A Horrible Way to Die

Nebolo to síce na zahodenie, ale toto je presne ten typ hororu, ktorý mi nesedí. Flashbacky, roztrasený obraz a pomalé tempo nikdy nebudú mojou šálkou kávy. Najtragickejšie to bolo s tým tempom, fakt som sa nudil. A vlastne ani neviem, či to bol horor. Masový vrah sa snaží dostať ku svojej bývalej, abstinujúcej alkoholičke, no a popri tom z času na čas niekoho zabije. Vrážd bolo málo, nejaké gore by sa našlo - ale tiež toho bolo poskromne, a ani herci ma veľmi nezaujali. Záver celkom ušiel, ale aj tam by som čakal viac... brutalitky (zase na druhej strane ma ten film chvíľami tak uspával, že lepšie niečo ako nič). Výsledok je pre mňa žiaľ podpriemerný a už sa k tomu určite nevrátim. (09.09.2011)

Pre naozaj hodne pomalé tempo, sa tento film bude páčiť asi málokomu a tak namiesto chvalospevov, ktoré by nabúrali vaše očakávania, radšej skúsim prirovnávať: Prvá hodina je pochmúrny protialkoholický horor, kde sa scény z odvykačiek a budovania nového vzťahu, striedajú s občasnými vraždami úchylného trestanca na úteku. A ešte raz, je to veľmi pomalé, ale má to atmosféru, asi ako Henry. Nečudoval by som sa, keby naňho dokonca Wingard odkazoval. No a jak sa to prehúpne cez šesťdesiatu minútu stopáže, atmosféra zhustne ešte viac a odrazu príde absolútne neodhadnuteľná pointa, ktorú záverečný, hyper - indie Scream masaker, už iba zaklincuje. Z pekla do pekla, čo môže byť romantickejšie?? Wingard je hold macher. Guilty pleasure 5* PS: Nechápavosť tunajších hororových fanúšikov ma vždy udivovala, ale vlastne som rád. Prináša mi množstvo príjemných prekvapení (11.11.2013)

Pokud si přečtete obsah filmu, provedete svému zážitku medvědí službu - absolutně totiž zavraždíte půlku napětí už tak minimalistického příběhu. Což je dost kontraproduktivní zjištění, protože bez přečtení obsahu o tuhle málo známou festivalovku s mizivým rozpočtem hned tak někdo nezavadí. Ta se přitom může chlubit zdařilou náladou situace, v níž jsou všichni v prdeli, zatímco na vrátka klepe ještě větší průser. Herci dost dobří a kamera, která trpí záměrnou neschopností zaostřit či udržet záběr v klidu, do toho kolotoče anonymních alkáčů, ztroskotanců a smrti vlastně docela dobře sedí. (20.05.2020)

Kolegové mi snad odpustí, ale tenhle kousek mě absolutně minul. Brzkou ztrátu mojí pozornosti mělo zapříčinu hlavně neuvěřitelně se vlekoucí tempo a škaredá "experimentální" kamera: zbytečně se rozostřující, často roztřesená a tápající v dálkách. I to násilí jde spíš mimo záběr, zkrátka nic pro mě. Z těžké letargie mě probudilo až posledních 15 minut, kde tvůrci konečně zamíchají kartami a diváka nechají na chvilku váhat, komu vlastně fandit. Pokud Wingardův další projekt bude na obdobné bázi, s čistým svědomím si ho nechám ujít. (28.09.2011)

BOŽE, DEJ MI KLID MYSLI, ABYCH PŘIJAL VĚCI, KTERÉ ZMĚNIT NEMOHU. DEJ MI SÍLU ZVLÁDNOUT VĚCI, KTERÉ ZMĚNIT NEMOHU. DEJ MI MOUDROST, ABYCH ROZLIŠIL JEDNO OD DRUHÉHO....... /// Craig nepožil 5 let. Sarah 3 měsíce. Garrick 5 dní – na útěku. Z lochu. Nuda. Vražda. Nuda, vražda – zapojte fantasii – je tu masturbační vložka. A všichni se trápěj (Garrick nejvíc, protože bejt seriovej vrah je makačka). Sázka na příběh u nízkorozpočťáku – jediná šance na úspěch. Postupný odhalování tajemství (nejde o brutalitu a krev), tak je to učil Iñárritu – osudy VŠECH se protnou. Snaha se cení. (a za ty prachy...) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že setkání anonymních alkoholiků je nuda. 2.) Zjistím, že ani po půlhodině se setkání anonymních alkoholiků zajímavějším nestane. 3.) Masový vrah – jedinej kladnej hrdina mýho života. 4.) Thx za titule ,,ClarisS_CuTe“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (26.10.2011)