Požáry

Dvojčata Jeanne (Mélissa Désormeaux-Poulin) a Simon (Maxim Gaudette) se při čtení závěti své matky Nawal Marwan (Lubna Azabal) dozvídají, že mají staršího bratra a stále žijícího otce, kterého považovali za mrtvého. Musí je najít, aby jim předali dopisy, protože je to podmínka pro zhotovení jejího náhrobku... Příběh, který se odehrává ve dvou časových rovinách, dokáže diváka v závěru překvapit. (23.07.2017)

Ohromující kreativní film! Herecké výkony velmi vynikající, a filmařina poctivě odvedená. Je však nutné si k ději filmu něco sdělit. Za prvé, nejedná se o film znázorňující situaci v Levantě (Palestina/Izrael). Nikde není uvedeno ve filmu pomocí titulku, kde a v jakém roce se děj odehrává. Za oknem sice byla cedulka s nápisem „Palestina“, tu tam však mohla umístit nějaká postava... A za druhé, scény z neznámého prostoročasu byly natočeny na území Jordánska (viz zde). Plné hodnocení si tak film zaslouží jenom za profesionální uměleckou hodnotu, která nemá nic společného s Palestinou/Izraelem! ✔ (14.09.2011)

Ubehlo temer 24 hodin od shlednuti Incendies a ja vlastne porad nevim, co si o tom vsem mam vlastne myslet.. mam se citit smutne, nastvane nebo jak vlastne? Pribeh zeny ze smysleny zeme blizkyho vychodu uprostred nabozensky valky na strane jedny, pribeh sourozencu (z nichz jeden je debil co vystrilel skolu viz Maxim Gaudette) patrajicich po utajovanych otci / bratrovi a historii sve cerstve zesnule matky na strane druhe. Konec hodne na nahodu, ale ta posledni scena docela silna. Francouzsko-arabsky namluveni me bavilo. Slaby 4* (29.11.2018)

silný film toto by o sebe žiadny Palestínčan ani arab nenatočil, to muselo byť natočené belochmi, super hudba .. mňam .. krásny herecký prejav zeny čo spieva ... veľmi silný príbeh s emotívnym záverom ... predstava "ležať nahý v hrobe dole tvarou bez kameňa na vrchu sama (nikdy spolu)" musela byt pre žijúcu silno veriacu ženu zdrvujúca :( (08.07.2014)

Indencies je prvý skutočne veľký film Kanaďana so všetkým, čo k tomu patrí. Aspoň taký dojem som z neho nadobudol. A opäť je odlišný ako tie predchádzajúce aj nadchádzajúce. Ale hlavná postava je zase žena (ženy), z čoho máme my muži radosť. Mierny problém som mal s tým, že som nedokázal rozoznať mamku od dcéry a to sa týka aj krajiny, kde sa akoby zastavil čas, takže mi pár sekúnd (a viac) občas trvalo, kým som zistil, v ktorej z dvoch časových línií sa nachádzam. Pointa je samozrejme masaker, i keď je prezradená pomerne skoro. A som aj rád, že osobný príbeh stále mierne prevláda nad spoločensko-politickými otázkami, respektíve tie síce všetko podmieňujú, ale nikdy nepotlačujú do úzadia málo pravdepodobnú, ale uveriteľnú a drásavú rodinnú drámu. (30.10.2018)