Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Akční
  • Krimi

Recenze (2 613)

plakát

Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství (2022) 

Neurazí, nenadchne. Kdysi kdosi přirovnal marvelovky k hamburgerům od McDonalds. Všichni víme jak chutnají, takže i když to nikdy nebude kdovíjaký žážitek, tak to ani nikdy nebude vyloženě zklamání. Druhý Doktor Strange to splňuje měrou vrchovatou, i když lehký závan zklamání by se tady našel. S látkou která scenátisům spadla do klína, si měli mnohem víc pohrát a ukázat mnohem větší divočiny. Nepřiznaným vrcholem filmu je proto pro mě bitka s překvapivě neschopnou partou z vesmíru 838. Takových postav jsme ale měli potkat mnohem víc, nasekaných v tuctu cameo roliček se známými i méně známými herci. Bohužel tohle buď neprošlo přes produkci, nebo někdo přemýšlel méně, než by měl.

plakát

Hroch (1973) 

V ději jsou různě roztroušené trefné a burcující narážky na dobové poměry, jenže co je to platné, když zbytek filmu je hrůzostrašná slátanina. Vtipy jsou buď absurdní, nebo hloupé, jenže o crazy komedii nejde. Na to je zobrazované příliš křečovité. Zápletka se podobá angažovaným agitkám, ale všechno je tak zmagořené, že to nikoho ideologicky zformovat nemůže. Teorii že jde o vzpouru Steklého proti režimu ovšem neberu. Jeho sedmdesátková série mizerných, ale uvědomnělých filmů koneckonců mluví sama za sebe. Snímek od zaslouženého odpadu zachránily jen kostýmy a písničky.

plakát

Vlci (1981) 

Ekohorory vypadají jako mladý a okrajový subžánr, ale opak je pravdou. Objevily se už na sklonku němé éry a nezřídka hýbaly kinematografií. King Kong byl jeden z prvních, Ptáci jeden z nejslavnějších. Čelisti jeden z nejlepších a Jurský park jeden z nejvýdělečnějších. Vlci se ovšem do ději kinematografie nezapíšou vůbec ničím. Zdaleka nejlepší je na nich hudba Jamese Hornera, a i ta na jeho opravdu povedené kousky dost ztrácí. Možná kdyby někdo prostříhal tu úděsnou stopáž a někdo jiný přidal postavám důvtip a dvacet bodů IQ, tak by to byl alespoň průměrný film.

plakát

The Unbearable Weight of Massive Talent (2022) 

Pokud z nějakého neznámého důvodu stále věříte že Nicolas Cage je skvělý herec, který jen měl celé 21. století smůlu na role, tak asi budete zklamaní. Pokud jste ho jako odepsali, stejně jako to udělal zbytek lidstva, tak Vás může překvapit, že film splňuje benevolentní nároky na pohodovou buddy komedii. Vzhledem k tomu co Cage poslední dobou točí, je i tohle hodně fajn. Vždyť i ve filmu o sobě samém je až třetí nejlepší herec.

plakát

Mise (1986) 

Famózní soundtrak - subjektivně jeden z nejlepších co jsem kdy slyšel a objektivně ten úplně nejlepší soundtrack všech dob, pozvedává Missi mezi absolutní špičku. I bez něj by šlo o výborný film, jenže když do těch nádherných záběrů hřmí Ennio Morricone, tak se i banální scéna proměňuje v klenot kinematografie. Je fascinující, že ústřední motiv lze použít pro vyjádření pokory před Boží velikostí, pro oslavu nedotčené přírody, nebo jako bojový pochod - to vše lze vykouzlit z několika not seřazených ve správném pořadí. Nestává se často, aby byli Robert De Niro, Jeremy Irons a Liam Nesson zastíněni někým, kdo na plátně vůbec není. Nutno vidět, nebo ještě lépe slyšet.

plakát

Velká země (1958) 

Viděl jsem klasické westerny, viděl jsem spaghetti westerny, viděl jsem rudé westerny i oesterny, a pochopitelně jsem viděl i westernové parodie. Ale nikdy jsem neviděl klasický western s takovýmhle hrdinou. James McKay přijel ze světa, v němž se spory neřeší střelbou od boku a velikost muže se neměří počtem vteřin v nichž vydrží v sedle jankovitého koně. Tady na Západě je vnímán jako zbabělec, jenže to je to poslední co by byl. Nadčasový film, převracející klišé žánru a dávající mu novou hloubku.

plakát

Bojové nasazení (1986) 

Film vyšel ve stejném roce jako Top Gun, ale děj se podobá druhému dílu Top Gun Maverick. Přestárlý potížista a fenomenální bojovník ustrnul v nízké hodnosti a vytáčí do běla o generaci mladší nadřízené. Aby vůbec zůstal v armádě, musí vycvičit partu bohorových a egem opojených mladíků, a vytvořit z nich funkční tým. Kupodivu byl tehdy Clint Eastwood jen o rok mladší než Tom Cruise na place Mavericka, a kupodivu řeší úplně stejný problém s bolavým srdcem. Rozdílů mezi oběma filmy je pochopitelně víc než jen pár. Za všechny zmíním závěrečnou pasáž. Maverickovi elitní piloti plnili misi na hranici lidských schopností. Highwayovi mariňáci si vyšlápli na miniaturní Grenadu, která měla v době invaze ubohých 90 000 obyvatel. Atmosféře to zrovna dvakrát nepomohlo.

plakát

Jméno růže (1986) 

Můžete mít fantastickou knihu a natočit podle ní fantastický film, ale očividně se nemůžete zavděčit jejím fanouškům. Jean-Jacques Annaud si vzal z předlohy Umberta Eca jen jednu linii a vystavěl na ní předchůdce Fincherovy Se7en, zasazeného do období vrcholného středověku. Je to představa středověku která už byla v mnohém překonaná, a s historickou přesností si scénář taky hlavu nelámal, jenže je to Annaud, takže atmosféra je správně syrová a reálie vypadají opravdověji než ty opravdové. Plejáda vynikajících herců dotáhla celkový obraz k (téměř) dokonalosti. Tuhle knihovnu bych si rád prošel i přečetl.

plakát

Amélie z Montmartru (2001) 

Tehdy před dvaceti lety prosvištěla Amélie světovými kiny, a všem nám připomněla, že francouzská kinematografie kdysi platila za světovou extratřídu. Jean-Pierre Jeunet natočil excelentní film, v němž vytvořil Paříž, která možná existovala jen v jeho představivosti. Mnoha lidem tím přeházel priority a ještě větší davy inspiroval k alespoň dočasnému optimističtějšímu pohledu na život. Zázrak je, že ono poselství funguje i opakovaně, a ani s přibývajícím věkem neztrácí na naléhavosti. Bohužel za to platíte krutou daň - po každém shlédnutí si týden v kuse pouštíte titulní píseň.

plakát

Vzpomínky (2006) 

Točil to Tony Scott, takže i když se v ději pohrává s časem, tak se nedá čekat nic komplexního, ani progresivního. Silné stránky režiséra byly někde úplně jinde, takže Deja Vu neohromí logikou ani nápady, ale vizuálem, precizním vedením herců a fantasicky nasnímanými scénami. Solidní řemeslo, které se v posledních letech do kin moc nedostává.

Reklama

Reklama