Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přivinout si ženské tělo a dostat se tak k jejímu srdci, na to je po celý svůj život zvyklý mužný automechanik se zájmem o klasickou hudbu jménem Pierrot (Nicolas Silberg). Jako blesk z čistého nebe však jednoho dne spatří při chrámovém provedení Requiem Gabriela Faurého (které hraje v tomto filmu klíčovou roli) postarší zaměstnankyni lékárny Jeanne (Hélène Surgère) anebo snad Michèle (Hélène Surgère) – její jméno nám až do konce zůstane skryto – a ač žil až do teď spokojený staromládenecký život ve vztazích s podobně nezávislými milenkami, či bývalými láskami, pochopí, že právě potkal tu jedinou, opravdovou, velikou a životní. Jeanne (či snad Michèle) je tak postavena před skutečnost, že ji chce muž, který není zvyklý, aby byl odmítnut. Jeho tvrdohlavost se však střetává nejen s jejím rezolutním ne, ale brzy také se zkouškou mnohem těžší, ba absolutní. (garmon)

(více)

Recenze (3)

garmon 

všechny recenze uživatele

Tohle je jeden z nejpoctivějších, nejryzejších filmů, které jsem za poslední rok viděl. Je celý o Lásce, je naplněný humorem a je postavený na kýči: jako by se autor předem vzdal složky, které dílo dělá dobrým a stavěl jeho kvality všude jinde. Připomíná to Fassbindera (Strach jíst duše byl o stařeně a koníkovi), natolik je to neústupné a přitom pokleslé: pokleslá je práce s barvami (kamera je úžasná!), celé ustrojení – vždyť jde jen o románek jak z harlekýnek. A přitom je v tom všem víc étosu než v různých moralitách vysokého stylu. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Dalo by se říct, že jde o běžný románek, o jednu z nekonečných podob romantické lásky. Je tu však něco zneklidňujícího, něco "proč právě oni dva?", nebo se tak můžeme ptát pokaždé? ()

Reklama

rivah 

všechny recenze uživatele

Patrně vrchol Vecchialiho tvorby. Melodram a l'amour fou par excellence. Skvělá Hélène Surgère. Nádherná hudba (včetně requiem)- Gabriel Fauré. ()

Galerie (11)

Reklama

Reklama