Šťastní to lidé: rok v tajze

Vynikající dokument s nezaměnitelným komentářem Wernera Herzoga. Tenhle příběh o obyčejném životě má takovou sílu, že i když je to skoro proti všemu co mám rád, tak jsem na tu hodinu a půl zatoužil žít v mrazivé pustině bez elektřiny, internetu, ústředního topení, knihovny a hospody. Jen pro ten pocit svobody a pro nádhernou přírodu. (02.04.2014)

V různých dobách na různých místech se takto žilo. A i dnes se takto ještě někde žije. Dokument Šťastní to lidé ukazuje život v nedotčené a nezkažené krajině, kde ještě platí zákony přírody. Člověk tu žije ve sepětí se zvířaty, rostlinami a celkově divokou přírodou. Klade pasti, živí jej ryby, prodává kožešiny a je závislý sám na sobě a na tom, co mu tvrdý kraj "vydá". Pozoruhodný počin. (25.12.2013)

„Odkázáni sami na sebe, lovci cítí samu podstatu. Jsou to šťastní lidé.“ Když jsem v půli snímku obdržel tuto informaci, tak jsem konečně pochopil, že se dívám na špatný film. Z tváří lidí, kteří musí celý život makat nebo chlastat, do této chvíle totiž žádné štěstí nezářilo. Já jsem však toužil po pozitivním souznění člověka s přírodou uprostřed divočiny a dostal jsem jen portrét lidí, kteří co vidí, to zabijí. Snad půl filmu zabral technologický rozbor nástrah a to mne také nebavilo. Jediné pozitivum vidím v přírodě, v probouzejícím se Jeniseji a lidové tvořivosti při výrobě kanoe nebo lyží. Všechny další informace o Tajze mám v sobě ještě z dob, kdy se o ní psalo víc, než o ceně ropy za barel. A když ve mně konečně dokument vzbudil zvědavost otázkou, odkud berou pohonné hmoty pro sněžné skútry, motorové čluny, motorky či motorové pily, když nikde nevidím žádný Shell ani ropný vrt, tak jsem se to nedozvěděl. (19.09.2013)

Zajímavý dokument, ovšem takových jsou spousty. Zobrazený způsob života byl ve skutečnosti po staletí pro severní Rusko docela typický: v létě trocha té zeleniny, a jinak co dá les a řeka. Objektivita filmu trpí prvoplánovou ideou, že tenhle život je receptem na štěstí. Bylo-li by tomu tak, muselo by Rusko být tradičně šťastnou zemí - což je nápad přímo mistrovsky pitomý. --- Univerzální recept na štěstí neexistuje. Tak například pan Herzog je filmař. Ve svých filmech rád ukazuje šťastný život v divočině. Sám ale v divočině žít nechce, jenom o ní dělá filmy. Předpokládám, že to je jeho recept na štěstí. (26.04.2014)

Niekedy v 70. rokoch minulého storočia napísal spisoval Žák knihu - Lovcom v tajge. Od jej prečitania sledujem vášnivo všetky dostupné dokumenty odohrávajúce sa v tejto nekonečnej divočine. Ale až tento film mi doslova presne zobrazil to čo popisovala knižka, ktorú som prečítal naposledy asi pred 5 rokmi. Presne ten štýl života, osamelého lovca v nekonečnom lese, ktorý si na svoj chlieb zarába lovom. Na druhej strane som mu závidel jeho slobodu, svet bez internetu, mobilu, stresu aj keď na druhej strane neskutočne drsný spôsob života. Teploty blížiace sa ku -50 cez zimu niesú ničím neobvyklím. Lovia pomocou starých a overených metód, aj keď mne osobne sa niektoré pasce nepozdávali. (13.09.2014)