Požáry

„Nenávist smrtce kosu brousí, syn v lůně matky lásku rdousí.“ Kolik síly potřebuje člověk k odpuštění něčeho, co se odpustit nedá? A není to plýtvání? Vždyť jaké úžasné věci by mohl dokázat, kdyby jen polovinu té síly věnoval například náboženské nesnášenlivosti a vraždění ve jménu jediné „pravé“ víry... KŘESŤANSKÉ OKÉNKO: [][] Panna Maria nešťastně ruce spíná a slzy smutku roní, když vidí svůj obrázek nalepený na pažbě samopalu. Maskovaný člen křesťanských (!) milicí právě vystřílel autobus muslimských žen a dětí. Neboť zvěrstva nejsou jen výsadou vyznavačů džihádu a práva šaría. Viz např. krvavý rozpad Jugoslávie a spirála nekonečné pomsty. [][] Incendies je Villeneuveův majstrštyk, s chytrým gradujícím scénářem a finále temným jak cely ve věznici Kvar Ryat. Jeanne a Simon nalezli otce i bratra, Nihad de Mai ze sirotčince dostal dopis od „ženy, která zpívá,“ a já hleděl jak praštěný palicí. „Ať se stane cokoli, budu tě milovat, můj synu,“ Nawal Marwan. „Přetrhněme nit zloby...“ (22.06.2024)

║Rozpočet $6,8milióna║Tržby USA $6,857,096║Tržby Celosvetovo $12,597,210▐ režisér Denis Villeneuve vie teda majstrovsky ovládať príbeh doslova s ním čaruje, opäť mal v rukách silný námet ktorý dosť otrasie, nechýba príslušná surovosť a dramatickosť /70%/ (23.10.2013)

To vám takhle jednoho obyčejného dne přistál přede mnou snímek s "lehce zavádějícím" názvem Incendies (a překvapivě doslovným českým překladem) a zasáhl mě (svým osobitým vyprávěním a ryzí neprvoplánovou poctivou filmařinou) rovnou do srdce. Nutno dodat, že srdce říká "nerejpej se v tom šťourale jeden", ale rozum křičí "nebuď zaslepenej a přiznej i určité nedostatky". Tady jsou a jak si tak pročítám zdejší komentáře, podobný "problém" měli i uživ. DaViD´82 resp. jhrasko). Zaprvé, pasáže u notáře, které odvádí divákovu pozornost působí nepatřičně (jakoby patřily do jiného snímku) a (zadruhé) zbytečná doslovnost (nejen) v samotném závěru. Za sebe pouze dodám, že to působí i (lehkou) vykonstruovaností děje a otázkou zůstává, zda-li by se bez "šokujícího závěru", (který divák záhy stejně začne tušit) a říká (přeje) si, "hlavně aby to tak nedopadlo", nejednalo o mnohem silnější zážitek. Poslední (mou) výhradou je nevýrazný (hledající a nenacházející) si svou polohu M. Gaudette v roli Simona. Přes všechny tyto výtky, (kterými jsem snímek doposud zahrnul), se nenechte zmást! Incidies je velmi působivým snímkem a to nejen pro svou ryzí filmařinu, ale zejména pro samotné zpracování. Kamera, střih, režie, hudební doprovod (jj, Radiohead na mě vždy platili) js(d)ou v naprostém souznění a jsou to právě a jenom tyto atributy, které se starají o divákův zážitek, udržují ho v neustálém napětí a nenechají vydechnout. V neposlední řadě musím přiznat, že D. Villeneuve je vskutku obratný vypravěč se smyslem pro přesné dávkování tempa a i díky výše zmíněným faktům nepůsobí Incendies jako adaptace divadelní hry, ale jedná se čistě o filmařský zážitek. Incendies to je (nejen) pátrání po rodinných kořenech, jehož výsledkem nemusí být vždy nutně rovnice 1+1=2, ale také "nastavené zrcadlo rozdílnosti" (byť pro někoho možná příliš povrchní a zjednodušující) mezi západním a islámským světem a s tím spojenými hodnotami. p.s. bez mučení přiznávám, že až do dnešního dne mi tvorba tohoto nadaného Kanaďana zůstávala ZCELA utajena. To ale (ve světle tohoto snímku) hodlám v nejbližší době změnit! Kandidáta bych už měl http://www.csfd.cz/film/265641-polytechnika/ Uvidíme....88% (30.09.2011)

Klady: napínavý příběh, herecké výkony, výborná pointa, krutost a násilí bez explicitního zobrazení. A na zápory přijít nedokážu. Denis Villeneuve roztáhl křídla svého režijního umu téměř po celé planetě. Z domoviny si vzal schopnost nebát se zvláštního nápadu, z Francie umění vyprávět příběh, z Asie dát mu i dostatek drsnosti a po evropsku vytvořil atmosféru, která mě hodně bavila celou dobu. (11.02.2014)

Ke snímku jsem se dostala díky imdb žebříčku. Původně se mi do něj vůbec nechtělo, ale teď zhlédnutí nelituji. Film mísí mnohá klišé s dramatickým, temně se rozvíjejícím příběhem s pořádně hutnou atmosférou. Místy se vleče a místy dějové linky, které mě zajímaly nejvíce, proložily záběry ne až tak atraktivní, které příběh spíše retardovaly. I tak je to ale silný film. Závěrečnou pointu jsem uhádla jen částečně, nechala jsem se unášet na vlnách děje a nijak nespekulovala. Asi to byl vhodný přístup, protože mě snímek na konci vcelku dostal. (03.06.2013)