Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (2 023)

plakát

Annina válka (2018) 

Malá dívenka přežije masakr na nacisty okupované Ukrajině. Domácí obyvatelstvo ji předá Gestapu, ale naštěstí unikne i podruhé. Schová se v krbu v bývalé škole a zoufale se snaží zůstat naživu. Annina válka je hutné minimalistické drama, téměř beze slov, přesto výmluvné a neskutečně působivé. Dojem stojí na strhujícím představení hlavní a prakticky i jediné herečky, a na nepříjemně realistické kameře. Síla výpovědi strčila do kapsy celé Nabarevené ptáče a obstála by i v porovnání s Marhoulem obdivovaným Jdi a dívej se. Ruská kinematografie je prostě jinde.

plakát

Avanpost (2019) 

Military sci-fi moc není, takže jsem vděčný za každou alespoň trochu kvalitní. Avanpost se k nim určitě řadí, protože disponuje slušnou akcí, neurážejícími efekty a napínavým dějem. Moskva vypadá jako z Blade Runnera, přestřelky jako ze zombie filmů a SPECNAZ budoucnosti působí velice schopně. Škoda jen té ujeté mytologie. Chtělo se to víc držet při zemi a trochu prostříhat přehnanou stopáž, a možná bych si upravoval svou soukromou top 20 military sci-fi. Jak říkám, moc jich není.

plakát

Vojna a mír I: Andrej Bolkonskij (1965) 

Bitevní vřata je impozantní a v pravém slova smyslu megalomanská, ale mě mnohem víc oslovily zbylé části filmu. Bondarčuk má cit pro detail a úžasnou schopnost dirigovat scénu. Dynamická kamera a netradiční úhly dávají filmu zvláštní vizuál, vzdáleně připomínající němé filmy. Proto vypadají komorní scény neskutečně působivě a neodbytně realisticky. Jestli se tedy dá o pitce carských důstojníků říct že je to komorní scéna. Tohle je asi jeden z mála snímků na světě, kde to platí.

plakát

Ženy u benzinu (1939) 

Nevím kde v tom všichni viděli emancipaci, nebo antifeminismus. Já jsem viděl tradiční romantickou komedii o dvou zamilovaných tvrdohlavých osobnostech. Občas dialogy překvapily, občas scénář drhl. Asi právem opomíjený film, nicméně pořád slušný.

plakát

Mi mefahed mezeev hara (2013) 

Líbí se mi jak si film dovedně hraje s diváckým očekáváním. Nelíbí se mi že ten zhusta naroubovaný černý humor zas až tak nefunguje. Big Bad Wolves by mohl být brutální thriller, nebo temnější tarantinovka. Režisérská dvojice se pokusila skloubit obě tváře, a i když to v některých scénách klaplo, většinou jsem měl pocit, že čistá žánrovka by byla působivější.

plakát

Správná posádka (1983) 

Správná posádka je jeden z těch velkofilmů sloužících jako kouzelné okno do lepšího světa. Má přesně vyváženou atmosféru lehké nadsázky a napětí aby pobavil, ale zároveň přikoval k obrazovce. Celou dobu si udržuje nádech sportovního dramatu, což jen podtrhuje hudba Billa Contiho, která jeho slavné melodie z Rockyho vzdáleně připomíná. Proto i těch 193 minut vcelku odsýpá a film nenudí. Dokonce mi nevadilo, že se do příběhu o prvních amerických astronautech zatoulal životopis Chucka Yeagera, což přece jen působí rušivě.

plakát

Přichází Satan! (1976) 

Precizně natočené, precizně zahrané, ale především v prostřední části trochu rozvleklé. The Omen má hutnou atmosféru podpořenou démonickou hudbou Jerryho Goldsmithe, takže jsem občas zapomínal, že se na plátně neděje nic nadpřirozeného, ani nic vyloženě strašidelného. Richard Donner byl na vrcholu sil až o dekádu později, ale tady vykouzlil mrazivý horor i z mírumilovného pohledu do zahrady. Jen ten Harvey Stephens mi do role Damiana vůbec nesedl.

plakát

Rytíři spravedlnosti (2020) 

Částečně syrová střílečka, částečně absurdní komedie, částečně rodinné drama. Anders Thomas Jensen rozkročil svůj film přes několik žánrů, a nakonec jsem se ani nedivil, jak hladce mu to prošlo. Bez skvělých herců by to asi tak pohodové nebylo, takže rozdělím zásluhy rovným dílem. Mads Mikkelsen je tradičně výborný, Nikolaj Lie Kaas mě překvapil a Nicolas Bro má obrovský komediální talent. Skvělý film a od pana režiséra chci brzo vidět čistokrevnou mlátičku.

plakát

Počítání mrtvých (1999) 

Viděl jsem v tom Taxikáře, viděl jsem v tom Schraderův Hardcore a viděl jsem v tom střípky pekla. Scorseseho výpověd k smrti vyčerpaného a depresemi stíhaného záchranáře pomalu podléhajícího šílenství je v jednotlivých scénách drtivá, ale postrádá ucelenou myšlenku. Nepochopil jsem jaké poselství jsem si měl odnést? Že je New York špinavá stoka? Že noc z lidí vytáhne to nejhorší? Že má každý člověk pevně danou hranici kolik smrti unese? Ve filmu je rozebrané všechno a nic pořádně. Od Paula Schradera jsem čekal dotaženější scénář.

plakát

Vetřelec ³ (1992) 

Třetímu Vetřelci škodí místy skoro televizní výprava a neumělé CGI triky. Monstrum není tak působivé jak by být mohlo a v některých záběrech vypadá uměle a téměř neškodně. Kdyby na režisérské židli seděl někdo menší než David Fincher, tak by film dopadl všelijak. Walter Hill měl s jeho angažováním šťastnou ruku, a je jen jeho zásluhou že atmosféra drží a napětí celou dobu houstne. Herci jsou v hororech často na vedlejší koleji, ale v téhle sérii to neplatí. Charles Dance měl dost možná svou nejznámější roli před Hrou o trůny a Charlese Duttona si budu pamatovat hlavně odtud. Zmíním ještě vynikající hudbu Elliota Goldenthala.

Reklama

Reklama