ozve a chce ešte uskutočniť výmenu, muž znovu získa nádej a chce zachrániť dcéru za každú cenu. So spracovaním som nadmieru spokojný, dej je síce dosť jednoduchý, až tak moc sa tu toho neudeje a navyše chýbajú aj nejaké výraznejšie prekvapenia, ale filmu to vôbec neuškodilo, pôsobí dosť dynamicky, ponúkne niekoľko zaujímavých situácií, no hlavne má perfektného hlavného hrdinu, ktorý väčšinu filmu bez problémov ťahá, druhá polovica už síce je o trochu menej zaujímavá a ku koncu už filmu začne dochádzať dych, ale našťastie je nadmieru zaujímavý celý čas. Dobre sú na tom aj tie akčnejšie ladené scény, až tak moc ich tu samozrejme nie je, ale napríklad taká výmena na štadióne v polovici filmu je výborne podaná, poteší aj zaspomínanie si na Kurosawove Nebo a peklo pri scéne vo vlaku a aj tých pár úmrtí je na tom celkom dobre. Herecké obsadenie síce nie je tvorené tými výraznejšími kórejskými hercami, ale napriek tomu mu nemám čo vytknúť, prakticky celý film stojí na dvoch postavách, otcovi a únoscovi, okrem nich tu už nie je nikto výraznejší, ako som už spomínal, hlavný hrdina je tu vynikajúci, jeho naštvané výstupy ma veľmi bavili a aj jeho jednanie s únoscom, časom sa ale začne meniť, keďže mu ide o dieťa a tak už nie je až tak zábavný, ale vynahradzuje to únosca, ktorý práve vtedy začne získavať viac priestoru a je tiež dostatočne zaujímavý. Réžia je výborná, aj z tohto jednoduchého deja dokázala vytvoriť veľmi dynamický film, pri ktorom som sa nenudil ani na okamih a nemám čo vytknúť ani technickej stránke. Filmy s podobnou tématikou ma nikdy moc nebavili, Američanom to moc nejde a tak som tému únosov vo filmoch vnímal skôr len priemerne, ale kórejci ma naučili si ich vychutnávať, už niekoľký na podobnú tému a stále veľmi dobré. 80% (24.02.2012)

Takovej pohodovej, hrozně tradiční příběh o notorickém únosci dětí, který si za jejich výkupné pořizuje velmi drahé zařízení pro svůj hudební koníček a o bývalém pastorovi, který modlitbičky pověsil na hřebík a snaží se po 8 let od únosu své dcery, toto dítě vybojovat od únosce zpět. Opět zde máme duel dvou chlapů, na což Korea hraje v 90% svých akčních thrllerů. Je zde velmi pomalé vyprávění, které mi docela vadilo, moc se toho neděje, ale když ano, tak třeba brutalita je hodně nekompromisní ... Každopádně žádné zvraty, pouze přiměřený stupeň napětí a dosti nevýrazný záporák ... Špatné to ale není, vizuálně hodně dobré (prostě Korejci ...). (14.02.2011)

Nelze vinit korejské filmaře, či jednotlivce typu scénárista, už jsem na to přišel... korejci prostě sežerou cokoliv, a tak se to točí pro ně... takže pod pojmy jako film, příběh, postavy apod. si můžeme představit právě amorfní slovo "cokoliv". Tenhle film mě neustále nutil mávat nad detaily tlapkou a říkat si, dejme tomu. A nebo "třeba to bylo tak a tak, budiž". Ovšem když to nekonečně pokračovalo a pomalu spělo ke konci, tak jsem se z nudy nad tím vším zamyslel, a zjistil jsem, že nad spoustou věcí jsem tou tlapkou nejen mávnul, ale i jsem je úspěšně pustil z hlavy, protože nebyly nijak podstatné. Budiž, vedlejší motivy jsou přeci vedlejší, a to, že půlka obsažených věcí jsou nesmysly, mohou být cosi jako autorovo stigma, ale hlavní motivy - získávání peněz, které nikdy nevidíme, píšící děti, které se až za 10 let naučí psát, záhadné rozdání červených čepic po Seoulu či posedlost zesilovačem o elektrické spotřebě rovnající se 20ti klimatizacím (to ještě zagooglím, myslím, že tolik elektriky by nespotřeboval ani celosvětový revival skupiny Kiss)... Mno, dejme tomu, Korejci holt spolknou cokoli, když je na scéně slzička. Dejme tomu, mávám nad tím vším tlapkou. Ale byla to otravná nuda - a to je horší. (28.01.2011)

Napriek tomu, že divák nie je bezprostredne "svedkom" násilia, objavia sa pasáže, kedy snímok odhalí svoju drsnú stránku. Vlastne by sa dalo povedať, že celý film sa nesie v akomsi "ťažkom", spočiatku smutnom, v druhej polovici podivnom duchu, pričom odstupom času ako príbeh plynie, divák zostáva na pochybách a kladie si zásadnú otázku: "prečo vlastne toto všetko?" Zo samotného vysvetlenia sa chytám za hlavu. Popravde, čakal som kadečo, no toto určite nie, pričom z "originálneho" nápadu byť skrátka zaryto (Kórejsky) iný, cítim mierne sklamanie. Neviem ako to mám ohodnotiť ... skutočne. Tri? Štyri? Tri? ... ??? (25.01.2017)

Lepší thriller o únosu dcérenky, kdy jsme již od prvních minut vhozeni do děje, kde probíhá výměna výkupného, něco se pokazí a všechno je v háji zeleném... To by byl začátek příběhu bez úvodu, který mě trochu překvapil, na druhou stranu mi to zrovna přišlo vhod. ... Jenže ona po osmi letech stále žije, a tak začíná snaha o její záchranu, případně pomstu když se zadaří, nanovo... I přestože má tento subžánr čestnější, kvalitnější zástupce v asijské filmografii (a to mám ještě co dohánět), tak tento snímek určitě stojí za pozornost. 70% (24.04.2012)